Ministři práce a sociálních věcí Evropské unie stanovili maximální pracovní dobu na osmačtyřicet hodin týdně, což se může zdát jako vážné omezení pro podnikání.
Ale protože zaměstnanci se budou moci rozhodnout, zda chtějí pracovat přesčas, závisí na svobodné dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Byla zachována základní svoboda důležitá pro konkurenceschopnost evropských ekonomik, takže výsledek jednání lze přivítat. Stejné omezení týdenní pracovní doby platilo v Česku do teď. Pro tuzemské podnikatele je důležité, že možnost dohody firem se zaměstnanci o přesčasech nebyla Evropskou unií nijak dotčena.
Dohody o přesčasech jsou totiž pro spoustu podniků životně důležité v situaci, kdy na trhu práce chybějí potřební zaměstnanci a podnikatelé potřebují nutně splnit zakázky, aby nepřišli o důvěru. Podobná situace nastává, když více zaměstnanců zároveň onemocní a výroba je taktéž ohrožena. Nemožnost využít přesčasů by v takových případech, zejména u malých podnikatelů, mohla mít vážné dopady na přežití firmy.
Důležitým faktorem pro dohodu byl problém se zaměstnanci ve zdravotnictví. Doba odpočinku, kdy zaměstnanec pouze čeká na zavolání, se do limitu pracovní doby počítat nebude.
