Deník E15 položil pět otázek kandidátům do Evropského parlamentu
Zahradil: Politická integrace se vyčerpala. Na základních otázkách se EU není schopna shodnout, nyní je to postup vůči Rusku kvůli Ukrajině. Ukazuje se, že jádrem evropské integrace zůstává ekonomika. Bohužel evropské politické elity, hnány vlastními ambicemi, tuto realitu nerespektují.
Stále stavějí vzdušné zámky v naději, že vytvoří i politickou unii. To je omyl, který se může vymstít. Už dnes vidíme růst popularity radikálních stran a hnutí, která se staví úplně proti evropské integraci. Je třeba přibrzdit, EU musí být pružná, vícerychlostní.
Niedermayer: To, co pro Evropu znamená unie, se v čase mění. Na začátku jistě stála snaha o zajištění mírového rozvoje našeho kontinentu, v posledních dekádách řada lidí vnímala projekt unie jako primárně ekonomický. Myslím, že chování Ruska na Ukrajině Evropanům připomene, že unie není zdaleka jen o penězích a volném obchodu, za myšlenkou evropské integrace stojí především sdílení klíčových hodnot, o poměrně široké shodě na formování budoucnosti Evropy a hledání cest k tomu, jak zajistit pro Evropu pevné místo ve stále komplexnějším a složitějším světě.
1. V čem vidíte nynější politický smysl evropské integrace a jaké poučení by si EU měla vzít z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?
2. Měla by EU – jako reakci na ukrajinskou krizi – akceptovat návrh polského premiéra Donalda Tuska na vytvoření evropské energetické unie?
Zahradil: EU fatálně selhala v tvorbě evropské energetické politiky. Přitom to mohla být problematika, která by evropské integraci dodala nový impulz. Místo zajištění bezpečnosti zdrojů a jejich diverzifikace se EU věnovala boji za snižování emisí a různým na všech úrovních, od krajské po celostátní. Základem bylo špatné nastavení operačních programů, bylo jich příliš mnoho. Peníze bychom měli soustředit na několik málo zásadních projektů v oblasti infrastruktury. I kvůli lepší kontrole.
Nidedermayer: Domnívám se, že ano, a proto se TOP 09 velmi brzy k této myšlence přihlásila. Nejde zdaleka jen o koordinaci investic například do produktovodů, které by měly zajistit hladkou distribuci třeba plynu z různých bodů vstupu ke spotřebitelům, ale i o reakci na chování Ruska. Je zjevné, že Putinovo Rusko hodlá se zdroji energie zacházet nikoli jako se zbožím, jakkoli důležitým, ale používat je pro mocenské účely. V konceptu energetické unie bude spojená Evropa na druhé straně jednacího stolu podstatně silnějším vyjednávačem, než by to bylo v případě jednotlivých zemí. klimatickým balíčkům, které podřezávaly konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Ukrajinská krize snad probere evropské politické elity ze snění.
3. Velkým tématem je vstup Česka do eurozóny. Kde vidíte časový horizont vstupu a co soudíte o názoru, že si má země vyjednat výjimku z povinnosti přijmout společnou evropskou měnu?
Zahradil: Česká republika by měla usilovat o vyvázání z povinnosti přijmout euro a měla by z ní učinit pouhou možnost. Předpokládá to vyjednání výjimky z přístupové smlouvy, která by nám umožnila nepřijmout euro, pokud to například neschválí občané v referendu. Když jsme vstupovali do EU, neexistovala bankovní unie, fiskální pakt ani evropský záchranný mechanismus. To nám dává právo náš závazek přehodnotit. Chce to jen politickou odvahu.
Nidedermayer: Úvahu o vyjednání výjimky nechápu. Pokud nebude naše země chtít euro přijmout, prostě nebude provádět kroky, které jsou k tomu nutné. Nicméně můj názor je, že pro naše hospodářství by přijetí eura bylo přínosem. Výchozím bodem této úvahy je struktura naší ekonomiky a její provázanost na země eurozóny.
