Odhodlání pokračovat v Evropě společně i po odchodu Velké Británie dnes v Římě potvrdili vrcholní představitelé 27 členských států Evropské unie. V den 60. výročí podpisu římských smluv, které se staly základem evropské integrace, se lídři sedmadvacítky podpisem prohlášení přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná. Musí se ale také změnit tak, aby byla bezpečná, prosperující, konkurenceschopná, sociálně odpovědná a dokázala hrát ve světě klíčovou roli.
„Evropa jako politická entita bude buď jednotná, nebo nebude vůbec,“ řekl šéfům států a vlád zemí bloku předseda jejich pravidelných schůzek Donald Tusk. „Evropa je naší společnou budoucností,“ podepsalo krátce poté 27 premiérů a prezidentů unijních zemí.
Prohlášení shrnující společnou vizi pro budoucnost EU odsouhlasili představitelé bloku ve stejném sále paláce na římském Kapitolu, kde byly před 60 lety uzavřeny římské smlouvy. Text připomíná, že první instituce, na kterých dnes EU stojí, významně přispěly k obnově kontinentu zničeného dvěma světovými válkami.
O samotné podobě právně nezávazného dokumentu se tvrdě vyjednávalo do posledních dní před dnešním slavnostním setkáním, na kterém po sérii projevů politici postupně deklaraci podepsali. Členské státy v textu prohlašují, že chtějí společně čelit globálním výzvám, jakými jsou regionální konflikty, terorismus, sílící migrační tlaky, protekcionismus a sociální a ekonomické nerovnosti. Silnější a odolnější unie bude podle lídrů „prostřednictvím ještě větší jednoty a vzájemné solidarity“ a dodržováním společných pravidel.
Šedesát let od Říma: po počátečním úspěchu v Evropě následoval přehnaný optimismus
„Jednota je nezbytností i naší svobodnou volbou,“ stojí v textu. Ten rovněž zmiňuje, že jednotlivé země postupují sice za jedním cílem, ale v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou.
V roce 1957, jak v pátek večer připomněl prezidentům a premiérům papež František, byly evropské země po hrůzách druhé světové války odhodlány strhnout bariéry a začít intenzivně spolupracovat. Často opakované heslo o „stále těsnější unii“ ale o šest desítek let později v situaci nadcházejícího brexitu a sílící skepse evropské veřejnosti vůči současné podobě unijního projektu nahrazují úvahy o vícerychlostní Evropě, tedy různé rychlosti spolupráce unijních zemí.
Právě otazníky kolem významu sousloví „vícerychlostní Evropa“ byly tématem intenzivních zákulisních jednání ve dnech před římskou schůzkou. Země ze středu a východu Evropy se obávají odsunu na okraj EU, faktického krachu jednotného trhu a možného vyřazení z důležitých rozhodování. Polská premiérka Beata Szydlová dokonce v jednu chvíli varovala, že s dokumentem souhlasit nebude.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky, který prohlášení podepsal za Českou republiku, se nakonec podařilo prosadit pro Česko přijatelné formulace. „My ho takto nevnímáme, vnímat ho takto nebudeme,“ řekl už před setkáním novinářům v odpovědi na otázku, zda bude text z Říma možné chápat právě jako podporu vícerychlostní Evropy.
Před šesti desetiletími „otcové zakladatelé“ ze šesti západoevropských zemí při podpisu římských smluv neřešili otázky vícerychlostní Evropy ani odchodu z unie, upozornil dnes někdejší polský premiér Tusk. V osobně laděném projevu, v němž mluvil také o pocitech člověka s kořeny v komunistickém východním bloku, Tusk zdůraznil, že pouze jednotná Evropa může být vzhledem ke zbytku světa suverénní a garantovat nezávislost členským státům a svobodu občanům. Pro miliony občanů evropských států není podle něj EU „o sloganech, procedurách a regulacích“, ale je garantem, že svoboda, důstojnost, demokracie a nezávislost nejsou jen snem, ale každodenní realitou. Politici, kteří se v Římě sešli před 60 lety, se podle Tuska přes všechny tragické okolnosti nedávné historie rozhodli plně věřit v jednotu Evropy.
„Měli Kolumbovu odvahu vplout do neznámých vod a objevit nový svět. Tak mi řekněte, proč bychom měli nyní ztrácet víru ve smysl jednoty? Jen proto, že se stala realitou, že nás začala nudit a unavovat?“ zeptal se přítomných předseda vrcholných unijních jednání v sále paláce Palazzo dei Conservatori, kde v březnu 1957 tehdejší západní Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko podepsaly takzvané římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před podpisem řekl, že Evropa by si měla více připomínat své úspěchy. „Měli bychom být na Evropu více hrdí, dokázali jsme přinést tomuto kontinentu trvající mír, dali jsme mu společnou měnu, čemuž jsme ani my sami nevěřili, vytvořili jsme největší společný trh na světě,“ uvedl Juncker. Podpis prohlášení je podle něj důvodem k optimismu.
Schůzka v Římě se konala bez účasti Británie, která ve středu zahájí proces vystoupení z EU. Juncker loňské rozhodnutí Britů z bloku odejít dnes v Římě označil za tragédii.
Setkání provázela přísná bezpečnostní opatření, ve městě se dnes konalo několik protestních akcí.
