ZDA SE STARÝ KONTINENT STANE PRO INVESTORY STEJNĚ LÁKAVÝM, JAKO AMERIKA, ROZHODNĚ NEZÁVISÍ NA PŘIJETÍ, ČI NEPŘIJETÍ EUROÚSTAVY. PODSTATNÉ BUDE, JAKÝ SCÉNÁŘ EKONOMICKÉHO VÝVOJE OBĚ VELKÉ EKONOMIKY ZVOLÍ.
Nezbytným předpokladem je důkladná reforma trhů práce zemí eurozóny
ZDA SE STARÝ KONTINENT STANE PRO INVESTORY STEJNĚ LÁKAVÝM, JAKO AMERIKA, ROZHODNĚ NEZÁVISÍ NA PŘIJETÍ, ČI NEPŘIJETÍ EUROÚSTAVY. PODSTATNÉ BUDE, JAKÝ SCÉNÁŘ EKONOMICKÉHO VÝVOJE OBĚ VELKÉ EKONOMIKY ZVOLÍ.
Evropa pokulhává v hospodářském růstu za Spojenými státy a bude tomu tak zřejmě i letos a příští rok, kdy země Evropské měnové unie opět očekávají nevýrazný růst. Eurozóna, do níž by během deseti let měla patřit i Česká republika, má však podle nového vydání Evropského ekonomického výhledu společnosti PricewaterhouseCoopers potenciál pro to, aby hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele rostl v dalších letech tohoto desetiletí rychleji než ve Spojených státech. Předpokladem pro takový vývoj je ale důkladná reforma trhů práce zemí eurozóny a důsledné uplatňování prorůstových opatření na makroekonomické úrovni. Základní scénář vývoje předpokládá, že průměrný hospodářský růst v zemích eurozóny dosáhne letos jen zhruba 0,5 %. V příštím roce by se ale mohl postupně zvýšit až na přibližně 1,75 %. „Za velmi odvážného předpokladu zásadních reforem v eurozóně by se tak Evropa mohla po dlouhé době stát oblastí, do níž investovat je stejně atraktivní jako investovat do Spojených států. Je jen na ní, zda tuto možnost využije,“ uvedl ředitel oddělení finančního a kapitálového poradenství PricewaterhouseCoopers Miroslav Singer.
BRITÁNIE STÁLE LÍDREM
Německé hospodářství podle zprávy letos neporoste, ale v příštím roce by jeho ekonomický růst mohl dosáhnout 1,5 %. Hospodářský růst ve Francii a Itálii zůstane zhruba na průměru eurozóny. Španělské hospodářství bude i nadále silnější a poroste letos přibližně tempem 2,25 % a příští rok tři procenta. Velká Británie na tom bude stále lépe než eurozóna. Tempo růstu zřejmě dosáhne letos 1,75 % a v roce 2004 kolem 2,5 %. Základní scénář vychází z předpokladu, že úrokové míry v eurozóně i ve Velké Británii se v příštích několika měsících výrazně nezmění. Příští rok však budou mít znovu tendenci růst.
ZŮSTANE USA PŘEVAHA?
Hospodářství Spojených států rostlo v posledních deseti letech většinou rychleji než ekonomika eurozóny a bude tomu tak zřejmě i letos a příští rok. Zpráva však dochází k závěru, že pro zbývající roky tohoto desetiletí není převaha amerického hospodářství zdaleka tak jistá. Základní scénář předpokládá, že průměrný růst hrubého domácího produktu na obyvatele ve Spojených státech i v eurozóně by mohl v letech 2004 až 2010 dosáhnout 2-2,25 %. Tyto dlouhodobé předpovědi jsou však velmi nejisté. Závisí hlavně na tom, zda američtí spotřebitelé budou nuceni výrazně omezit růst svých výdajů, aby se zkorigovaly některé nevyvážené rysy amerického hospodářství, a zda nejvýznamnější ekonomiky eurozóny zavedou efektivní reformy zejména důchodových systémů a trhů práce.
