Příslib možnosti přímé volby prezidenta by se mohl zeleným hodit
Ještě že ministr spravedlnosti neplánuje žádnou dovolenou! Premiér mu totiž dal prázdninový úkol. Jiří Pospíšil má navrhnout takovou ústavní změnu, jež by zavedla přímou volbu prezidenta. Mirek Topolánek sám sice není její „velký fanoušek“, leč Strana zelených ji stejně jako referendum měla ve volebním programu. Ostatně to byli právě zelení, kteří si vynutili zařadit do programového prohlášení Topolánkova kabinetu formulaci, že vláda „podpoří možnosti vypsání všelidového referenda, a to vždy k předem jasně definovaným otázkám,“ a „zahájí diskusi o změnách Ústavy ČR tak, aby umožňovala přímou volbu prezidenta republiky…“ Loni v červnu zelení pomohli vyřadit ze hry návrh zákona o obecném referendu, s nímž přišly ČSSD a KSČM, ačkoli mnohým zeleným vyhovoval. Protože na zásadním zákonu o obecném referendu, který tehdy zelení slíbili předložit, se koalice nedohodne, nabízejí nyní též atraktivní přímou volbu prezidenta, o níž by se mělo rozhodnout v referendu. Pokud by v něm občané řekli „ano“, automaticky by byla změněna Ústava ČR. To se zdá být poněkud nebezpečné! I kdyby se tento ústavní zákon týkal výhradně volby hlavy státu, časem by se objevily pokusy analogickým postupem třeba zrušit Senát.
Proč však o přímé volbě prezidenta rozhodovat referendem, když si ji dlouhodobě přejí asi tři čtvrtiny veřejnosti? Nemá to logiku a ostatně zelení vědí, že kuriózní „tuplované“ referendum neprosadí. Když se ale při koaličním licitování vzdají referenda o přímé volbě, mohli by „uhrát“ přímou volbu prezidenta samotnou! Seriozní příslib takové možnosti by se jim před podzimními volbami a brzkým sjezdem, kde půjde Martinu Bursíkovi o krk, hodil. Vyjdou-li mu Topolánek a Jiří Čunek vstříc, zelení budou moci gentlemansky ustoupit, aniž by utekli z boje, jak je jim to v poslední době předhazováno.
Vláda návrh zákona předložený zelenými ani nepřijala, ani neodmítla, a uložila ministru Pospíšilovi vytvořit samostatnou vládní verzi v několika alternativách. Místopředseda zelených, ministr školství Ondřej Liška, to ocenil, řka, že „iniciativa už splnila svůj účel“ a „pokud koalice přijde s přijatelným návrhem, nebudeme na referendu bezpodmínečně trvat“. Pro koaliční strany je celkem přijatelná dvoukolová volba hlavy státu. ODS jako v případě voleb do Senátu dlouho trvala na jednokolové dle zásady, že vyhrává „první na pásce“. Nenašla však pro ni podporu: ODS favorizovala a také nahrávala populistům, jež mohla vynést na Olymp. U dvoukolové volby však názorová jednota nepanuje. Nejen lidovci a zelení, ale i ČSSD by rádi, aby do druhého kola postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního, jako je tomu u nás v senátních volbách. Důvod? Mezi prvním a druhým kolem lze vytvářet účelové koalice proti favorizovanému kandidátovi. ODS proto byla a je pro francouzský model, v němž do druhého kola postoupí všichni kandidáti, kteří v prvním kole získali třeba 12,5 procenta odevzdaných hlasů. Favorit, ODS samozřejmě předpokládá, že její kandidát, pak čelí množině slabších kandidátů, a nikoli jejich koalici.
Dalším kamenem úrazu, na němž si lze vylámat zuby, jsou prezidentské kompetence. Topolánek sice nepočítá s jejich úpravou, leč někteří ústavní experti jsou jiného názoru. Přímo volený prezident bude mít, tvrdí, silnější mandát než prezident volený parlamentem. Měl by proto mít větší pravomoci, ozývá se zejména z ODS. Opozice kontruje, že pak už by to však nemohl být prezident za své jednání ústavně nezodpovědný, jehož de facto nelze odvolat. Další experti zdůrazňují, že vedle přímo voleného prezidenta by nemohl stát Senát ve své dnešní podobě, ale bylo by jej třeba ústavně redefinovat. Spory o prezidentských kompetencích věstí rozsáhlou novelizaci Ústavy ČR, k níž však schází čas i vůle.
Zavedení přímé volby prezidenta vyžaduje shodu nejméně 120 poslanců a 49 senátorů na příslušné změně Ústavy ČR. Ta je proto nepravděpodobná. I kdyby ODS přišla na podzim o blokační většinu v Senátu, sněmovna je stranicky velmi rozrůzněná a jak koalice, tak opozice ústavní většinu v natolik zásadní věci nedá dohromady. Přímá volba prezidenta, toť prostě obehraný evergreen! V únoru 2003 jej začala „vyhrávat“ ODS, takto odpůrkyně referend, když se nedařilo zvolit Václava Klause prezidentem. Nyní jej rozezvučela proto, že přechodem z nepřímé na přímou volbu, jak se domnívá šéf jejích poslanců Petr Tluchoř, by se možná dala obejít ústavní zásada, že prezidentem se nemůže stát nikdo víc než dvakrát po sobě. Pokud však ODS opravdu vážně pochybuje, že kromě Václava Klause nenajde v budoucnu silného prezidentského kandidáta, úspěch iniciativy zelených s přímou volbou není zcela vyloučen, ač jim samotným o Klause na prvním místě rozhodně nejde.
Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu
