Ú r o k o v é s a z b y
Centrální banky Evropské unie přestaly tajit dosud tabuizované slaďování úrokových sazeb a začaly se předhánět v tom, která dříve doběhne do cílové rovinky německých 3,3 procenta. Úroky snižují nejen ve jménu budoucí společné měnové politiky, ale ohroženi asijskou krizí, i ve jménu hospodářského růstu.
K uvolnění měnové politiky došlo týden před evropskou akcí poprvé ve Spojených státech. Federální rezervní úřad (Fed) sáhl po třech nehybných letech na klíčovou jednodenní - overnight - úrokovou sazbu a snížil ji, ale pouze o čtvrt bodu na 5,25 procenta. Když se ukázalo, jaké zklamání přineslo tak malé snížení, Fed pokračoval a snížil sazby o tři týdny později překvapivě až na pět procent, nejníže za poslední čtyři roky. Přitom donedávna se guvernér Fed Alan Greenspan oháněl možným přehřátím ekonomiky při mimořádně nízké nezaměstnanosti.
Uvnitř Evropské unie se od letošního května nachází dvě nestejné skupiny s různým termínem vstupu do nejvyšší formy integrace - měnové unie. První množina o 11 prvcích hodlá sice přijmout euro již od ledna příštího roku, konvergenci úrokových sazeb, nutnou k provádění jednotné měnové politiky, však vykonávají obě strany současně.
Nejnižší úroky - 3,3 procenta - mají v unii Německo a Francie. Nejvíce se od nich lišily Irsko, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Jakkoliv by mohly být jejich vyšší sazby oprávněné, nyní poslušně spěchají k magickým dvěma trojkám, aby na počátku příštího roku zahájily vstup do EMU ze stejné startovací pozice.
Jako první o poslušnosti přesvědčilo Španělsko, které snížilo sazby na 3,75 procenta, Irsko na 4,9 procenta a Portugalsko na rovná čtyři procenta. V jednom týdnu tento trojúhelník doplnily poklesem repo sazeb i mimo stojící Británie (na 7,25 procenta) a Dánsko (na 4,75 procenta). I když jejich úroková redukce je pouze krůčkem na cestě ke kýženému cíli, jako by svědčila o naprosté ignoranci makroekonomických ukazatelů. Irsko mohlo zdůvodňovat výši svých úroků výší inflace, Španělsko a Portugalsko se mohou obávat o stabilitu svých měn, ale na nevyřčeném příkazu „sazby dolů“ se nic nemění.
Jediným rebelem, i když proti své vůli, zůstává v Evropě Itálie. Dosavadní vláda levého středu pod vedením Romana Prodiho sice nižší úroky slíbila, ale politické otřesy, které premiéra s vládou smetly po dva a půl roce z politického kolbiště, těmto změnám nedávají zatím prostor.
