Francie a Spojené státy při sobě stály za druhé světové války a stojí i nyní v boji proti terorismu, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém dnešním projevu v Kongresu USA. Obě země mají podle něj specifický vztah. Jak Macron dodal, Evropa a Spojené státy musí společně čelit globálním výzvám. Kritizoval přitom izolacionismus a extrémní nacionalismus. Pokud jde o dohodu s Íránem o jaderném programu, Francie od ní neustoupí, zdůraznil prezident.
„Naše pozice je jasná, Írán nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Ne nyní, ne za pět let, ne za deset let; nikdy. Tato politika by nás ale nikdy neměla dovést k válce na Blízkém východě,“ prohlásil francouzský prezident. „Je třeba respektovat suverenitu zemí, jako je Írán. Takže na jednu stranu nebuďme naivní, na druhou stranu ale nevyvolávejme nové války,“ dodal s tím, že je třeba neopakovat na Blízkém východě chyby z minulosti.
Macron má na dohodu světových mocností s Teheránem o omezení íránského jaderného programu odlišný názor než Donald Trump. Zatímco francouzský vůdce je jejím zastáncem, jeho americký protějšek již několikrát pohrozil, že Spojené státy od této dohody odstoupí, pokud nebudou vyjednány výhodnější podmínky.
„Francie od dohody neustoupí, podepsala ji,“ zdůraznil Macron. Nicméně dodal, že se s Trumpem shodli, že by bylo možné vypracovat určitou „komplexnější dohodu“, která by byla odpovědí na nynější obavy. Podle Macronova názoru se současné dohody nelze zbavit, když nemáte v záloze nějakou lepší variantu.
Írán v minulosti opakovaně pohrozil Spojeným státům vážnými důsledky, pokud se Trump rozhodne od dohody odstoupit. Írán ujednání uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly vedle Francie a USA také Británie, Německo, Čína a Rusko. Jejím účelem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Dohoda má ale časově omezenou platnost a podle Trumpa, stejně jako podle Izraele, nakonec Íránu nezabrání obstarat si jaderné zbraně.
Komentář: Jak Francouzi dvakrát narazili
Francouzský prezident ocenil blízkou spolupráci Paříže a Washingtonu pokud jde o Sýrii. Francouzi a Američané se společně s Británií podíleli na úderu na syrská chemická zařízení v odvetě za údajný chemický útok v Dúmě. „Byl to jeden z nejlepších příkladů silného multilateralismu,“ uvedl o společné akci Macron a poděkoval rovněž vojákům za to, že „odvedli velmi dobrou práci“.
Macron v Kongresu vystoupil na závěr své třídenní návštěvy Spojených států. Hovořil zhruba tři čtvrtě hodiny anglicky a již při svém příchodu si vysloužil bouřlivé přivítání. Dlouhé minuty si podával ruce s kongresmany a během projevu si několikrát vyslechl potlesk vestoje a souhlasné výkřiky. Své posluchače přitom několikrát i rozesmál. Například když se zmínil o tom, jak se v 18. století potkali v Paříži francouzský filozof Voltaire a jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin. Jejich setkání prý bylo velmi vřelé - podali si ruce a následně se i políbili na tvář a poplácali po ramenou. „Může vám to něco připomínat,“ dodal Macron ve zjevné narážce na to, jak se vždy srdečně zdraví s Trumpem.
„Nacházíme se v kritickém okamžiku, je potřeba rychle jednat, abychom ochránili mezinárodní instituce, jako je OSN a NATO,“ uvedl mimo jiné francouzský prezident a zdůraznil důležitost svobody a dodržování lidských práv. Rovněž je podle něj třeba bojovat proti takzvaným fake news, tedy proti falešným zprávám, které se šíří na internetu, a rovněž proti teroristické propagandě.
Američané a Evropané žijí podle Macrona „v období plném zlosti a strachu“ v souvislosti s globálními hrozbami. „Máme dvě možnosti, co dělat: první je uchýlit se k izolacionismu a extrémnímu nacionalismu… tím, že se uzavřete před světem, ale evoluci, která ve světě probíhá, nezastavíte,“ řekl. Druhou možností je nechat oči otevřené a spolupracovat. „Když se rozhodneme otevřít oči, budeme silnější,“ dodal.
Vyslovil se i k tématu ekologie. „Musíme nechat našim dětem obyvatelnou planetu,“ zdůraznil s tím, že neexistuje žádná „planeta B“.
Přečtěte si také:
