Kumulativní hlasování vypadlo, komise to zkusí znovu ve sněmovně
Novela Obchodního zákoníku, už výrazně opisovaná podle směrnic Evropské unie, by mohla začít platit od začátku příštího roku. Alespoň tak je tato legislativní iniciativa zamýšlena. Má být totiž provázána s novelizací zákona o cenných papírech a zákona o účetnictví, který musí logicky začít platit na začátku účetního období.
Kabinet učinil těsně před Silvestrem 1999 první krok k tomu, aby se termín podařilo naplnit. Schválil návrh novely Obchodního zákoníku vypracovaný na půdě ministerstva spravedlnosti a připomínkovaný financemi a Komisí pro cenné papíry. Je ho tvůrci jsou soudkyně Nejvyššího soudu České republiky Ivana Štenglová, členka prezidia Komise pro cenné papíry Irena Pelikánová a vedoucí katedry práva Vysoké školy ekonomické v Praze Jan Dědič.
Do Poslanecké sněmovny putuje návrh, který přináší řadu revolučních změn. Zavádí koncernové právo, umožňující manažerům a představenstvům řídit se pokyny jednoho z akcionářů, a nikoliv valné hromady. Zpřísňuje povinné odkupy cenných papírů a pojmenovává je nově nabídkami převzetí. Jmění přejmenovává na kapitál či majetek a zavádí nové limity pro povinnou výši základního kapitálu. Sv ým rozsahem a dopady novela připomíná spíše nový zákon. Jen důvodová zpráva má 100 stran, samotný návrh potom 159. Přesto se do něj nedostalo jedno ze základních doporučení Světové banky, které dala předloni české legislativě ve studii ke kapitálové mu trhu. Z iniciativy ministerstva financí vypadlo kumulativní hlasování.
Ještě není odzvoněno.
Kumulativní hlasování je anglosaským principem, který umožňuje menšinovým akcionářům disponujícím dostatečným počtem hlasů obsadit místa ve statutárních orgánech akciových společností. Ve většině verzí návrhu novely se tento princip objevoval, ale na vládu nedoputoval.
V okolí Komise pro cenné papíry se hovoří o tom, že se o to při připomínkovém řízení postaralo ministerstvo financí. Podnět prý vzešel z Fondu národního majetku. Jeho vedení se údajně domnívá, že by novinka omezila dominantní vliv státu v akciových společnostech, kde má většinu a potřebuje prosadit restrukturalizaci. „Fond se v žádném případě k připravované novele nevyjadřoval, protože nebyl účastníkem připomínkového řízení. Nicméně naši experti se domnívají, že institut kumulativního hlasování je v Evropě neobvyklý a mohl by ztížit náš vstup do Evropské unie, řekla týdeníku EURO Jana Víšk ová, mluvčí FNM. Představitelé tříčlenného křídla v Komisi pro cenné papíry (Pelikánová, Ježek a Jakub) jsou rozhodnuti pokusit se o dodatečné prosazení kumulativního hlasování cestou poslanecké inciativy.
Nabídka převzetí místo povinného odkupu.
Novelizace Obchodního zákoníku je především očekávána veřejnými akciovými společnostmi a jejich akcionáři. Jeden ze stěžejních bodů nové úpravy se dotýká výkupů a především povinných odkupů akcií. Aby se vyhovělo evropským směrnicím, navrhuje s e v novele Obchodního zákoníku místo pojmu „veřejná nabídka na odkup akcií zavést pojem „nabídka převzetí . Menšinové akcionáře však budou zajímat asi důležitější věci, které by je měly ochránit před zvůlí těch velkých lépe než doposud.
Jde především o úpravu doby závaznosti veřejné nabídky, která podle návrhu nesmí být kratší než čtyři týdny a delší než deset týdnů. Mění se i způsob uveřejnění nabídky. Oproti stávajícímu požadavku na publikaci v Obchodním věstníku se navrhuje zveřejnění nejméně v jednom celostátně distribuovaném deníku, aby se s návrhem mohlo seznámit více zájemců.
Začínáme na 40 procentech.
Především se však proti současné praxi snižuje práh pro vznik povinnosti rozhodujícího akcionáře učinit nabídku převzetí. Nyní tak musí učinit, získá-li ve společnosti poloviční podíl. Podle návrhu by mělo stačit čtyřicet proce nt. Novela ale zároveň počítá s tím, že od této povinnosti budou osvobozeni institucionální investoři, kteří nebudou aktivně zasahovat do chodu akciové společnosti, to znamená, nebudou vykonávat hlasovací práva.
Návrh zákona na rozdíl od stávající úpravy nestanoví přesně postup při výpočtu minimální ceny, jež musí být obsažena v povinné nabídce. Pouze říká, že musí být „přiměřená . To znamená, že se nadále bude přihlížet k váženému průměru cen z obchodů v době posledních šesti měsíců před vznikem povinnosti učinit nabídku převzetí. Na rozdíl od současnosti se však bude muset přihlížet nejen k obchodům uskutečněným na veřejných trzích burzy či RMS, ale k jakýmkoliv transakcím, které byly evidovány ve Středisku cenných papírů.
Akcionáře jistě potěší, že se kromě toho bude přihlížet k takzvané prémiové ceně, za kterou většinový vlastník nabyl balík akcií a která bývá zpravidla daleko vyšší, než za kolik jsou stejné akcie běžně k mání na trhu. Určení výše výkupní ceny je stále jedním z největších nešvarů tuzemských odkupů a akcionáři díky nejednoznačnosti zákona přicházejí o nemalé částky.
Komise získá dohled na odkupy.