Navíc naše země v podstatných ukazatelích, které oceňují riziko vzdání se měnové politiky, podstatně pokročila, rizika spojená s tímto krokem de facto trvale klesají a přínosy spíše rostou. Proces přijetí eura trvá fakticky tři roky, takže teď se bavíme o možnosti, že euro zavedeme v lednu 2018. Myslím si, že do té doby se atraktivita přijetí eura ještě zvýší. Pokud bych se mýlil a pokud by eurozóna roku 2018 nebyla atraktivním klubem pro vstup, nebyl by zásadní problém proces přijímání eura přerušit.
4. V čem vidíte hlavní příčinu nepříliš účinného čerpání peněz z evropských fondů?
Zahradil: Neadoruji evropské fondy, ale dokud tady jsou, je potřeba z nich čerpat co nejúčinněji. Problémy zapříčinily politické reprezentace
Niedermayer: Nepříliš vysoká kvalita české administrativy a její personální nestabilita je jedním z důvodů. Situaci navíc dle mého názoru zkomplikoval příliš vysoký počet operačních programů, který tento problém ještě posílil. Myslím, že většina problémů, kterým čelíme, nepřišla z „Bruselu“, ale od nás. Některé jsou objektivní, jiné ne. Důležité je se ale z nich poučit.
5. Co považujete jako lídr kandidátky za svůj hlavní přínos pro Česko v evropské politice?
Zahradil: Byl jsem prvním Čechem, který zastával funkci předsedy politické frakce v Evropském parlamentu, dosud jsem i předsedou celoevropské politické strany AECR. Tuto frakci a stranu jsem v roce 2009 spoluzakládal jako platformu reformních sil v EU doslova na zelené louce. Ukázalo se, že to jde a že není nutno plavat v pohodlném hlavním proudu EU s eurolidovci nebo eurosocialisty, jako to dělaly ostatní české politické strany. Dnes dále rosteme a já v tomto úsilí budu pokračovat. Chci, aby reformní proud v EU sílil.
Niedermayer: Dovolil bych si zmínit dva. Pokud se do Evropského parlamentu nakonec dostanu, věřím, že svou profesní zkušeností budu s to přispět k tomu, aby schvalované dokumenty zejména pro oblast hospodářství a finančního trhu, tedy nařízení a direktivy, byly co nejkvalitnější. Mým druhým cílem je působit co nejvíce doma ve směru zvyšování povědomí o tom, co pro nás Evropa znamená a jak funguje.
Politický matador Jan Zahradil bojuje o přežití ODS
Jan Zahradil, první Čech, který byl šéfem frakce v Evropském parlamentu a dosavadní předseda celoevropské politické strany AECR, vsadil na osud ODS. Výsledek voleb bude prvním ostrým testem, nakolik se straně podařil její lednový restart. S obhájením devíti mandátů nepočítá. Pražský rodák patří mezi nejzkušenější české politiky jak v tuzemsku, tak v Evropském parlamentu, kde zakládal a vedl frakci konzervativců a reformistů.
Odmítá evropskou integraci a spolu s Jaroslavem Zvěřinou byl nejznámějším členem občanských demokratů, který podporoval registrované partnerství. Nyní na náměstích sbírá podpisy proti přijetí eura a chce se zasadit o zrušení sídla EP ve Štrasburku. Nákladné cestování europoslanců mezi Bruselem a Štrasburkem pokaždé, když se koná plenární zasedání, vysloužilo tomuto tělesu nelichotivé přízvisko létající cirkus.
Třetím tématem je zabránění nárůstu cen elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Zahradil stál u zrodu ODS, kde vždy patřil ke stoupencům Václava Klause. Minulý rok říkal, že pokud se bývalý prezident rozhodne usilovat o mandát europoslance, měl by být lídrem modrých. Když se pak Klaus objevil po boku Jany Bobošíkové, Zahradila to rozladilo: „Snažím se na to nemyslet a vytěsnit to z paměti. Chci si k němu zachovat nějaký respekt.“
V současnosti je služebně nejstarším členem grémia ODS. V lednu byl podruhé za třiadvacet let existence partaje zvolen jejím prvním místopředsedou. Slíbil, že za případný neúspěch v květnovém klání „dá hlavu na špalek“. I když do EP kandidoval už třikrát a vždy jako jednička, tentokrát je jeho role nejobtížnější. Ve hře je přežití strany, která má z tradičních uskupení zdaleka nejhorší pozici.
