RadioMobil přebral vnitro, Český Mobil se na velké klienty chystá
Masová reklama, zvláště televizní, vede k tomu, že trh mobilních telefonů je poměřován téměř výhradně z pohledu malospotřebitele. Je pravda, že postupem času musí být operátoři vděčni i za každého drobného zákazníka, avšak v mnohém tvrdší souboj, ač méně viditelný, je veden o velkou klientelu. O nejbohatší firmy a státní instituce. Právě ty jsou zdrojem nejvyšších tržeb, a proto si zasluhují speciální nabídky a zacházení. Zatímco v retailu se zdají být výsledky mobilních operátorů již poměrně vyrovnané (v předplacených kartách dokonce dominuje RadioMobil), velké klienty zatím pevně drží EuroTel, těžící hlavně z pětiletého náskoku před RadioMobilem a téměř devítiletého před Českým Mobilem. Elita je konzervativní. EuroTel se může chlubit tím, že jeho služeb využívá 97 procent společností ze žebříčku Czech Top 100, výroční ankety, do níž jsou firmy zařazovány především podle výše tržeb a zisku. V zákaznickém portfoliu EuroTelu najdeme firmy, jako je DHL, Hewlett–Packard, Dell, IBM, ČEZ, ČTK, ČNB, Glaverbel, Ferona, Henkel, IPS, Lesy ČR, SAZKA, Komerční banka, Coca–Cola, ale třeba také Horská služba. Dominanci podtrhuje i fakt, že služby EuroTelu využívá také prezidentská kancelář, Parlament, absolutní většina ministerstev a dalších ústředních institucí (například i antimonopolní úřad). I RadioMobil však již může prezentovat zajímavé akvizice. Firma uvádí, že jejích služeb začaly postupně využívat například společnosti Logica, Oracle, Compaq, IBM, GiTy, Siemens, ČSOB, IPB, Česká pojišťovna, Union banka, Expandia banka, Mercedes–Benz, Aral, ČSA či Hertz. Co se státních institucí týče, zdají se však být jeho úspěchy podstatně skromnější. Většina ministerstev uvádí, že používá buď výhradně EuroTel, nebo EuroTel a k tomu RadioMobil jako jakýsi doplněk (viz box). Pouze ministerstvo vnitra na otázky týdeníku EURO sdělilo, že resort začne již brzy využívat výhradně služeb RadioMobilu a jeho sítě Paegas, protože tento operátor vyhrál ministerstvem vyhlášený tendr. Třetí operátor, Český Mobil, který začal komerční služby nabízet v březnu letošního roku, zatím zůstává v tomto směru v ústraní. „Naše společnost se doposud koncentruje především na dostavbu sítě Oskar, což je také jeden ze základních předpokladů pro oslovení velkých zákazníků a celkové posílení tržního podílu, uvedl tiskový mluvčí Českého Mobilu Igor Přerovský. Nejmladší mobilní firma na konci června ohlásila, že má pokryto signálem 86 procent populace. Oba jeho konkurenti uvádějí pokrytí 99 procent. Podle Přerovského chce ale společnost už v průběhu podzimu uvést na trh program zaměřený na velké klienty. V tuto chvíli je připravován odděleními marketingu a prodeje. Ministerská autonomie. I v této souvislosti se nabízí otázka, zda není pomalu načase, aby i státní správa začala přehodnocovat svůj postoj k operátorům. Úroveň pokrytí v případě RadioMobilu již není hendikepem a u Českého Mobilu přestane být během poměrně krátké doby. To by možná mohl být ten správný čas, kdy by se firmy o dodávky mobilních služeb státu mohly utkat v soutěži, kde klíčovým kritériem bude cena, kvalita a rozsah služeb. Pokud by takovou soutěž vyhlásila celá státní správa jako celek, mohlo by to pro rozpočet znamenat nezanedbatelné úspory. Zatím je praxe taková, že každé ministerstvo dělá svou vlastní telekomunikační politiku. Výdaje za telekomunikace jsou navíc šikovně ukryty v kapitole spojové služby (vedle balného, poštovného a pododobně), a není tak zcela zřejmé, kolik který úřad vlastně stojí. Stejný problém je třeba i s výpočetní technikou. Nákup hardwaru a softwaru je zahrnut v kapitole vnitřní správa ministerstva (spolu s úklidovými službami či vyvážením popelnic). „Pokud se o to někdo začne hlouběji zajímat, je to doslova na omdlení – neskutečný nepořádek, tvrdí jeden bývalý vysoký státní úředník. Myslí si, že východiskem je, aby se veškeré tyto záležitosti řešily z jednoho místa, centrálními