Bruselská rada chce potenciální teroristy převychovat ve spořádané občany
Plánované protiteroristické cvičení na českém území rozhodně není nápadem z hlavy premiéra „ochránce“ Jiřího Paroubka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Cvičilo by se tak jako tak. S požadavkem pravidelně prověřovat reakce států na teroristické útoky totiž přišli při svém posledním mimořádném zasedání v Bruselu 13. července ministři vnitra a spravedlnosti členských států Evropské unie, kteří tvoří takzvanou Radu Evropské unie pro spravedlnost a vnitřní záležitosti. Rada vedená Britem Charlesem Clarkem dospěla k závěru, že by bylo velice prospěšné, kdyby „členské státy pořádaly v pravidelných intervalech společná protiteroristická cvičení, aby prověřily svou schopnost reagovat na nebezpečí“. Po teroristických útocích v New Yorku, Madridu a Londýně se opravdu není čemu divit.
Británie přitvrdila.
Poslední vývoj jasně ukázal, že Evropu donutí k účinné spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti, ekonomické kriminality a zpravodajských služeb jedině skutečná hrozba, stupňující se teroristické útoky.
Zástupci členských států Evropské unie dokázali po atacích v Londýně reagovat poměrně rychle a pružně. Kromě soustrastných projevů a prohlášení se také sešli a navrhli dost poměrně rozumných a užitečných opatření. A navíc zaúkolovali administrativy členských států unie, aby na nich začaly co nejdříve – nejlépe okamžitě – pracovat.
Pak se ale Brusel úplně vylidnil. Všichni včetně většiny euroúředníků odjeli na dovolené. Bombový útok na evropskou metropoli by se teď teroristům rozhodně nevyplatil.
Aktuální evropské protiteroristické plány jsou ambiciózní a pokud se je podaří zavést, budou mít teroristé hodně svázané ruce. Tahounem v „přitvrzování“ v soužití s terorem se nyní shodou nešťastných okolností stává Velká Británie, země, která momentálně (ve druhém pololetí 2005) předsedá všem důležitým unijním orgánům. A země, kterou teroristické útoky tvrdě velmi zasáhly…
Británie tak nyní s podporou Francie, Irska a Švédska prosadila kontroverzní evropský plán na tříleté archivování všech telefonických hovorů a veškeré faxové a emailové komunikace. Proč? Aby v případě honu na konkrétní teroristy nebo podezřelé mohla policie zpětně prověřit všechny jejich podezřelé hovory, faxy a maily.
Archivační legislativa.
Evropská rada se už o schválení podobného opatření pokoušela v minulosti, ale neuspěla. Proti byly zejména telekomunikační společnosti, které se obávaly, že archivace bude pro ně příliš drahá. Právníci zase tvrdili, že návrh by mohl být považován za protiprávní, a soudili, že by bylo právně čistší, kdyby návrh předložila Evropská komise jako opatření regulující telekomunikace v oblasti vnitřního trhu. Protestovali i občanští aktivisté, kteří berou archivaci jako přílišný zásah do soukromí.
Pro takové námitky má nyní pochopení i prezident Evropské komise José Manuel Barrosso. Ten prohlásil, že „je sice zřejmé, že uchovávání dat je klíčovým instrumentem v boji proti terorismu…“, ale „stejně jasné je i to, že zvyšuje obavy o ochranu soukromí a že může mít finanční nároky na průmysl“. Návrh „archivační“ legislativy by měl být hotov poměrně brzy, do konce letošního října. Již teď je ale jasné, že jeho schvalování rozhodně nepůjde úplně hladce.
Co dalšího Evropa nyní v boji proti teroristům chystá? Po nedávno schváleném celoevropském zatykači přichází na řadu takzvaný „celoevropský důkaz“. Soud jednoho státu Evropské unie tak bude moci požádat o důkazy či výslech svědků v jiném členském státě. Pomoc proběhne okamžitě, bez dalších zbytečných formalit nebo současných žádost o soudní asistenci.
Policejní služby zemí Evropské unie by také měly dostat větší pravomoci pro boj proti praní špinavých peněz a nové normy by jim měly uvolnit ruce při zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti. Novinkou navíc bude, že policie bude moci zabavit usvědčeným zločincům i legálně získaný majetek v odpovídající hodnotě již utraceného nebo příliš dobře ukrytého „lupu“.
Chybí „aktivní spolupráce“.
Rada pro spravedlnost a vnitřní záležitosti Evropské unie má také do konce letošního roku připravit text nařízení, které by mělo teroristům zabránit používat nejrůznější charitativní organizace pro své financování a krytí.
