Evropa pomalu uzavírá své hranice a uprchlíci z Afriky hledají alternativu. Nalézají ji ve Spojených státech, kam podnikají cestu přes Latinskou Ameriku. Stejně jako plavba přes Středozemní moře, i americká trasa skýtá mnoho nebezpečí.
„Všichni jsme si mysleli, že zemřeme,“ popisuje agentuře Reuters Somálec Hassan svoji cestu z minulého měsíce. Zaplatil za ni tisíc dolarů (25,3 tisíce korun) pašerákovi lidí, aby ho provedl skrze střední Ameriku do Mexika, odkud je to už jen kousek od jeho vysněné destinace – Spojených států. Znamenalo to přežít v přeplněném nákladním voze se skoro stovkou lidí. Mnoho z nich postihla dehydratace.
Hassan je příkladem rostoucího počtu Afričanů, kteří utíkají před chudobou, válkou a perzekucí do Spojených států. Jelikož Evropská unie postupně uzavírá hranice před uprchlíky, kteří míří k jejím břehům přes Středozemní moře, jsou USA najednou relativně dostupnějším cílem.
„Středozemní moře se stává riskantnější a cesta přes něj obtížnější,“ tvrdí šéf Mezinárodní organizace pro migraci v Mexiku Claudette Walls. „Další cesta tak vede přes Latinskou Ameriku do Mexika a posléze do USA,“ popisuje.
Na této cestě však jde, stejně jako ve Středozemním moři, o život. Hassan cestu přežil, ale jiní jeho kolegové loni v říjnu takové štěstí neměli. Tehdy Mexičané našli v opuštěném voze čtyři mrtvé uprchlíky.
Vlna sílí
Afričané nejčastěji přilétají do Ekvádoru či Brazílie, kam jim mírná vízová politika umožňuje snadný přístup. Poté se připojí k migrantům ze střední Ameriky, kteří pokusy dostat se do Spojených států podnikají již desítky let.
Imigrační úředníci v Mexiku poprvé zaregistrovali uprchlíky z Afriky v roce 2013, tehdy ještě v malých počtech. Nyní se jich objevují stovky každý den. A v letošním roce se jejich počty ještě navýší, tvrdí Walls.
Vyhostit africké uprchlíky z Mexika zpět domů je obtížné. Středoamerická země má s africkými státy minimální diplomatické styky. Většinou tak po zadržení dostanou dočasné povolení k pobytu na 20 dní, což jim prakticky umožňuje pokračovat v cestě do USA.
Děsivý Darien Gap
Hassanova cesta skrze sedm zemí začala v Brazílii a trvala čtyři měsíce. Do Mexika se dostal v prosinci a utratil už deset tisíc dolarů (253 tisíc korun). Peníze nosí volně u sebe, což je věc, která láká místní gangy ke krádežím. Hassan sám byl terčem loupeže v Kostarice. Zloději brali prý vše a vzali by mu i boty, kdyby neměl jinou velikost.
Nejděsivější část cesty je prý Darien Gap. Přejít tento hornatý, deštným pralesem pokrytý úsek cesty mezi Kolumbií a Panamou trvá šest dní. „Viděl jsem po cestě kostry,“ líčí Hassan. Ani tato skutečnost ale migranty neodradí.
Výpověď o své cestě předal Hassan agentuře Reuters v mexické Tapachule nedaleko hranic s Kostarikou. Ve městě nachází dočasné útočiště mnoho uprchlíků. Odtud je čeká ještě dlouhá cesta k hranicím USA, kde mohou požádat o azyl.
Čtěte dále:
