Evropské firmy by měly všude platit stejnou daň ve výši 25 procent, požadují poslanci Evropského parlamentu. Daňová konkurence mezi státy prý jde proti myšlence společného trhu.
Foto: Archiv
Europoslanci napříč politickým spektrem volají po sjednocení daně pro firmy v Evropské unii. Sazba by podle nich měla činit 25 procent, například firmy v Česku přitom v současnosti platí devatenáctiprocentní daň. Výrazně nižší daňové zatížení má i Slovensko a další nové členské státy evropské sedmadvacítky.
Rezoluce, pod kterou jsou podepsáni zástupci největších poslaneckých frakcí, ovšem není nijak závazná. Vyplývá z ní, že firmy, které se v rámci EU a eurozóny přesunuly do zemí s nižším daňovým zatížením, každý rok na daních ušetří zhruba 100 miliard eur (téměř 2,5 bilionu korun).
“Tento postup podrývá ducha jednotného trhu, je velmi neférový a omezuje příjmy některých států. Je odporné, že finanční instituce, které neférově z této daňové soutěže profitovaly, by nyní měly být zachraňovány z peněz daňových poplatníků,“ řekl novinářům německý europoslanec za stranu Zelených Sven Giegold.
Jeho komentář jasně naráží na situaci v Irsku, které se dostalo do velkých potíží kvůli problémům tamních bank a nakonec požádalo o finanční pomoc eurozónu i Mezinárodní měnový fond. Němci a Francouzi ovšem podle zákulisních informací irskou vládu tlačí, aby výměnou za pomoc zvedla daň pro firmy, která je oběma zemím dlouho trnem v oku, protože její sazba činí pouhých 12,5 procenta. Irům se tak podařilo na své území nalákat celou řadu evropských firem.
Návrh na sjednocení daní pro firmy v EU, které česká vláda dlouhodobě razantně odmítá, jsou v poslední době stále častější. ČR podle vyjádření premiéra Petra Nečase na posledním summitu evropské sedmadvacítky zabouchla dveře případné daňové harmonizaci. S návrhem tehdy přišla finská delegace, která stejně jako europoslanci upozorňovala na škodlivou daňovou soutěž.
Deník Irish Times nedávno informoval, že Evropská komise potají chystá návrh na sjednocení daňového základu pro firmy. Materiály, do nichž redaktoři mohli nahlédnou, zatím nebyly určeny pro veřejnost, ale jen pro jednotlivé eurokomisaře.
