Abychom je dohnali, musíme na ně počkat
V Parlamentu již nějakou dobu čeká na posvěcení několik zásadních novel, které by měly posunout český kapitálový trh o další krok kupředu. Všeobecně se předpokládá, že by novely obchodního zákoníku, zákona o cenných papírech, dluhopisech, burze a o účetnictví měly začít platit od ledna příštího roku. Našim legislativcům však již v hlavách vyklíčil další plán: připravit zbrusu nový zákon o kolektivním investování. Tento nový zákon o investičních společnostech a fondech by měl začít platit nejdříve od roku 2003. Už teď se ale pracuje na věcném záměru této legislativní změny. Půjde totiž o úpravu, která zásadně zpřehází právní prostředí kolektivního investování v České republice. „Věcný záměr zákona by měl být připraven do poloviny tohoto roku, paragrafované znění by podle současného plánu mělo být na světě ve čtvrtém čtvrtletí roku 2001. Uděláme ale všechno pro to, aby to bylo dříve, tvrdí nový předseda prezidia Komise pro cenné papíry František Jakub. Dodává, že norma se zatím nachází před branami vnitřního připomínkového řízení ministerstva financí. Své připomínky k němu má již v tuto dobu kromě Komise pro cenné papíry a ministerstva financí připraven i další klíčový subjekt, který má do konečné podoby zákona jistě co mluvit, a to Unie investičních společností a fondů. Zmíněný věcný záměr totiž vzniká v pracovní skupině složené právě ze zástupců těchto tří institucí kapitálového trhu. Začíná to názvem. Překopávat se bude skutečně od základů, tedy od pojmů a terminologie. Ruku v ruce s tím ovšem půjde i zavedení nových forem kolektivního investování. Úpravy lze v zásadě rozdělit do dvou částí. V jedné půjde o sladění naší legislativy s příslušnou směrnicí Evropské unie, ve druhé o vytvoření specificky českého práva. V podstatě jde o to, že zmiňovaná směrnice upravuje pouze subjekty, které mají charakter našich nynějších otevřených podílových fondů a investují do převoditelných cenných papírů. Dále směrnice upravuje například to, čemu se nyní běžně říká SICAV fond. V podstatě jde o subjekt, který má podobu akciové společnosti, ale stejně jako otevřený podílový fond vydává a zpětně vykupuje nikoli podílové listy, nýbrž akcie. Jeho základní jmění totiž není pevné jako u běžných akciových společností, ale je pohyblivé podle toho, kolik cenných papírů společnost vydá a odkoupí, a nezapisuje se do obchodního rejstříku. U nás známý název SICAV vlastně označuje fondy tohoto typu založené v Lucembursku a jde o zkratku francouzského názvu, který v překladu znamená „investiční společnost s variabilním kapitálem . Investiční proto, že se zabývá investováním, společnost proto, že investoři se stávají akcionáři, a variabilní kapitál vyjadřuje proměnlivou výši základního jmění. Správcovské a investiční. Aby se to nepletlo se současnými investičními společnostmi, zavede se pro ně nový název. Budou se jmenovat „správcovské . Tím bude z hlediska právní formy učiněno zadost požadavkům Evropské unie. Druhá pasáž zákona, jejíž existence už nebude vyvolána integračním procesem unie, potom upraví všechny ostatní subjekty kolektivního investování. Půjde například o uzavřené fondy a uzavřené investiční společnosti, s jejichž existencí se bude pravděpodobně počítat jen pro případy, že se budou zakládat na předem danou, omezenou dobu. V úvahu připadají i fondy zaměřené na investice do nemovitostí. Ani po vzniku nové legislativy se nedočkáme úpravy venture fondů, tedy subjektů zaměřených na rizikový kapitál. „Kolektivní investování je definováno zhruba jako shromažďování peněz od veřejnosti a jejich obhospodařování na principu diverzifikace rizika a za účelem dosažení zisku. Venture fondy ale nepodnikají s principem rozložení rizika, a proto tento zákon nemůže