Svaz průmyslu a obchodu dnes vydal tiskovou zprávu, ve které upozorňuje na závěry podzimního výhledu vývoje ekonomiky v EU.
Foto: archív Profit
V letošním roce se Evropská unie dočká poněkud živějšího ekonomického růstu ve výši 1,8 %, než se jak předpokládalo. Ovšem predikce růstu na příští rok je už o něco nižší a měla by dosáhnout 1,7 %. Eurozóna by měla letos vykázat zvýšení HDP o 1,6 %, ale v příštím roce jen 1,4 %. Navíc, nehledě na příznivější trend, přetrvává v Evropě řada rizik. Hospodářské oživení není plošné a některé evropské země mají ještě daleko ke konsolidaci a oživení. Je také otázka, zda povzbudivé hospodářské výsledky dodají evropským vládám odvahu k reformám na podporu ekonomického růstu.
Takové jsou některé závěry podzimního výhledu ekonomického vývoje v Evropské unii (Economic Outlook – Autumn 2010), který v pondělí 15. listopadu zveřejnila Konfederace evropského podnikání (BUSINESSEUROPE). Konfederace zastupuje 40 národních zaměstnavatelských svazů zemí EU, a také Norska a Švýcarska, jeho členem je i Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Nehledě na oživování evropské ekonomiky zůstává nad ní viset Damoklův meč řady rizik, která dosavadní vývoj mohou ohrozit. „Zdrojem nejistoty pro příští rok jsou obnovené protekcionistické tendence, přístup k surovinám a ceny komodit, stav finančního sektoru a vývoj měnových kurzů,“ uvedl k výhledu Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR, která je současně členem Ekonomického a finančního výboru BUSINESSEUROPE (ECOFIN). Jak také uvádí Economic Outlook, negativními faktory zůstávají nadále i přístup k financím a relativně nízké využití kapacit.
Hlavní rizika budoucího vývoje jsou podle dokumentu BUSINESSEUROPE následující:
- znovu se objevující protekcionistické tendence
- růst cen komodit
- neudržitelný vývoj veřejných financí a konsolidace založená na dodatečném výběru daní
- přístup k financím a kondice bankovního sektoru
- vývoj měnových kurzů
V dokumentu se uvádí, že rozhodující pro udržení současného oživení ekonomik EU bude kvalita a adekvátnost politik vlád v ekonomické oblasti. Zatímco Německo, Švédsko, Polsko a Finsko zaznamenaly robustní ekonomický růst, na druhé straně Řecko, Irsko, Španělsko, Litva a Rumunsko zůstaly v recesi i v průběhu roku 2010.
Problémem zůstává v EU nezaměstnanost, která v letošním roce dosahuje 9,6 %. Pro příští rok se předpokládá její míra ve výši 9,5 %. Dojde tedy jen k velmi nepatrnému zlepšení situace na trhu práce. Co se týká odhadů investic, ty po letošní stagnaci v roce 2011 mírně vzrostou o 2,2%. Inflační rizika jsou nízká, letos se očekává inflace v Unii ve výši 1,8 % a v příštím roce 1,9 %.
„Oproti vývoji v České republice se oživení v EU opírá výrazně o zlepšení domácí poptávky a spotřebitelské důvěry, které se zotavují z krize dříve, než se původně očekávalo,“ uvedl analytik Svazu Oldřich Körner. Zdá se tedy, že došlo k obratu investičního cyklu s pozitivním efektem na investiční rozhodnutí. Ziskovost firem se zlepšila, zůstává ale na nižší úrovni než před krizí.
Podzimní výhled poukazuje zejména na to, že dosavadní exit strategie zaměřené na zvládnutí bezprostředních dopadů ekonomické krize mají být postupně vystřídány reformními opatřeními s pozitivními dopady na dlouhodobý vývoj konkurenceschopnosti evropských ekonomik tzv. entry strategiemi. „Na rozdíl od minulých doporučení klade BUSINESSEUROPE ve svém letošním výhledu důraz na období po skončení hospodářské recese a zdůrazňuje potřebu tak zvaný smart consolidation prostřednictvím reforem podporujících ekonomický růst,“ uvedl Oldřich Körner.
Vlivná Konfederace evropského podnikání přichází také se svými návrhy. „Ekonomický výhled BUSINESSEUROPE doporučuje vládám členských států EU realizovat opatření na obnovení důvěry ve veřejné finance, spolu s reformami zaměřenými na tvorbu pracovních míst a stimulaci inovativní činnosti podniků. Úspěšné členské státy jsou příkladem pro ostatní v provádění strukturálních změn,“ uvedl Oldřich Körner.
Členské svazy BUSINESSEUROPE, které se podílely na přípravě dokumentu Economic Outlook – Autumn 2010, upozorňovaly také na následující výdajové oblasti veřejných financí, kde není zatím viditelný dostatečný pokrok:
1. Využívání projektů PPP – partnerství soukromého a veřejného sektoru
2. Více a lépe zaměřené vzdělávání
3. Daňové reformy zaměřené na podporu ekonomického růstu
4. Více a lépe zaměřené podpory Výzkumu, vývoje a inovací
5. Zlepšení výkonnosti zdravotnického sektoru
6. Vyšší efektivnost veřejné správy
7. Reforma penzijního systému
8. Efektivní a diferencované nastavení priorit investic do infrastruktury
9. Zpřísnění fiskálních pravidel a efektivnější fungování institucí
Většina členských svazů BUSINESSEUROPE upozorňuje i na potřebu posílení dohledu nad makroekonomickou situací členských států EU. Zdůrazňuje i potřebu vymahatelnosti společných pravidel zejména souvisejících s fungováním společné evropské měny.
