Nejprve extrémní vedra, pak požáry střídané povodněmi, sesuvy půdy a následně několikatýdenní sucho. A poté znovu od začátku. I tak v posledních letech vypadá léto na jihu Evropy.
Klimatická změna sužuje Řecko, Itálii i další země v regionu a ničí nejen tamní přírodní bohatství, ale rovněž jejich ekonomiky. To vše navíc v době, kdy inkriminované státy bojují s nízkou domácí poptávkou, vysokou inflací i úrokovými sazbami.
„Důsledky klimatické krize znamenají pro hospodářství Evropské unie obrovské náklady. Nejde jen o ztráty přírodního kapitálu, ale také o zpomalení ekonomické aktivity a vlivu na další odvětví, především na cestovní ruch,“ uvedla Evropská komise ve svém aktuálním prohlášení.
Očekává se, že hrubý domácí produkt EU letos vzroste o 0,8 procenta, což znamená o 0,2 procentního bodu horší výsledek, než s jakým analytici počítali ještě letos na jaře. Růst v příštím roce byl přitom revidován z dřívějších 1,7 na současných 1,4 procenta. Pokud se ovšem budou extrémní výkyvy počasí opakovat, může podle CNN už tak nízký odhad ještě klesnout.
Už žádné prázdniny v Římě?
Spalující žár spojený s rizikem přírodních katastrof komplikuje zemědělství i stavebnictví, ale největší problém nyní představuje právě pro turismus. Může totiž odrazovat potenciální návštěvníky od cest do oblíbených středomořských destinací v Řecku, Itálii nebo Španělsku.
Kromě životu nebezpečných ,čtyřicítek‘ hraje roli i zvýšený výskyt lesních požárů, povodní nebo eroze pláží. Přitom právě v těchto zemích tvoří cestovní ruch často až pětinu ročního HDP, takže úbytek zahraničních návštěvníků by pro ně mohl mít velice fatální následky.
Z červencové analýzy EK pro cestovní ruch vyplývá, že část turistů skutečně svoje plány přehodnotila. A tak zatímco jižní Evropa zaznamenala desetiprocentní pokles zájmu, poptávka po dovolených v lokalitách s mírnějším klimatem se naopak zvýšila. A stejný vývoj do budoucna předpokládá i španělská společnost ForwardKeys zaměřená na datové analýzy cestovního ruchu, která připouští nárůst zájmu o oblasti na severu Evropy, případně místa s chladnějším podnebím. Větší nápor turistů může podle ní očekávat nejen Německo nebo Česká republika, ale také Irsko či Dánsko.
Čeští turisté se extrémního počasí nebojí
Zástupci českých cestovních kanceláří zatím nižší zájem o zájezdy na jih Evropy nevnímají, zaznamenali pouze krátkodobé výkyvy v době rozsáhlých požárů nebo záplav, kdy někteří lidé rušili dovolené s odkazem na zprávy v médiích. Dlouhodobě jim ale počet klientů roste, a tak spíše řeší opačný problém, tedy jak pro rok 2024 navýšit vlastní kapacity.
Podle Petra Šatného z CK Alexandria byl zájem českých zákazníků o cestování velký a prodeje odpovídaly optimistickým odhadům, přičemž obavy z požárů v Řecku se objevovaly jen výjimečně. Důvodem ale mohlo být i to, že dotčená cestovka pobyty v nejzasaženějších oblastech nenabízí.
A podobný názor má i Kateřina Pavlíková z Čedoku. „Prodeje zájezdů na řecké ostrovy se vrátily na stejnou úroveň přibližně do dvou týdnů. Stejně jako další destinace ve Středomoří jsou dlouhodobě pro letní dovolenou oblíbené a neočekáváme, že by se tyto preference u klientů měnily,“ komentovala situaci pro Euro.cz.