nákupy. Podle jeho názoru by bylo možné si vzít příklad třeba z USA, kde mají specializovanou agenturu, nakupující služby a nejrůznější potřeby pro celou státní administrativu, a dosahují tak významných množstevních slev. Centrální nákupy na nedávném vládním semináři o reformě veřejné správy podpořil podle některých účastníků i ministr financí Pavel Mertlík. Zřejmě vychází z argumentů vrchního ředitele svého úřadu Jiřího Roudného, který je řazen mezi význačné propagátory této myšlenky. Stejná otázka jako u mobilů může být brzy nastolena i v případě pevných hlasových služeb. Jelikož od ledna příštího roku bude trh v této oblasti liberalizován, je jasné, že i fixní operátoři začnou se svými nabídkami kromě firem atakovat i státní a obecní úřednictvo. V případě výpočetní techniky a informačních technologií cestu k centralizaci nákupu potvrdil minulý týden ministr Karel Březina. „Vydávání prostředků ze státního rozpočtu na tyto systémy se bude více koordinovat, což povede k zefektivnění a ke snížení nákladů, uvedl 18. července v Hospodářských novinách. Zda se to vztahuje i na oblast telekomunikací, není zřejmé. Týdeník EURO zaslal ministru Březinovi dotazy, ale odpověď do uzávěrky nepřišla. Jelikož si služby zajišťují jednotlivá ministerstva sama a nákupy techniky probíhají v menších objemech, není zatím třeba vypisovat výběrová řízení. „Bylo by to i dosti nepraktické. My nemůžeme nakoupit třeba padesát mobilů najednou, aby nám potom ležely nevyužity na skladě. Jdeme proto cestou postupného dokupování, vysvětluje Antonín Karas, ředitel hospodářskosprávního odboru ministerstva financí. Nákup mobilních telefonů a jiné podobné techniky sice podléhá režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, ale lze použít takzvaného zjednodušeného zadávání. Jak uvádí mluvčí antimonopolního úřadu Jaromír Blažke, do zákonem novelizovaného stanoveného limitu 500 tisíc korun ročně se naprostá většina ministerstev bez problému vejde, a může tedy volit bez výběrového řízení. Podle zdroje ze státních bezpečnostních struktur některé úřady, hlavně při nákupu výpočetní techniky, často využívají i paragrafu 50 zmíněného zákona, který umožňuje vyzvat k podání nabídky pouze jednu firmu. Týká se to případů, kdy „zveřejnění podmínek soutěže by mohlo ohrozit ochranu utajovaných skutečností, obranu a bezpečnost státu . Tendry jen výjimečně. Že systém výběrových řízení úřady zatím příliš neuplatňují, z ankety týdeníku EURO jasně vyplývá. Kromě výše zmíněného ministerstva vnitra o něm v souvislosti s mobily zcela pregnantně hovoří pouze prezidentská kancelář. Státní instituce argumentují tím, že v době prvních nákupů mobilů byl na trhu pouze EuroTel, a navíc zákon o zadávání veřejných zakázek ještě nebyl v platnosti. I tak se řada úřadů chlubí svými úspěchy při vyjednávání s operátory. Ministerstva financí, zahraničí, vnitra, zemědělství a Kancelář Poslanecké sněmovny hovoří (většinou nepříliš konkrétně) o speciálních slevách. Ministerstva školství, kultury a průmyslu byla prý zařazena do kategorie významných zákazníků. Ministerstvo dopravy zase říká, že je „nositelem doložky nejvyšších výhod . Prezidentská kancelář v písemné odpovědi uvádí, že za mobily zaplatila oproti běžným cenám o deset procent méně. Pouze ministerstva obrany, spravedlnosti a životního prostředí o žádných zvláštních výhodách nehovoří. Určitou raritou se zdá být přístup ministerstva financí, které s mobilními operátory vedlo také jednání o přímém napojení na datovou síť ministerstva FINET, propojující pražskou centrálu se všemi regionálními finančními ředitelstvími a pracovišti celníků. Síť poskytuje úředníkům kromě přenosu dat i neveřejnou hlasovou službu. Vhodně zvolené propojení s dalšími telekomunikačními sítěmi umožňuje poměrně zásadní snížení telekomunikačních poplatků. Například při volání z Prahy na pevnou linku osoby v Brně úředníci nejdříve telefonují přes svůj FINET, a teprve v Brně se hovor přesměruje do sítě Telecomu. Hovor je tak