Zatímco většina evropských států včetně Česka seškrtala platy státním úředníkům, jejich bruselští kolegové se o příjmy bát nemusejí. Reforma je přesto nemine – pracovní týden se jim prodlouží z nynějších 37,5 na čtyřicet hodin a čeká je také redukce stavů. Do roku 2017 by se jejich počty měly z 33 tisíc snížit o pět procent a ti zbylí budou odcházet do důchodu v 65 letech, o dva roky později než nyní. Takový plán alespoň prosazuje místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který nyní získal i klíčový souhlas odborářů. Do konce roku 2020 hodlá slovenský eurokomisař reformou ušetřit pět miliard eur.
Propouštět se ale nebude plošně. Zatímco třeba oddělení IT patří mezi nejvíce ohrožené, eurobyrokraté mající na starost hospodářskou a měnovou politiku se naopak mohou těšit na nové kolegy. Šefčovič také počítá s tím, že třeba kancelářské práce by se do budoucna měly více outsourcovat.
Ten, kdo svoji pozici obhájí, se navíc nemusí obávat o jistoty pramenící z práce pro evropské instituce. Nadále zůstává v platnosti 16 platových tříd sahajících od 2300 eur hrubého měsíčně po 16 tisíc eur ve vedoucích pozicích. Nemění se ani systém zdanění, které odchází rovnou do evropského rozpočtu. V platnosti zůstávají příplatky na stěhování nebo vzdělávání dětí.
Pro Evropskou komisi pracuje celkem 460 Čechů a Češek, na nejvyšší platovou třídu označovanou jako AD 16 ale dosahuje jediný – Karel Kovanda, který pracuje jako zástupce na generálním ředitelství pro zahraniční vztahy.
