Na první pohled vypadá 3D tištěná budova ve Lvově spíše jako moderní galerie nebo wellness centrum. Ve skutečnosti jde ale o první základní školu v Evropě, která vznikla touto stavební metodou.
Zařízení nese název Hive a nachází se v bezprostřední blízkosti školy původní. Její rozměry činí přibližně 370 metrů čtverečních, což je o to zajímavější, vezme-li člověk v úvahu fakt, že nosné zdi vznikly za pouhých 40 hodin. Stalo se tak díky portálové tiskárně COBOD, která dokáže velmi dobře pracovat s betonem a za krátkou dobu z něj vytvoří nosnou konstrukci i opláštění stavby.
Rychlé a efektivní řešení
Za projektem školy stojí nezisková organizace Team4UA, jejímž cílem bylo co nejdříve získat prostor pro žáky z vysídlených částí Ukrajiny, která od předloňského února čelí obnovené ruské agresi. Jen do lvovské oblasti se podle dat OSN z prosince 2023 přesunulo 173 tisíc vnitřně vysídlených osob. A právě 3D tiskárny mohou podle zakladatele Team4UA Jeana-Christophe Bonise problém s vnitřní migrací částečně vyřešit, protože tak mohou rychleji vznikat budovy vzdělávacích zařízení, nemocnic i státní samosprávy. „Nejsem stavitel a nechci být architektem ani vývojářem, ale vím, že prostřednictvím nové technologie založené na robotice a umělé inteligenci je možné stavební proces urychlit,“ řekl Bonis CNN.
Výstavba školy začala v září 2022, ale otevřít se ji podařilo až letos v lednu. Nejprve nastaly problémy s dodávkami elektřiny v důsledku ruských raketových útoků na město a potom byl tisk rozplánován do šesti týdnů, aby se na místě mohli školit lokální specialisté. Následně přišly pro změnu finanční potíže, které nebyly spojeny s náklady na 3D tiskárnu, ale na dokončovací stavební práce, jejichž cena v poslední době na Ukrajině výrazně vzrostla. Zbylých 400 tisíc dolarů (více než devět milionů korun) se každopádně nakonec přeci jen sehnat podařilo.
Jednorázový experiment, nebo vzor pro obnovu infrastruktury?
Objevují se názory, podle kterých by fungující škola ve Lvově mohla odstartovat další podobné projekty, jichž bude v rámci obnovy infrastruktury pravděpodobně přibývat. Právě 3D tisk má totiž ve válečných zónách a v oblastech přírodních katastrof velký potenciál, a to nejen díky rychlosti, ale i minimalizaci počtu odborných pracovníků. Na rozdíl od standardních technologií totiž vyžaduje výrazně méně osob přítomných přímo na stavbě. Konkrétně u projektu Hive to byli pouze čtyři lidé.
„Na Ukrajině, kde mnoho techniků, stavebních dělníků a průmyslových odborníků bojuje v první linii, může automatizace pomoci čelit nedostatku pracovních sil, vysvětlila Olga Gavura, vedoucí partnerka společnosti 7CI Group, která byla jedním z dodavatelů projektu. A zároveň dodala, že po vzoru Hive mohou v budoucnu technologii využívat i vyškolení ukrajinští specialisté.
Poškození ukrajinské infrastruktury rozsáhlou ruskou invazí bylo jen do září 2023 vyčísleno na 151,2 miliardy dolarů (tehdejším kurzem asi 3,5 bilionu korun). A mezi zničenými budovami bylo více než 160 tisíc domů a 3500 vzdělávacích zařízení. Příležitost pro 3D tisk zde tedy vidí i zástupci dalších stavebních společností včetně Jacka Oslana z americké firmy Diamond Age specializované na energeticky šetrné 3D tištěné stavby. „Očekávám, že cokoliv, co nyní dodáme na Ukrajinu za účelem vybudování vojenských nebo humanitárních struktur, se nakonec změní na nové domovy a přispěje k obnově celé země,“ uzavřel Oslan.