účtován jako levnější místní. Z pevných linek do mobilních sítí volá ministerstvo přes mobilní brány a hovor je za sazbu mobil-mobil. Všechny státní instituce uvádějí, že při výběru operátora postupovaly zcela individuálně a svůj postup s jiným úřadem nekoordinovaly, pouze ministerstvo kultury při výběru kontaktovalo resort zdravotnictví, školství a pražský magistrát. Firmy tlačí na ceny. V komerční sféře je výběr operátora prostřednictvím tendru poměrně obvyklou záležitostí. Firmy do něj sice nenutí zákon, ale logické uvažování, že pokud dají příležitost k soutěži více firmám, mohou dosáhnout výhodnějších podmínek. Všechny velké společnosti, které týdeník EURO v této věci oslovil, Česká spořitelna, Česká pojišťovna a ČEZ, uvedly, že si operátora vybraly na základě tendru. „Společnosti se naučily využívat výběrová řízení jako nástroj na snížení nákladů, podotýká Martin Žabka z tiskového odboru společnosti EuroTel. Tereza Kakosová z RadioMobilu zase uvádí, že je nyní ze strany velkých zákazníků cítit „stále vyšší tlak na výběr partnerských firem, které vedle kvality a šíře služeb nabízejí také rozumnou a výhodnou cenu . Dostat se do elitní společnosti významných zákazníků mobilního operátora není až tak těžké. U RadioMobilu k tomu postačí, pokud podnik má více než deset mobilních telefonů. V takovém případě může využívat službu Paegas – Privátní podniková síť (Paegas PPS) na bázi technologie virtuálních privátních sítí (VPN). Ta dokáže zpřístupnit podobné služby jako běžná pobočková ústředna, a přitom výrazně sníží výdaje za telekomunikace. RadioMobil uvádí, že v rámci služby mohou firmy získat zvýhodněné tarify, které sníží poplatky o deset až patnáct procent. U EuroTelu podle Martina Žabky o zařazení mezi významné zákazníky rozhoduje hlavně výše příjmů od každého zákazníka (mluvčí poukazuje na to, že v jejich analogové síti T!P je nulový měsíční paušál, a proto počet telefonů není rozhodující). Firma rovněž nabízí službu VPN (virtuální privátní síť), která může spojovat mobilní telefony i pevné linky společnosti. Velkým klientům nabízí EuroTel zdarma podrobné účty v datové podobě a vyhodnocovací software těchto účtů. Zájemci mohou využít i službu hromadného zasílání SMS zpráv (je populární například mezi autodopravci). Stejně jako RadioMobil i EuroTel potvrzuje, že pro nejvýznamnější klienty mají ve svém středisku zákaznických služeb zvlášť vyčleněny operátorky. Život bez limitu. Mobilní telefon do značné míry stírá rozdíl mezi sférou služební a privátní, a proto je z hlediska firemních financí důležitá kontrola účtů. Operátoři nabízejí řešení, která umožňují odpovědným osobám prakticky v reálném čase (přes internet) na účty pracovníků nahlížet. Taktéž lze individuálně nastavit přístupová práva k využívání různých služeb podle funkčního zařazení pracovníka. Jak uvádí mluvčí RadioMobilu Tereza Kakosová, ředitel tak například může volat zcela bez omezení, firemní specialista v pracovní době po celé ČR, ale mimo pracovní dobu pouze v rámci firemní sítě. Řadový pracovník má umožněno volat výhradně v rámci podnikové sítě. Je otázkou, nakolik se těchto technických možností využívá ve státních úřadech. Veškeré oslovené instituce uvádějí, že pracovníkům, kteří mají přidělen mobilní telefon, není co do výše účtů stanoven žádný limit. Argumentuje se tím, že náplň práce je v různých měsících různá (nepravidelné cesty po ČR i do zahraničí), a proto by stanovení limitu bylo velmi složité. „Vycházíme z předpokladu, že uživatelé mobilních telefonů jsou natolik odpovědní pracovníci, že telefony nezneužívají nad rámec související s výkonem jejich funkce, sděluje Blanka Procházková, ředitelka odboru pro styk s veřejností ministerstva školství. Sleduje se tedy pouze to, zda účet nevybočuje z obvyklého průměru, o konkrétních sankcích však žádný z úřadů nehovoří. Jedinou informaci opatřenou konkrétním číslem poskytla v této souvislosti kancelář Poslanecké sněmovny: Poslanci mají měsíční limit na úhradu telefonních