Především výrazný nárůst tlaku na zvyšování konkurenceschopnosti evropského zemědělství a výhodnější podmínky pro rozvojové, ale i kandidátské země bude podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy důsledkem nejnovějšího návrhu Evropské unie pro jednání Světové obchodní organizace (WTO).
Unie v něm totiž v pondělí 16. prosince vyzvala WTO ke snížení cel na zemědělské výrobky o 36 %, subvencí na jejich vývoz o 45 % a domácí podpory zemědělců o 55 %. Kromě toho Unie navrhla odstranit cla a kvóty na export zemědělských produktů z nejchudších zemí světa. Přitom bohaté země by podle EU měly navíc zaručit bezcelní přístup na trh minimálně 50 % dovozu z dalších rozvojových zemí. Ačkoli tyto návrhy podle komisaře EU pro zemědělství a rybolov Franze Fischlera „nebudou vyžadovat žádné změny ve společné zemědělské politice EU“, představují zásadní průlom do stávajícího systému podpor a Fischler nemá tak docela pravdu. Podle Douchy totiž EU patrně převede přímé zemědělské podpory do jiných typů dotací, takže peníze se k podnikatelům dostanou jinými toky. To je ovšem silný signál pro zemědělce z kandidátských zemí, že jejich úsilí zaměřené především na přímé platby je velmi krátkozraké. A vizované snížení podpory zemědělcům by se totiž dotklo právě přímých plateb. Jejich restrukturalizace by přitom mohla nastat již v roce 2007, tedy v prvním roce nového rozpočtu EU. Členské státy WTO se totiž loni dohodly na novém kole obchodních jednání, které by mělo proběhnout především v průběhu roku 2004 a dokončeno do ledna 2005. Návrh EU na liberalizaci agroobchodu, pokud by ve zmíněné navrhované podobě skutečně prošel, je podle Douchy nesmírně pozitivní krok. Těžit z takové situace by přitom mohli i tuzemští výrobci potravin. „My jsme byli vždy pro jakoukoli liberalizaci, navíc jsme v současné době velmi otevřeným trhem,“ uvedl prezident Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslav Camplík. Také podle Josefa Sajdla z PK by mělo být tvrdší konkurenční prostředí v EU, o kterém mluví Doucha, pro domácí výrobce potravin výhodou. „Rozhodně se s takovou situací budou lépe vyrovnávat podniky u nás než výrobci v EU,“ domnívá se Sajdl. Otevření přístupu produkce z rozvojových zemí by mělo ve svém důsledku znamenat zlevnění primárních surovin k výrobě potravin. To bude ale spolu se snížením ochranných bariér klást vyšší nároky na efektivitu produkce. Zejména snížení exportních dotací s výhledem na jejich postupné úplné zrušení je již několik let předmětem rozhovorů ve WTO. EU se přitom takovému kroku dosud zásadně bránila. Unie také prosadila v dosavadních liberalizačních trendech v rámci WTO výjimku, podle které by nemělo být snížení dotací na export zemědělských výrobků pro závěry WTO závazné. Oficiální zveřejnění návrhu na liberalizační kroky jsou proto skutečným průlomem, byť jsou dosud pouze v pozici návrhů a měly by ještě projít schvalovacím řízením v členských zemích EU.