upravovat jejich činnost, podotýká František Jakub. Když trošku počkáme… Ne ve všech oblastech je dohánění Evropy jednoduché. Problém spočívá v tom, že to, co platí dnes, nemusí platit zítra. V unii se například přemýšlí o dvou zásadních novelách. Jedna by měla správcovským společnostem umožnit i obhospodařování penzijních fondů, druhá rozšířit okruh investic z převoditelných cenných papírů také na bankovní depozita. Fondy peněžního trhu sice v Evropské unii působí již dnes, ovšem neukládají peníze do bank. „V zásadě nakupují pokladniční poukázky. Je to jistější než ukládat peníze do bank, protože dlužníkem je namísto soukromého subjektu stát, upozorňuje Petr Šimčák z firmy Moneco. Naopak v České republice jsou investice na peněžním trhu a ukládání do bank možné už nyní. Stejně mohou investiční společnosti spravovat penzijní fondy. Pokud se budeme chtít v těchto oblastech přizpůsobovat unii, bude dobré si počkat, jak se rozhodne. Jinak bychom mohli dnes rušit něco, co se bude zítra znovu zavádět. Pokud budeme muset u některých pasáží čekat, zda se nakonec zruší, či převezmou ze současné legislativy, u jiných je předem jasné, že si je zachováme. To se týká například regulace fondů ze strany Komise pro cenné papíry. Tady by měl regulační instrumentář zůstat zachován. Změny ale nastanou u smluvního dozoru, tedy depozitáře. Ten by měl napříště vůči subjektu kolektivního investování jednat s odbornou péčí. Bude muset dohlížet na zpětné odkupy podílových listů, stejně jako na jejich férové ocenění. Rovněž bude muset například kontrolovat, zda fond neuzavírá obchody s nevýhodnými smluvními podmínkami, případně něčemu takovému zamezit. Limity se zpřísní. Zpřísnit by se měly také limity pro investice fondů, které smí fond učinit do jednoho titulu. V současné právní úpravě je tato hranice nastavena na maximálních deset procent. Zjednodušeně řečeno se dá očekávat jejich snížení na pět procent, ovšem nejpřesnější to není. „V Evropské unii je to hodně složité. Limitů je tam více než u nás a některé je možno překračovat, pokud se tím neporuší jiné, vysvětluje Jakub. Důležitou změnou bude zavedení takzvaného evropského pasu. Tím se ukončí věčné dohady o regulaci zahraničních fondů prodávajících své majetkové papíry na českém trhu. Evropský pas bude znamenat, že v České republice budeme uznávat licence vydané v zemích unie a naopak. Samozřejmě až po vstupu do unie. Zahraniční subjekty toužící po získávání akcionářů či podílníků na českém trhu pouze předloží potřebné dokumenty Komisi pro cenné papíry a ta společnost zaregistruje. Evropský pas je sice důležitý, ale i tak si státy Evropské unie činnost zahraničních subjektů na svém území více či méně regulují a stanovují si podmínky pro působení zahraničních subjektů na svých trzích. Horizont přijetí zákona je velmi vzdálený a je jasné, že o mnohých věcech se ještě povedou žhavé diskuse. Nicméně již v tuto chvíli je například zásadní změnou, o níž se zatím nerozhodlo, případné zavedení minimální velikosti fondu. To znamená, že by fond musel do určité doby od založení získat stanovené množství peněz. Pokud by se mu to nepodařilo, musel by se uzavřít nebo sloučit s jiným fondem. Totéž by platilo pro případ, kdyby objem jeho investic klesl pod určitou hranici. Debaty se rovněž vedou o tom, jak rozlišit veřejnou či neveřejnou nabídku cenných papírů a toto zakomponovat do připravované normy. Při přípravě nového zákona musí mít také legislativci na zřeteli, že současný zákon o fondech přikazuje povinné otevření fondů do konce roku 2002. S tím se musí chtě nechtě počítat, i kdyby se měl v době kulminace zákona otevřít jeden jediný poslední fond. „Vážnější třecí plochy v této normě zatím nevidím. Myslím si, že návrh je konsenzuální, dodává předseda Jakub.
