V čele největšího domácího alternativního operátora, společnosti GTS, stojí již pět let Slovák Milan Rusnák. O snaze snížit ceny za telefonáty z pevné linky na mobil, o tom, co pro telekomunikační branži znamená zpřístupnění poslední míle, ale také o blížícím se referendu o vstupu Česka do Evropské unie hovořil nad kávou s týdeníkem EURO.
EURO: Společnost GTS je členem Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS), která kromě jiného bojuje za snížení propojovacích poplatků za hovory z pevných do mobilních sítí. Zlevnilo by se tím telefonování?
RUSNÁK: Propojovací poplatky při volání na mobilní telefon nyní činí 3,66 koruny za minutu, což vede k vyšším cenám hovorů než při telefonátu z mobilu na mobil nebo z jedné pevné linky na druhou. Tato částka vychází z výpočtu nákladů mobilních operátorů v roce 2000, požádali jsme proto Český telekomunikační úřad (ČTÚ), aby provedl okamžitou analýzu a revizi propojovacích poplatků. Pokud se nám podaří prosadit snížení ceny za propojení, výrazně se zlevní také hovory.
EURO: Máte konkrétní představu, jak by se cena měla měnit?
RUSNÁK: Nejde o to, zda budeme spokojeni se dvěma korunami, nebo třeba polovinou této sumy. Jde o to, co je správné. Pokud by ČTÚ udělal, co my navrhujeme, tedy zavedl metodu dlouhodobých přírůstkových nákladů na mobilní sítě místo metody, jež zahrnuje všechny náklady operátora, měl by být tarif pod jednou korunou. Do budoucna bude poměr cen mezi hovory do pevných a mobilních sítí daleko menší. Budou to řády desetihaléřů, ani ne korun. Tarifní plány to zjednoduší, budete moci volat z mobilní sítě na pevný telefon, nebo na mobil a rozdíly budou třeba dvacetihaléřové, rozhodně ne tří až čtyřkorunové jako v současnosti. Cílem toho všeho je, aby klienti nemuseli spekulovat, z jakého telefonu kam volat.
EURO: Jaký dopad na hospodaření firmy bude mít přeřazení telekomunikačních služeb do vyšší sazby daně z přidané hodnoty?
RUSNÁK: Změna sazeb DPH se samotné GTS příliš nedotkne, protože většina našich klientů jsou firmy, které jsou plátci této daně.
EURO: Projeví se nějak u koncových zákazníků zpřístupnění takzvané místní smyčky, tedy možnost pronájmu konkrétních linek od Českého Telecomu alternativním operátorům?
RUSNÁK: Na rovinu přiznávám, že od toho příliš neočekávám. Zkušenosti z vyspělých států ukazují, že se tento projekt nějakým záhadným způsobem nerozběhl nikde, navíc to není nijak jednoduchá záležitost. Musíme se podívat, jaké služby můžeme zákazníkovi poskytnout s vyšším nákladem na pronájem linky oproti tomu, co využívá dnes. První pilotní studie ukazují, že se to příliš nevyplatí.
EURO: Jak hodnotíte působení ČTÚ na českém telekomunikačním trhu?
RUSNÁK: Myslím si, že s prostředky, které má ČTÚ k dispozici, udělal maximum pro domácí telekomunikační trh. To neznamená, že jsme všichni spokojeni, ostatně to ani není smyslem práce ČTÚ. Úřad má vytvořit podmínky pro zdravý rozvoj telekomunikačního trhu, a to zatím zvládá dobře.
EURO: Jaký dopad na váš sektor měl vznik ministerstva informatiky?
RUSNÁK: V Česku jsem od roku 1998 a až do loňska neměly telekomunikace „svého“ ministra. Měli jsme tam někoho nominovaného v rámci velkého ministerstva, ale o telekomunikacích toho příliš nevěděl. I proto je vznik resortu, v němž lidé naší branži rozumí, rozhodně pozitivním krokem.
EURO: Myslíte si, že Češi odhlasují vstup země do Evropské unie?
RUSNÁK: Osobně jsem euroskeptik, soudím, že idea není správná. Unie nevznikla jako přirozená touha národů být spolu, ale jako obranný mechanismus proti Spojeným státům. Je to jako manželství z nouze, ne z lásky. Jsem ale přesvědčen, že Češi se pro vstup do unie vysloví, a že je to v tomto okamžiku správné pro rozvoj země, obchod mezi Českem a Evropou se rozhodně zvýší. Pokud bych si však měl zaprorokovat, tak za třicet či čtyřicet let tady unie už nebude. To je můj soukromý odhad.
EURO: Jak hodnotíte dosavadní průběh „eurokampaně“?
RUSNÁK: Náš naturel, náš strach, abychom se náhodou nedostali na špatnou stranu jako před padesáti lety, je takový, že lidé budou volit Evropu i s částečným zlem. Na rovinu proto přiznávám, že kampaň pro mne představuje pouze vyhozené peníze.
EURO: Myslíte si, že Česká republika má potenciál na to, aby se mohla ucházet o pořadatelství letních olympijských her?
RUSNÁK: O lidské kapacitě rozhodně nepochybuji. Lidí, kteří jsou schopni dát dohromady takový sportovní svátek, je v Česku dost. Co se týká financí, je potřeba olympiádu posoudit jako jakoukoliv jinou akci jednoduchým investičním vzorcem náklady versus výnosy. Ani olympiáda totiž není akcí, při níž by se peníze měly utrácet, ale naopak vydělávat. V budoucnu se možná situace změní, ale soudím, že dnes na to makroekonomicky nemáme.
