Evropa vyzvala k novému začátku v kontrole zbrojení

25. 11. 2016

Skupina 14 evropských států, včetně Česka, dnes vyzvala k novému začátku v oblasti kontroly konvenčních zbraní. Výzva se týká především vztahu k Rusku, které pozastavilo platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990. V prohlášení skupiny zemí v čele s Německem se také píše o zvyšující se nestabilitě v Evropě nebo ilegální anexi Krymu Ruskem.

Evropské země se v prohlášení hlásí k zásadám mezinárodního práva, státní suverenity, neporušitelnosti státních hranic nebo k právu na vlastní obranou politiku. Zároveň vyjadřují obavy, že některé z těchto zásad jsou porušovány. „Kvůli řadě událostí z posledních let, které vzbuzují znepokojení a k nimž patří také nelegální anexe Krymu Ruskou federací a následná přetrvávající krize na východě Ukrajiny, panují vážné pochybnosti o budoucnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti na našem kontinentu,“ píše se v textu.

Prohlášení konstatuje, že se také drolí stávající systém kontroly zbrojení, a vyzdvihuje nutnost vrátit se ke strategické stabilitě, zdrženlivosti, předvídatelnosti a transparentnosti, aby se omezila vojenská rizika. „Jsme přesvědčeni o tom, že nový začátek v oblasti kontroly konvenčního zbrojení je důležitým krokem ke skutečné a účinné spolupráci v oblasti bezpečnosti, který povede k míru a bezpečnosti na našem kontinentu,“ stojí také v textu, který vyzývá i další státy, aby se k iniciativě připojily. Za hlavní fórum pro budoucí dialog označuje prohlášení Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Bez Rumunska a Portugalska

Text výzvy podepsalo 14 států, původně se přitom hovořilo o tom, že jich bude 16. Rumunsko a Portugalsko ale nakonec ve skupině nejsou. Vedle Česka a Německa prohlášení podepsaly Slovensko, Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Bulharsko.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě omezuje především počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem. Členské země NATO a Varšavské smlouvy ji podepsaly v listopadu 1990. O devět let později byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována. Rusko v roce 2007 plnění smlouvy pozastavilo, dokud revizi neratifikují státy NATO.

Západní země ale odmítly novou verzi smlouvy ratifikovat, dokud Rusko nedostojí svému slibu z roku 1999 a nestáhne své jednotky z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané proruskými separatisty. Rusko se v posledních letech podílelo jen na schůzkách konzultativní skupiny ke smlouvě. I účast na nich ale loni pozastavilo.

Čtěte o bezpečnostní situaci v Evropě:

Rusko v Kaliningradu rozmístí Iskandery a protiraketový systém

O chystané nové dohodě mluvil už před uveřejněním prohlášení německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. V rozhovoru pro Die Welt uvedl, že po sporu mezi Moskvou a Západem kvůli ruské anexi ukrajinského autonomního poloostrova a nevyřešenému konfliktu na východní Ukrajině hrozí, že vypuknou nové závody ve zbrojení. „Ať už jsou současné vztahy s Ruskem jakkoli složité, nepotřebujeme méně, ale více dialogu,“ uvedl.

„Bezpečnost Evropy je v ohrožení,“ řekl dále německý ministr. „Vyzýváme všechny státy, které nesou odpovědnost za bezpečnost Evropy, aby tuto iniciativu podpořily a připojily se k dialogu o kontrole zbrojení,“ dodal šéf německé diplomacie.

Sociální demokrat Steinmeier, jehož strana prosazuje smířlivější postoj k Rusku, by se na počátku příštího roku měl stát německým prezidentem.

Fakta o Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě
CFE (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe) byla podepsána celkem 30 zeměmi (státy NATO a Varšavské smlouvy) 19. listopadu 1990 v Paříži. V platnost vstoupila po ratifikaci všemi účastnickými zeměmi v červenci 1992. Česká republika smlouvu ratifikovala 19. července 1991.
CFE stanovila maximální hranice výzbroje obou vojenských aliancí, a to na každé straně 20 tisíc tanků, 20 tisíc dělostřeleckých jednotek, 30 tisíc obrněných vozidel, 6800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků.
Závazky z této smlouvy měly být splněny do 40 měsíců, tedy do 16. listopadu 1995. Nesplnilo je Rusko, které se tehdy odvolávalo na to, že smlouva vycházela z podmínek evropské bipolarity za studené války a že tehdejší modelová rovnováha sil již neplatí.
V roce 1999 byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována. Nová verze CFE se od původní liší zejména tím, že určuje horní hranice stavů konvenčních ozbrojených sil nikoli podle dvou aliancí, nýbrž podle jednotlivých států a teritorií. Udává též přesný počet konvenčních zbraní, které smí na daném území být dočasně po dobu vojenského cvičení či za „výjimečných situací“. Stanoví také, že velké přesuny jednotek a velká vojenská cvičení musejí být ohlášeny 42 dnů předem.
NATO se v nové verzi CFE mimo jiné zavazuje, že nerozmístí na území svých tehdy nových členských států (ČR, Maďarska a Polska) žádné podstatné pozemní nebo vzdušné bojové jednotky.
Rusko v roce 2007 plnění smlouvy pozastavilo do doby, než revizi smlouvy ratifikují státy NATO. Západní země ale odmítly novou verzi smlouvy ratifikovat, dokud Rusko nedostojí svému slibu z roku 1999 a nestáhne své jednotky z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané proruskými separatisty. Později odmítavý postoj Západu ještě víc posílil spor s Moskvou ohledně ruské intervence v Gruzii.
Poslední platformou pro jednání o konvenčních zbraních v Evropě se stala takzvaná konzultativní skupina. Rusko pozastavilo svoji účast na schůzích skupiny v březnu 2015.