Plochy zemědělské půdy oseté geneticky modifikovanými plodinami se loni vyšplhaly na 134 milionů hektarů. V meziročním srovnání to představuje nárůst o 7,2 procenta. Z Evropy však tyto plodiny mizejí. Smutná zpráva pro EU.
Autor: Shutterstock
Přestože se plochy oseté geneticky modifikovanými (GM) plodinami ve světě rok od roku zvyšují, v Evropě se loni snížily o 11 procent. Ekologické organizace v čele s Greenpeace jásají. Pro evropskou zemědělskou produkci to však znamená další snížení konkurenceschopnosti. Modifikované plodiny totiž mají vyšší hektarový výnos, a to při nižších nákladech na ošetřování porostu. Jelikož se u těchto plodin používá méně postřiků, jsou jako surovina k výrobě potravin zdravější.
Zmiňované výhody GM plodin potvrdily tisíce vědeckých prací po celém světě i zkušenosti s pěstováním v Česku. Naopak na jejich rizika upozornilo jen několik prací, které obvykle vznikly na politickou objednávku. Typickým příkladem je studie Erica Séraliniho, která konstatovala možná zdravotní rizika (poškození ledvin a jater) při konzumaci v EU nejrozšířenější modifikované kukuřice MON 863. V roce 2007 ale tuto studii vyvrátil mezinárodní tým expertů, a to i za účasti vědeckého výboru EU pro zdravotní a environmentální rizika. Podle analýzy studie zveřejněné ve vědeckém časopisu Food and Chemical Toxicology nepřináší práce Seraliniho „žádné nové vědecké údaje, jež by naznačovaly, že MON 863 má nepříznivý efekt“. Jako nevěrohodné odmítl Seraliniho argumenty také Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Přesto se touto prací proti geneticky modifikovaným organizmům (GMO) často argumentuje.
Miliardy pro GMO
Podle mezinárodní organizace ISAAA (International Service for the Aquisition of Agribiotech Applications) loni rostly světové plochy GM plodin i přes finanční a odbytovou krizi a vzestup cen potravin. Podle Jaroslava Drobníka ze společnosti Biotrin není ale růst ploch GM plodin v posledních dvou letech tak strmý. Podle statistik se sice zvýšily plochy oseté transgenními plodinami v USA jen o 5,6 procenta, v jižní Africe ale o 17 procenta a v Brazílii o 35 procent. „Nárůst Brazílie je způsoben tím, že tam byly GM plodiny do roku 2003 zakázány, takže Brazílie je daleko od bodu nasycení,“ podotýká Drobník. Podstatný je ale podle jeho slov vývoj v Číně a v Indii. Především Čína na produkci GM plodin sází. „Pro vládní program Urychlení vývoje bioprůmyslu vyhradil premiér Wen Jiabao loni 4,95 miliardy dolarů a pro letošek 4,4 miliardy. Program má 11 projektů, mezi nimi také zavádění GM odrůd,“ konstatuje Drobník.
Již v loňském roce se začala podle jeho slov v Číně pěstovat speciální odrůda GM kukuřice s fytázou, která je významným přínosem pro životní prostředí. Právě Čína se přitom podle Drobníka stává v současné době v rozvoji agrobiotechnologie vedoucí mocností v Asii i ve světě. „V počtu vědeckých prací z oboru biotechnologie už předstihla USA. Nelze také přehlédnout, že i v biotechnologii systematicky získává pozice v Africe. Jde o to, kdy si to Evropa připustí a zareaguje,“ říká Drobník. Naopak v Indii se pěstování pod tlakem Greenpeace brání a tamní ministr životního prostředí nepovolil produkci modifikovaného lilku.
Pod taktovkou Greenpeace
Podle Greenpeace se však i přes rostoucí plochy „GM plodiny neosvědčily ani na polích, ani na trhu“ a jejich pěstování představuje riziko pro životní prostředí i živobytí samotných zemědělců. „Navzdory silné propagaci GM plodin ze strany biotechnologického průmyslu se stále zřetelněji ukazuje, že se tu jedná o zcela nevydařený experiment,“ tvrdí například vědecká poradkyně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová. Ta se přitom opírá o statistiky EU, podle nichž pěstovali loni zemědělci v Unii o 11 procent méně GM plodin než v roce 2008. Podle Greenpeace jsou hlavním důvodem vyšší ceny osiva a nedostatečný zájem o potraviny vyrobené z těchto plodin. Jenže vyšší odbyt vázne na strachu spotřebitelů z rizik, která šíří právě Greenpeace. Navíc, loni poklesla celková světová produkce kukuřice o 16,1 procenta, což už ale Greenpeace neříkají.
Vyšší ceny osiv GM plodin potvrzuje i Marie Křístková z Ministerstva zemědělství. I přesto ale vychází ekonomika pěstování modifikované kukuřice lépe než konvenční. Jen náklady na produkci hektaru modifikované kukuřice byly podle tuzemských statistik o 700 korun nižší než u klasické kukuřice, hektarový výnos činil navíc u GM kukuřice v průměru devět tun, zatímco u konvenční kukuřice to bylo necelých sedm tun. „Míra rentability tak dosáhla u konvenční kukuřice 63,6 procenta a u modifikované kukuřice 118,3 procenta,“ uvádí se ve zprávě Ministerstva zemědělství. Podle dosavadních signálů nicméně letos plochy GM kukuřice v Česku neporostou a budou stagnovat na loňské úrovni kolem 6500 hektarů.