poplatků (včetně mobilních telefonů) 5000 Kč. Komerční sféra se v tomto ohledu zdá být přísnější. „Limity u nás existují a jsou závislé na organizačním zařazení zaměstnance. Částky provolané nad hodnotu si zaměstnanec hradí sám, výjimky povoluje příslušný nadřízený pracovník, uvádí mluvčí České pojišťovny Michal Urban. Soukromá čísla za státní peníze. Protože jsou mobilní telefony absolutní většiny úředníků hrazeny výlučně z veřejných prostředků, nabízí se otázka, nakolik je možné čísla těchto telefonů před veřejností utajovat. Se sdělením, že příslušný pracovník „mobil sice má, ale jeho číslo neposkytuje“, se lze setkat celkem pravidelně. „Osobně se nedomnívám, že by číslo služebního mobilního telefonu mělo být zveřejněno. Kdyby kdokoli a kdykoli mohl zavolat úředníkovi ministerstva a připravit ho tak o čas, myslím si, že by se to promítlo na jeho produktivitě práce, uvádí tisková mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová. Podotýká, že sama své číslo poskytuje všem novinářům. Ředitelka tiskového odboru ministerstva zahraničí Irena Krasnická uvádí, že čísla běžných mobilních telefonů úřad sděluje, nikoli však u těch pracovníků, kde by to mohlo ohrozit bezpečnost (snadná lokalizace, odposlechy). Mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář se domnívá, že držitel služebního telefonu by měl poskytovat mobilní číslo svým pracovním partnerům a neměl by jej poskytovat osobám, které s ním jednají soukromě. Pražský advokát Lukáš Trojan, který se podílel na přípravě zákona o svobodném přístupu k informacím, se pokusil problém právně analyzovat a nakonec rozdělil veřejné držitele služebních mobilů do dvou skupin. „Všichni ústavní činitelé a vysoce postavení úředníci, jako například ministři, kteří mohou ze zákona mobilní telefon používat i pro soukromé účely, mají právo číslo nesdělovat, a uchovat si tak soukromí. Nižší úředníci, kteří služební mobil získali na základě smlouvy, dohody o odpovědnosti, podle názoru Trojana nemají důvod číslo nesdělovat. „Myslím si, že pokud je někdo o takovou informaci požádán, měl by ji úřad poskytnout.
Zvyk je železná košile Na tiskové odbory všech centrálních úřadů (Kancelář prezidenta, Úřad vlády, Kancelář Senátu, Kancelář Poslanecké sněmovny, všechna ministerstva) rozeslal týdeník EURO několik otázek ohledně využívání mobilních telefonů a volby mobilního operátora. Z ministerstev sociálních věcí, zdravotnictví a pro místní rozvoj odpovědi v požadovaném termínu nepřišly, stejně tak z Úřadu vlády a Kanceláře Senátu. Ostatní instituce odpověděly. Otázky: 1) Kdo má ve vašem úřadě nárok na služební mobilní telefon? 2) Postupoval úřad při výběru operátora v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a kterého operátora si vybral? Kancelář prezidenta republiky: 1) Kancelář v současnosti využívá dvaceti kusů celulárních telefonů (při 108 pracovnících). Šest z nich není přiděleno konkrétním osobám na stálo, ale bývají využívány produkčně (při přípravách státních návštěv aj.). 2) Když si kancelář před mnoha lety pořizovala prvních několik telefonů (ještě analogových), existoval na trhu pouze jeden operátor, EuroTel. V roce 1998 proběhlo výběrové řízení na dodavatele mobilních služeb, které opět vyhrála společnost EuroTel. Dodavatelem telefonních přístrojů se na základě tohoto řízení stala společnost Radiocom. Kancelář Poslanecké sněmovny: 1) Kancelář poskytuje služební telefony vedoucím zaměstnancům a dalším s nutností okamžitého dosahu v případě potřeby orgánů Poslanecké sněmovny a zaměstnavatele. 2) Vybrali jsme si EuroTel. Využíváme služeb mobilních telefonů od doby zahájení činnosti prvního operátora, kdy jiní provozovatelé na trhu ještě nebyli k dispozici. Bylo to v době, kdy také ještě nebyl v platnosti zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo zahraničních věcí: 1) Přidělujeme mobilní telefony pracovníkům na nejvyšším stupni řízení a pracovníkům, kteří musí být dosažitelní (např. diplomatický servis). 