Dosavadní právní úprava rovněž neumožňovala podrobit odkupy dozoru Komise pro cenné papíry. Novela tento fatální nedostatek odstraňuje. Podle ní totiž nabídka převzetí podléhá dozoru příslušného orgánu, a ten musí do svého právního řádu zabudovat sankce za porušení povinností při nabídce převzetí. Nově vložená ustanovení také posilují ochranu menšinových akcionářů tím, že umožňují kdykoliv donutit většinového akcionáře, který má podíl na hlasovacích právech v rozsahu 95 procent, aby nabídl menšinovým akcionářům odkoupení jejich akcií. Stačí požádat komisi a ta může odkup nařídit.
Každému převzetí by napříště mělo povinně předcházet oznámení takovéhoto úmyslu. Veřejná nabídka by měla být rovněž povinně doplněna průkazem o původu peněz a potvrzením, že je odkupující schopen dostát svému závazku.
Valnou hromadu i minoritám.
Novela nepomáhá jen menšinovým akcionářům, ale také těm, proti nimž minoritáři svých práv spíše zneužívají. Odzvoněno by mohlo být různým vyděračům, kteří neustále vyhrožují žalobami na neplatnost valných hromad. Jedná se o změnu v úpravě napadnutí usnesení valné hromady. Soud napříště podle navrhované novely takové žádosti nevyhoví, jestliže s porušením zákona není spojen závažný důsledek pro žalovaného.
Na druhé straně svolání takové valné hromady bude zpřístupněno i menším akcionářům či jejich skupinám než doposud. Rozhodující přitom bude velikost společnosti. Bude-li její základní kapitál vyšší než 100 milionů korun, postačí na svolání valné hro mady více než tři procenta základního kapitálu. U ostatních půjde o pět procent.
Průhlední jak ze skla.
Vztahy mezi akcionáři jistě zasáhne i posílení průhlednosti majetkových struktur v akciových společnostech. Doposud se musí zveřejňovat pouze ti akcionáři, jejichž podíl na majetku firmy nebo na hlasovacích právech překro čil deset procent. Projde-li novela v navrhovaném znění, bude mít kterýkoliv majitel právo nahlédnout od seznamu všech akcionářů ve Středisku cenných papírů nebo u emitenta.
Rovněž se zpřísňuje informační povinnost vůči veřejnosti. Napříště se bude zveřejňovat překročení podílů na hlasovacích právech již na hranici pěti procent. Poté při překročení každých dalších pěti procent (tedy například deseti, patnácti, dvaceti a tak dále), jedné třetiny a dvou třetin. Totéž platí pro pokles pod tyto hranice. Ten, u něhož takový pohyb nastane, to musí písemně sdělit společnosti, Komisi pro cenné papíry a Středisku cenných papírů, které údaj uveřejní. Povinnost ne vzniká tam, kde údaje automaticky vyplynou z databáze střediska.
Koncern už nebude pouhý holding.
Zlom ve vztazích mezi majoritními a minoritními akcionáři může přinést zavedení takzvaného koncernového práva podle německého vzoru. Koncern je zde definován jako sdružení dvou nebo více osob, které jsou podrobeny je dnotnému řízení. Jako právní nástroj tohoto řízení se potom zavádí pojem ovládací smlouva. Jejím prostřednictvím lze jednotnému řízení podrobit nejenom společnosti nebo právnické osoby, v nichž má řídící osoba většinový podíl, ale i osoby, které nejsou majetkově nebo personálně propojeny.
Bez uzavření ovládací smlouvy se za ovládající osobu považuje ten, kdo je většinovým společníkem či vykonává většinu hlasovacích práv, nebo může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob, které tvoří statutární či dozorčí orgán. Za ovládající osobu je také považován každý, kdo disponuje alespoň čtyři- ceti procenty hlasovacích práv, nedisponuje-li někdo jiný větším podílem.
Koncern neboli holding však vzniká teprve tehdy, existuje-li jednotné řízení. Nedošlo-li k uzavření ovládací smlouvy, nesmí ovládající osoba využít svého vlivu k prosazení čehokoliv, z čeho může ovládané osobě vzniknout újma. Pokud tak ch ce učinit, musí uzavřít smlouvu o náhradě újmy. O vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou musí statutární orgán ovládané osoby vyhotovit do tří měsíců od skončení účetního období zprávu. Tu posoudí dozorčí rada a předloží ji valné hromadě. Zpráva se nemusí dělat tam, kde existuje ovládací smlouva.
Z iniciativy Ochranného sdružení malých akcionářů se detailněji upravila i možnost převodu zisku mezi ovládanou a ovládající osobou. Objevilo se také ustanovení říkající, že ten, kdo svým vlivem ve společnosti úmyslně přiměje člena statutárníh o orgánu jednat v neprospěch společnosti, ručí za splacení případné náhrady škody.
Založení firmy přijde dráž.
Novela také poněkud prodraží založení firmy. Doposud stačí na společnost s ručením omezeným sto tisíc korun. Vláda navrhuje tuto minimální částku zdvojnásobit. Odůvodňuje to pohybem cenové hladiny od dob schválení původní úpravy.
U akciových společností to bude složitější. Minimální výše základního kapitálu bude jiná tam, kde se společnost založí veřejnou nabídkou akcií, a tam, kde se založí bez této nabídky. V prvním případě má jít o dvacet m ilionů korun, ve druhém postačí miliony dva. Totéž platí i v případě, kdy se soukromá akciovka rozhodne přetvořit na veřejnou úpisem nových akcií. Má-li základní kapitál nižší než dvacet milionů, musí vyhlásit takový úpis, který ji na onu hranici po sune.
Zruší se zaměstnanecké akcie.
Mezi důležité úpravy patří také zrušení institutu zaměstnaneckých akcií. To ovšem neznamená, že nebude možné vydávat zaměstnancům akcie s omezeným režimem či nižším emisním kursem
