Mobilní telefony, počítače, elektronika, automobily. Zdaleka
nejen tyto výrobky obsahují cín, tantal, wolfram nebo zlato, tedy kovy s
výjimečnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a současně schopností přitahovat
zájem laické i odborné veřejnosti, mezinárodních vládních i neziskových
organizací, politiků či zástupců vlád. Tyto kovy jsou totiž získávány ze
surovin označovaných jako takzvané konfliktní minerály.
V oblastech postižených konfliktem a ve vysoce rizikových
oblastech s velkým nerostným bohatstvím, hlavně v oblasti afrických Velkých
jezer, přispívají příjmy z těžby surovin často k financování násilných
konfliktů. Běžně dochází k porušování lidských práv, které může mít formu
dětské práce, sexuálního násilí, mizení osob, nuceného přesidlování a ničení
rituálně nebo kulturně významných míst.
Základ pravidel položilo OECD
V posledních letech se západní společnost stále více zajímá
o udržitelnost v mnoha oblastech lidské činnosti. Spotřebitelé a firmy
nechtějí, aby výrobky, které kupují nebo vyrábějí, byly spojeny s financováním
terorismu či lokálních ozbrojených konfliktů a s negativními dopady na životní
prostředí nebo společnost. Roste proto také snaha o prolomení spojitosti mezi
konflikty a nelegálním využíváním nerostných surovin.
Zásadní iniciativou v tomto směru bylo vypracování pokynů
OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných
surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí v roce
2011. Tato doporučení slouží dodnes jako uznávaný základ pro další průmyslové
iniciativy, jichž se účastní stovky firem po celém světě. V USA se problematice
věnuje legislativa v rámci oddílu 1502 Dodd–Frankova zákona o reformě
finančních trhů a ochraně spotřebitele, se kterým se některé české firmy v roli
dodavatelů již setkaly.
Evropská regulace dává dovozci další pokyny
Na pokyny OECD navazuje také nedávná evropská regulace daná
nařízením Evropského parlamentu a Rady EU z května 2017, kterým se stanovují
povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu,
tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených
konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Nařízení se stane pro některé dovozce
závazným od ledna 2021. O čem tedy přesně nařízení je a co vybraným dovozcům
přináší?
Nařízení je závazné pro ty dovozce, kteří dovážejí konkrétní surovinu nebo kov uvedené v příloze I tohoto nařízení a zároveň překročí stanovený roční objem dovozu. Nařízení se nevztahuje na dovozy recyklovaných kovů (s výjimkou povinnosti zveřejnit základní přijatá opatření) a na zásoby uskladněné před 1. únorem 2013.
Dovozce by měl implementovat odpovídající postupy takzvané
náležité péče do svých vnitropodnikových struktur řízení tak, aby byl schopen
získávat a vyhodnocovat informace relevantní z hlediska rizik a zakomponovat
tento přístup do smluvních vztahů se svými dodavateli, případně přezkoumat již
uplatňované postupy společenské odpovědnosti, zda odpovídají doporučením OECD a
jsou v souladu s požadavky evropské legislativy. Dovozci by měli být připraveni
předložit kontrolním orgánům auditní zprávu vypracovanou nezávislým auditorem.
Audit však nebude nutný v případech, kdy dovozce kovů
prokáže, že všechny subjekty v jeho dodavatelském řetězci zabývající se tavením
a rafinací disponují zprávou o auditu a vyhovují dikci evropského nařízení,
nebo budou uvedeny na seznamu celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících
se tavením a rafinací. Tento seznam v současné době Evropská komise připravuje.
Výhodou evropského nařízení je totiž důraz na takzvané úzké
hrdlo celého dodavatelského řetězce, tedy už zmíněné subjekty zabývající se
tavením a rafinací. Těch je v porovnání se společnostmi v následné části
dodavatelského řetězce pouze omezené množství a je zřejmé, že zaměření se právě
na ně přináší nejlepší možný výsledek. Současně se předpokládá, že pokud
podnikatelské aktivity subjektu zabývajícího se tavením a rafinací nebudou v
tomto ohledu odpovědné, tlak vyvíjený jejich zákazníky z navazujících částí
dodavatelského řetězce povede k nápravě situace.
V zájmu efektivity prostředků vynaložených ze strany
společností a veřejných orgánů na splnění cíle nařízení byla minimální prahová
hodnota objemu dovozu každé suroviny a kovu nastavena tak, aby byl náležitou
péčí pokryt dovoz alespoň 95 procent všech dovozů dané položky do EU. Nařízení
tak zbytečně nebude zatěžovat občasné dovozce dovážející pouze zanedbatelná
množství, u kterých by uplatňování náležité péče nebylo z pohledu celkového
objemu těžby suroviny efektivní.
Velké korporace se tématu konfliktních minerálů věnují
dlouhodobě a již nyní jsou součástí různých průmyslových schémat společenské
odpovědnosti. Téma konfliktních minerálů proto může být novinkou spíše pro
menší společnosti bez zahraniční kapitálové účasti. Nejen pro ně připravuje Evropská
komise doprovodné asistenční programy, jež mají být už brzy spuštěny.
Společnostem bez odpovídajících znalostí tak budou k dispozici postupy a
příklady dobré praxe od – v tomto ohledu – zkušenějších firem.
První kontroly přijdou v roce 2022
Evropské nařízení v současné podobě nepředpokládá finanční
sankce, přičemž stanovení vhodných opatření vedoucích k nápravě je ponecháno na
uvážení každého členského státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je v ČR
orgánem příslušným k uplatňování nařízení a jež bude vykonávat následné
kontroly dodržování stanovených povinností, předložilo vládní návrh zákona,
počítající se zveřejňováním výsledků kontrol na svých internetových stránkách.
V této souvislosti je potřeba zmínit, že následné kontroly se nebudou týkat
samotného zboží při jeho vpuštění do volného oběhu na trh EU, ale zaměří se na
soulad firemních postupů s požadavky danými evropskou legislativou. První
kontroly by pak měly proběhnout v roce 2022.
Jak efektivní budou zmíněná opatření v praxi, to ukážou až
následující roky. Nařízení proto obsahuje závazek pravidelného hodnocení
fungování a účinnosti nastaveného systému. Kromě jiného poukazuje na budoucí
možnost zavést finanční sankce pro dovozce, kteří trvale neplní stanovené
povinnosti. x
Autor pracuje v Odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze říjnového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