2) Využíváme EuroTel a RadioMobil. První smlouvy byly podepsány ještě v době, kdy neexistoval zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo obrany: 1) Služební telefony byly přiděleny hlavním funkcionářům a další jsou připraveny pro zabezpečení hotovosti a mimořádných úkolů. 2) Vybrali jsme si EuroTel. V době zadání a sepsání smlouvy byl na trhu pouze jeden mobilní operátor, a tím byl EuroTel, proto nebylo nutné postupovat podle zmíněného zákona. Ministerstvo vnitra: 1) V rámci ministerstva má mobilní telefon ministr, náměstci, ředitelé odborů, jejich zástupci a další pracovníci dle potřeby. U policie je vzhledem k charakteru práce okruh lidí širší. 2) Postupovali jsme striktně podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Doposud jsme využívali služeb EuroTelu. Letos bylo výběrové řízení, které vyhrál RadioMobil, a proto brzy operátora změníme. Nabídl nám nejvýhodnější podmínky. Zakázka zahrnuje řádově stovky až tisíce telefonů. Ministerstvo financí: 1) Služební mobilní telefon je poskytován zaměstnancům podle směrnice ministra (č. 2/1999) v souvislosti s jejich funkčním zařazením (ministr, náměstek atd.) a dále zaměstnancům, u kterých jejich profese vyžaduje neustálou dostupnost (řidiči, správci sítí). 2) Ministerstvo používá telefony od doby, kdy byl na trhu pouze jeden operátor, EuroTel. Po zahájení činnosti druhého, RadioMobilu, byla s oběma vedena jednání o jejich přímém napojení do sítě FINET (neveřejná síť ministerstva). Ministerstvo průmyslu a obchodu: 1) Telefony jsou přidělovány náměstkům ministra a dále podle potřeby ostatním vedoucím pracovníkům kvůli operativní dosažitelnosti. 2) V tomto konkrétním případě bylo postupováno podle § 50, odst. 1., písm. b), zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo využívá EuroTelu a RadioMobilu. Telefonů od EuroTelu máme řádově několik desítek, od RadioMobilu několik kusů. Při jejich volbě bylo rozhodujícím kritériem pokrytí území ČR. Ministerstvo dopravy a spojů: 1) Poskytujeme telefon ministrovi a vybraným zaměstnancům. 2) Postupujeme v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Máme uzavřeny smlouvy se společnostmi EuroTel a RadioMobil. Ministerstvo zemědělství: 1) Služební mobilní telefony se přidělují s ohledem na potřeby konkrétního pracovníka. Automaticky není nikomu přidělován. 2) Využíváme služeb EuroTelu. Ministerstvo nepostupovalo podle zákona o zadávání veřejných zakázek, protože v roce 1994, kdy tuto techniku nakupovalo, byl v zemi pouze jeden operátor. Ministerstvo kultury: 1) Ministrovi, náměstkům, ředitelům vybraných odborů, vybraným zaměstnancům, kteří nemohou být jen v kanceláři, a musejí být přitom stále k dosažení. 2) V době instalace mobilního operátora se neočekával objem finančních prostředků za poskytování služeb v rozsahu, který by překročil volný výběr operátora. Zvolili jsme EuroTel. V době výběru měl nejlepší pokrytí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: 1) Telefony jsou poskytovány ministrovi, náměstkům, vrchním ředitelům a ředitelům odborů vybraným podle pokynů ministra. 2) Když jsme vybírali operátora, existoval pouze EuroTel a RadioMobil. Výběr rozhodl ve prospěch EuroTelu, neboť síť RadioMobil byla v té době řidší. Ministerstvo spravedlnosti: 1) Telefony jsou přidělovány pracovníkům, jejichž pracovní náplň a charakter činnosti vyžaduje operativní mobilitu a dosažitelnost. 2) Ministerstvo využívá mobilní telefony od roku 1995, kdy existoval pouze jeden operátor, EuroTel. K hromadnému přestupu k jinému operátorovi nejsou důvodné podmínky. Po postupném příchodu dalších provozovatelů ministerstvo začalo u těchto operátorů provozovat několik přístrojů v souvislosti s využíváním některých datových služeb. Ministerstvo životního prostředí: 1) Telefony poskytujeme ministrovi, náměstkům, poradcům, ředitelům odborů a řidičům. 2) V době, kdy se o mobilech rozhodovalo, nebylo nutné výběrové řízení vyhlašovat. Máme EuroTel. Je spolehlivější a máme s ním dobrou zkušenost. (jpš)
