Evropa nezůstává pozadu

EKONOMICKÁ SVOBODA Ekonomická svoboda je tradičně silnou stránkou jihoasijských zemí. Avšak ani často kritizované státy Evropské unie nezůstávají nijak pozadu. V první desítce se jich umístilo hned pět. Organizace The Heritage Foundation ve spolupráci s časopisem Wall Street Journal již deset let zveřejňuje index ekonomické svobody ve světě.

EKONOMICKÁ SVOBODA Ekonomická svoboda je tradičně silnou stránkou jihoasijských zemí. Avšak ani často kritizované státy Evropské unie nezůstávají nijak pozadu. V první desítce se jich umístilo hned pět.

Organizace The Heritage Foundation ve spolupráci s časopisem Wall Street Journal již deset let zveřejňuje index ekonomické svobody ve světě. V loňském roce bylo v 10 kategoriích hodnoceno celkem 161 zemí světa. Tradičně nejlépe se umístily malé asijské státy Hongkong a Singapur. Avšak ani Evropa nezůstává pozadu. V první desítce se nachází hned pět členských zemí Evropské unie. Česká republika se pak umístila na 33. místě, v rámci Unie pak byla osmnáctá.

SYSTÉM HODNOCENÍ

Každá ze sledovaných kategorií byla ohodnocena známkou od 1 do 5 (čím nižší známka, tím lépe) a výsledný index je potom průměrem jednotlivých dílčích hodnocení. Samozřejmě index ekonomické svobody nevystihuje, jak je daná země „bohatá“ či jaká je životní úroveň občanů.

Index ekonomické svobody však dává informaci o ekonomické situaci v jednotlivých zemích světa a je určitým vodítkem pro ekonomickou stabilitu v zemi a její otevřenost světu. Není bez zajímavosti, že v hodnocení fiskální politiky neobdržela žádná země známku 1,0. Nejlépe v tom ohledu dopadly Spojené arabské emiráty se známkou 1,3.

NEJLEPŠÍ INDEX MÁ HONGKONG A SINGAPUR

Na prvních dvou místech celkového žebříčku se umístily malé asijské země Hongkong a Singapur. Obě nabízejí velmi liberální podmínky pro vstup zahraničního kapitálu - stejné pro domácí i zahraniční investory. Žádné pobídky ani omezení pro zahraniční subjekty neexistují. Ekonomiky obou zemí jsou až na drobné výjimky zcela privátní.

Obě země patří mezi nejčastější cíl zahraničních investic (v přepočtu na jednoho obyvatele nemají ve světě konkurenci). Perspektivními odvětvími pro investice jsou: obchod, bankovní, finanční a další služby, pojišťovnictví, telekomunikace.

LUCEMBURSKO, ESTONSKO A IRSKO NA ŠPICI

Lucembursko patří dlouhodobě mezi státy s nejvyšší ekonomickou výkonností. Ukazatele této malinké země ve všech směrech zůstávají jedny z nejvyšších na světě. V Lucembursku působí celkem 197 bank, včetně zahraničních poboček z 25 zemí. Lucembursko je významným finančním evropským centrem. Ve světovém žebříčku mu patří dokonce pátá příčka.

Finanční sektor se podílí z 60 procent na tvorbě hrubého domácího produktu. Bankovnictví zaměstnává zhruba 25 tisíc pracovníků a spravuje aktiva ve výši přes 650 miliard eur. Lucembursko dlouhodobě vytváří podmínky, kterými stimuluje rozvoj finančního sektoru. Právní a fiskální rámec spolu se základní stabilitou země vytváří dostatečně atraktivní rámec pro rozvoj finančního sektoru.

Estonsko patří mezi nejrychleji se rozvíjející země světa. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu vytvářejí konkurenceschopné prostředí pro všechny zájemce, domácí i zahraniční. Investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem, pevným kurzem domácí měny k euru, poměrně vysokou vzdělaností a dobrou jazykovou vybaveností a v neposlední řadě i legislativními změnami, posouvajícími Estonsko blíže k ostatním členským zemím Unie.

Estonsko je jednoznačně nejliberálnější transformující se země. Rovněž i liberálnost Irské ekonomiky je studií hodnocena jako na velmi vysoké úrovni. V zemi jsou jedny také z nejnižších daní a celá státní správa je velmi jednoduchá, průhledná a rychlá.

JAK SI STOJÍ ČESKO? Celkový index ekonomické svobody se v případě Česka pohyboval od 2,10 (v roce 2001) po 2,43 (v roce 1998). Z tohoto pohledu můžeme říci, že Česko je velmi stabilní zemí. V loňském roce si oproti roku 2004 polepšilo o 0,03 indexního bodu. Z členských zemí Evropské unie Česku patří 18. místo. Hůře dopadlo Slovensko, Maďarsko, Polsko, Francie, Slovinsko, Portugalsko a Řecko. Nejlepší hodnocení, tedy index 1,0, obdrželo Česko díky trvale nízké inflaci v monetární politice a v bankovnictví a finančnictví. Studie české finanční prostředí hodnotí jako rozvíjející se a velmi perspektivní sektor. Hráči na trhu jsou pak pokládáni za zdravé firmy. Naopak nejhorší hodnocení Česká republika obdržela ve fiskální politice: index 3,6. Hlavní vliv na tento verdikt má především vysoké zdanění. Oproti mnoha evropským zemím je to však pořád velmi slušné hodnocení. Například kvůli vysokému zdanění se Dánsko umístilo až na osmém místě (dostalo také hodnocení 3,6) a Švédsko až na čtrnáctém místě (dostalo hodnocení 3,9). V ostatních hodnocených ekonomických ukazatelích měly tyto státy jedny z nejlepších hodnoceních. Naopak Slovensko v této kategorii dostalo hodnocení 1,8. Největší váha přitom byla položena na daň z příjmů právnických osob a povinné odvody zaměstnavatelů za své zaměstnance (sociální a zdravotní pojištění). Výsledné hodnocení Česka však sráží ještě jedna kategorie - běžné tržní aktivity. Na ne příliš povzbudivé známce se v této oblasti odrazila především vysoké korupce v zemi a horší platební morálka českých firem. ŽEBŘÍČEK EKONOMICKÉ SVOBODY |Pořadí|Země|2005|2004|2003|2002|