Ve světle rostoucí poptávky po rybách a zároveň se snižující nabídky mořských ryb roste role hospodářského chovu ryb.
O možných nástrojích, jakými jsou například udržení kvality a zdravotních standardů rybích produktů či ochrana životního prostředí s důrazem na čistotu vody, jednali ministři zemědělství a rybolovu v Lucemburku. Výsledkem jednání je memorandum podepsané přibližně polovinou členských států Unie.
Vedle klasických nástrojů, které mohou pomoci růstu produkce a spotřeby, tedy marketingových a obchodních nástrojů, se na pořadu jednání objevila i další témata. Ministři se zabývali zjednodušením a zpřehledněním legislativy, udržením kvalitativních a zdravotních standardů chovu ryb a ochranou životního prostředí. Předmětem debaty byl také rozvoj oblastí pro rybí hospodářství či udržení rovnováhy u některých dravců, jako například kormorána. Řádově polovina členských států Evropské unie včetně Česka podepsala memorandum o akvakultuře – hospodářském chovu ryb. Pojem akvakultura představuje cílevědomé, plánované obhospodařování vodních ploch za účelem dlouhodobě stálých výnosů vodní fauny a flory. Významu začala akvakulturní technologie nabývat koncem 20. století v důsledku snížení výnosů tradičního rybolovu. Chov je tedy alternativou k tradičnímu rybolovu a možným řešením pro výživu lidstva, zejména vzhledem k extrémnímu vymírání dnes lovených ryb během posledních let či desetiletí.
Evropská komise plánuje, že předloží své podněty k hospodářskému chovu ryb na konci tohoto roku. Sdělení bude pak projednáváno během českého předsednictví v první polovině roku 2009.