PROSPERUJÍCÍ PARTNEŘI
Různé kombinace těchto dvou faktorů vytvářejí čtyři možné scénáře vývoje. Nejoptimističtější je scénář Prosperující partneři. Podle něj se bude příznivě vyvíjet makroekonomická situace jak amerického hospodářství v důsledku pozitivního vývoje výdajů domácností a růstu vývozu a investic, tak eurozóny díky rychlému pokroku reformy trhů práce i důchodových systémů. Obě ekonomiky pak mohou očekávat zrychlení hospodářského růstu. Celkově by hrubý domácí produkt rostl rychleji v USA, ale důsledky strukturálních reforem v eurozóně by v dlouhodobém výhledu vytvářely prostor pro vyrovnání tempa růstu HDP na jednoho obyvatele.
AMERIKA VŮDCEM
Druhý scénář - Amerika vůdcem - předpokládá, že výdaje amerických domácností se budou vyvíjet pozitivně a USA si udrží vedoucí pozici v hospodářství, světové politice i technologickém vývoji. Hlavní ekonomiky eurozóny naproti tomu nebudou schopny pokročit v realizaci strukturálních reforem. Hospodářský výkon zemí Unie by se výrazně lišil podle toho, jak budou schopny následovat americký model a přilákat tak zahraniční investice. V tomto směru jsou na tom dnes nejlépe Velká Británie, Irsko a několik zemí přistupujících k Unii. Hospodářsky významnější země eurozóny by však mohl čekat pokles HDP na obyvatele v porovnání s USA.
ZNOVUZROZENÁ EVROPA
Podle zprávy však scénář Amerika vůdcem není příliš pravděpodobný. Evropská unie má podle ní zřetelný potenciál zlepšit růstový trend provedením strukturálních reforem, aniž by musela být ohrožena sociální spravedlnost, a to hlavně zvýšením zaměstnanosti. Ve scénáři Znovuzrozená Evropa reformované evropské hospodářství s klesající mírou strukturální nezaměstnanosti dožene nestabilní americkou ekonomiku podléhající cyklickým výkyvům. USA by pak v příštích několika letech zažily prudké zpomalení růstu domácí poptávky, protože vláda by musela zvyšovat daně a omezovat veřejné výdaje s cílem snížit rozpočtový deficit.
DVOJÍ DEFLACE
Nepravděpodobný, nicméně ne zcela vyloučený je také naprosto pesimistický scénář Dvojí deflace. Podle něho by se USA i Unie v příštích několika letech propadly do deflace a stagnace podobné Japonsku. Tento vývoj by byl výsledkem kombinace propadu přehřáté konjunktury úvěrované výstavby domů a bytů v USA (a ve Velké Británii) a bankovní krize v Německu, která by měla řetězový dopad na evropské obchodní partnery a vedla by k zastavení strukturálních reforem v eurozóně. Součástí tohoto scénáře jsou i negativní otřesy globální ekonomiky. Evropa se evidentně ocitá na rozcestí. „O tom, po jaké cestě se dá, ale nerozhodne přijetí, nebo nepřijetí tak zvané euroústavy, a to navzdory intenzitě zájmu, který jí politici věnují. Rozhodne o tom ochota k ekonomickým reformám. Zmatené priority evropských politiků ale bohužel pomáhají tento fakt zastírat,“ konstatoval Singer.
Vyhlídky růstu HDP (v %)
země/oblast 2002 2003 2004
Německo 0,2 0,0 1,5
Francie 1,2 0,5 1,75
Itálie 0,4 0,5 1,75
Španělsko 2,0 2,25 3
Nizozemsko 0,2 -0,5 1,5
další země eurozóny 1,0 1,0 2,25
eurozóna 0,8 0,5 1,75
Velká Británie 1,9 1,75 2,5
Švédsko 1,9 1,5 2,5
Švýcarsko 0,1 -0,5 1,25
další země západní Evropy 1,5 0,75 2,0
západní Evropa 1,0 0,75 2,0
USA 2,4 2,5 3,5
Pramen: odhady za rok 2002 vycházejí z údajů Eurostatu, odhady růstu pro období 2003-2004 vypracované PricewaterhouseCoopers jsou zaokrouhleny na čtvrtinu procenta