Na podzim zaznamenala největší odliv voličů a možný propadák může být předehrou jejího definitivního konce. „Za úspěch budeme považovat vyšší procento hlasů než v podzimních parlamentních volbách. Co se týče mandátů, chceme dosáhnout takového výsledku, který by byl srovnatelný s jinými stranami. Musíme si ale přiznat, že to určitě nebude devět mandátů jako minule. Na ty si v těchto volbách nesáhne nikdo. Dokonce si myslím, že žádná strana nedosáhne ani sedmi mandátů, které naposledy získala sociální demokracie,“ odhaduje.
Jednapadesátiletý Zahradil vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, pak pracoval ve výzkumu. Byl poslancem Federálního shromáždění, po rozpadu Československa působil jako vedoucí zahraničního oddělení ODS, radil bývalému premiérovi Václavu Klausovi a řídil oddělení evropské integrace Úřadu vlády. V roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde byl místopředsedou zahraničního výboru nebo výboru pro evropskou integraci. Členem EP je od roku 2004. Je ženatý, má dvě děti.
Nestraník Luděk Niedermayer pomůže TOP 09 hájit euro a unii
Svého času byl Luděk Niedermayer nejmladším členem bankovní rady ČNB – tenkrát si za to on i bývalý prezident Václav Havel, který ho do funkce jmenoval dvakrát, vysloužili kritiku už také exprezidenta Václava Klause. Když po dvanácti letech z vedení České národní banky v roce 2008 odcházel, byl jedním z mála centrálních bankéřů, kteří se uchytili v soukromé sféře. Bylo to v době, kdy Amerikou a Evropou otřásala krize a on nastoupil do poradenské firmy Deloitte, kde se zabýval hlavně finančními institucemi.
„Přece jen když odcházíte z veřejného sektoru, potřebujete nasbírat více zkušeností a to mi poradenství umožní. Člověk se potkává s klienty z rozličných oborů, s různými problémy a to má pro mě velkou výhodu,“ říkal tehdy Luděk Niedermayer. Měl pravdu. Teď je za ním dvanáct let v bankovní radě ČNB, z toho osm let na pozici viceguvernéra a pět let ve velké poradenské firmě na pozici hlavního ekonoma.
Když předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg o jedničce stranické volební kandidátky do Evropského parlamentu tvrdí, že je to výborný ekonom, který výrazně převyšuje průměr českých politiků, není to ani pochlebování, ani žádná nadsázka. Během působení v ČNB byl uznávanou autoritou na makroekonomii nejen ve finančních kruzích, ale i mezi veřejností. Ta ho dobře zná z jeho četných vystoupení v médiích. I díky nim víme, že je dlouholetým zastáncem přijetí eura a obhájcem Evropské unie.
Než se rozhodl, zda jako nestraník přijme nabídku TOP 09 na přestup do politiky, důkladně si prošel její program. Zaujalo ho, že se profiluje jako strana, která rozumí tomu, co je Evropa, co pro nás znamená. Důležitý pro něj je i fakt, že TOP 09 dává důraz na ekonomickou zodpovědnost: „Zodpovědnou fiskální politiku potřebuje kvůli sobě, ale důležité pro nás je, aby ji prováděly i další země EU. Když se kterákoli z větších zemí, která je mimo jiné odbytištěm našich výrobků, dostane do potíží, odskáčeme to i my.“
A je ještě jedna věc, která ho do politiky přitáhla. Pro Niedermayera je důležitou záležitostí udržitelnost životního prostředí. Kromě toho, že pečlivě prostudoval program TOP 09, konzultoval jej i s manželkou, na rodině mu hodně záleží. Připouští, že jako každé rozhodnutí, i to jeho nynější v sobě nese riziko. Takže si občas řekne – ježíšmarjá, co jsem to udělal. Osmačtyřicetiletý Niedermayer vystudoval v Brně, kde se také narodil, dnešní Masarykovu univerzitu, a to obor operační výzkum a teorii systémů. Je ženatý, má tři děti.
Čtěte také:
Eurovolby 2014: S Kateřinou Konečnou (KSČM) a Pavlem Teličkou (ANO)
Lidovci a TOP09 stojí za Junckerem. Socialisté za Schuzem Evropské volby: Útok českých politických stran bude nebývale silný