Evropští ministři vnitra a spravedlnosti se shodli i na tom, že státy unie musí při každém vyšetřování v souvislosti s teroristickými aktivitami řádně prověřit veškeré finanční vazby všech podezřelých.
Návrh na zřízení celoevropské zpravodajské služby – se kterým nedávno přišel belgický premiér Guy Verhofstadt – zatím stále není na stole. Ohrožen je i vznik plánovaného Stálého výboru Evropské unie pro vnitřní bezpečnost. Ústava, která s ním počítala, je momentálně ve fázi „zmrazené ratifikace“. V Evropě tak prozatím funguje pouze „SitCen“ nebo Situační středisko, ve kterém zasedají zástupci špionážních služeb všech členských států. Od SitCen ale zřejmě nelze očekávat zázraky. Navíc zatím nefunguje tak, jak má. To je zřejmé z toho, že v prohlášení z nedávného bruselského zasedání zmíněné Rady Evropské unie pro spravedlnost a vnitřní záležitosti se objevila výzva, aby „členské země a jejich bezpečnostní a zpravodajské služby“ se SitCenem „aktivněji spolupracovaly“.
Zlepšit se má i celoevropská evidence ukradených a ztracených výbušnin. Dohled nad vzájemnou výměnou informací mezi členy zřejmě dostane na starost přímo Evropská komise.
V boji proti teroru hodlá starý kontinent daleko pečlivěji než dosud chránit i svou životně důležitou infrastrukturu včetně některých důležitých dálnic, silnic a železničních tratí. Ještě do konce tohoto roku má vzniknout „Evropský program ochrany kritické infrastruktury“.
Plánované zavedení biometrických informací, digitálních fotografií obličeje a otisků prstů, do čipů zatavených v pasech občanů členských zemí unie by se mělo urychlit. Původní termíny, rok 2006 pro digitální fotografii a 2008 pro otisky, už zřejmě neplatí. Navíc svá biometrická data mají Evropě povinně předávat i žadatelé o vízum z některých rizikových států.
Chystá se rovněž další zpřísnění bezpečnostních opatření v letecké a námořní dopravě. Přitvrdit se má i v některých důležitých evropských přístavech, zatím ale ještě není úplně jasné jak.
Většina je laxní.
Hodně zajímavý může být i návrh „preventivní protiteroristické strategie“, který chce unie dokončit nejpozději do prosince letošního roku. Kampaň by měla zejména mladší lidi odradit od plánů přidat se k některé z existujících teroristických skupin nebo založit skupinu novou. Ministři vnitra a spravedlnosti ovšem zatím ani v náznaku neuvedli, jak to vlastně chtějí zařídit.
Zásadní otázkou ale je, jak budou členské státy požadavky unie plnit. Nedávno, počátkem července, se totiž ukázalo, že neplní ani ty předešlé. V průběhu posledních pěti let si Evropané sepsali a odsouhlasili dvanáct protiteroristických „rozhodnutí“, „konvencí“ a „protokolů“, které měly členské státy převzít do svých národních právních systémů, a hlavně je začít plnit. Výsledek? Na sto procent plní své sliby pouze tři členské státy – Rakousko, Švédsko a Dánsko. Ostatní včetně České republiky vykazují značné nedostatky.
Česko převzalo z dvanácti norem sedm, u ostatních je minimálně v několikaměsíčním skluzu. V České republice například neplatí „Rámcové rozhodnutí Evropské rady o boji proti terorismu“ z června 2002. Čeští poslanci totiž v prvním čtení ve sněmovně odmítli do českého práva zavést požadovanou trestní odpovědnost právnických osob. Nový Trestní zákoník, který reaguje na některé další požadavky unie (třeba tvrdších trestů za praní špinavých peněz), začne platit nejdříve v lednu 2006.
Laxní členové unie využívají toho, že na základě evropské legislativy jim, na rozdíl od řady jiných sektorů, při neplnění závazků v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních záležitostech nehrozí žádný postih od Evropské komise ani Evropského soudního dvora.
V krajním případě by se tak mohlo stát i to, že by členské státy přestaly v oblasti boje proti terorismu spolupracovat a sáhly k čistě národním opatřením. Tak například Francie krátce po útocích v Londýně obnovila hraniční kontroly na jinak zcela otevřených přechodech do sousedních členských států. „Pokud se kontroly nezpřísní ani ve chvíli, když je v Londýně padesát mrtvých, pak už nevím, kdy by se to mělo udělat,“ komentoval následně opatření francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy.
