Pracovat od devíti do pěti je otrava. Evropanům se už nechce dřepět osm hodin v kanceláři. Ukázala to studie Samsungu, kterou cituje agentura Reuters. Do běžného pracovního režimu by se chtělo po pandemii vrátit jen 14 procent lidí, zatímco více než polovina respondentů uvedla, že při práci z domova zvládají být produktivnější.
Největší oblibě se těší takzvaná práce hybridní – tedy mix chození do kanceláře a home office. Jenže i to má nevýhody. Lidé nejčastěji jmenovali jako problém skutečnost, že pak pracují dlouho do noci a nezbývá jim žádný volný čas.
V dotazníku, který si dotčená společnost obednala u poradenské firmy The Future Laboratory, odpovídalo celkem 14 tisíc Evropanů. Významný podíl z nich – 83 procent – oceňuje, že jim zaměstnavatel umožňuje udržet rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Během roku 2020 pracovalo podle dat Eurostatu běžně z domova asi 12 procent občanů Evropské unie, pět procent z nich mělo tuto možnost i dříve.
Dvě třetiny respondentů zároveň tvrdí, že provedly, nebo se chystají provést ve svém domově změny, které jim umožní se lépe přizpůsobit hybridnímu životnímu stylu. Pořídili si například kancelářské stoly a židle, oddělili si doma pracovní prostor od obytného a 41 procent lidí se dokonce stěhovalo.
„Potřeba být přítomen v práci už je zastaralý koncept a zaměstnavatelé se musejí zamyslet, jestli dokážou požadavkům na moderní hybridní život vyjít vstříc,“ uvádí ve svém prohlášení Benjamin Braun, viceprezident evropského zastoupení společnosti Samsung.
Bojujeme s prokrastinací
Často skloňovaným problémem při práci z domova je time management. V průzkumu, pořádaném největším světovým výrobcem paměťových karet a chytrých telefonů, více než polovina (51 procent) respondentů uvedla, že jim s denním režimem pomáhají technologie. Lidé si nastavují budíky, používají upozornění plánovače, případně si píší do příslušných aplikací seznamy svých úkolů.
„Pravděpodobně budeme brzy svědky toho, jak se rozmnoží technologie sledující duševní zdraví a pohodu stejně, tak jako nyní používáme aplikace na měření fyzické aktivity a životních funkcí. Chytrá zařízení se stanou našimi každodenními pomocníky,“ říká Meik Wiking, výkonný ředitel dánského Institutu pro výzkum štěstí, který se Samsungem dlouhodobě spolupracuje.
Již nyní vznikají aplikace pomáhající s duševním zdravím i v češtině. Národní ústav duševního zdraví vyvinul ve spolupráci s psychology software Nepanikař, dále u nás působí platforma Terap.io, Vos.health nebo například Hedepy či Calmio. Všechny obdobné projekty se soustředí na různé formy psychohygieny. Obsahují dechová cvičení, takzvané mindfulness techniky nebo třeba kalendář pro zaznamenávání nálady. Terap.io zároveň slouží k propojení s psychoterapeuty a Nepanikař zase obsahuje rychlé kontakty na krizové linky, kam lze volat v případě touhy si ublížit, nebo seznam psychiatrů a psychoterapeutů dle místa bydliště.
Na výbavě záleží
V českém prostředí pořádalo studii zaměřenou na výkony během home office na podzim ministerstvo práce a sociálních věcí. Vyplynulo z ní, že většina zaměstnanců je doma spokojena. Při vyjmenovávání výhod práce z obýváku padala spojení jako delší spánek, ušetřený čas na dojíždění nebo flexibilní pracovní doba. Jako nevýhody naopak účastníci průzkumu často uváděli nedostatek podkladů k práci nebo absenci sociálního kontaktu. S výkony svých zaměstnanců na home office bylo dle studie spokojeno dokonce 95 procent šéfů. V Česku odpovídalo pět tisíc respondentů, z nichž 40 procent má pocit, že doma pracuje efektivněji. Hybridní režim chce do budoucna využívat 85 procent zaměstnanců a 87 procent zaměstnavatelů.
Přitom podle předcházející statistiky, kterou na jaře zpracovala společnost NMS Market Research, home office většině lidí nevyhovoval. Tou dobou to však bylo způsobeno často tím, že lidem doma chyběl pracovní prostor, museli se mačkat na nepohodlném nábytku či pracovat s pomalým internetovým připojením. Zaměstnanci využívali provizorní řešení a jen třetina z nich do té doby přizpůsobila vybavení svých bytů práci. Jenže jak lidem postupně docházelo, že přechod na home office bude trvalejšího rázu, začali se pouštět do úprav bydlení, a tak se zvedla jejich spokojenost. Některé rodiny si uvědomily, že potřebují větší zázemí, když měly děti doma na distanční výuce.
Na rozdíl v hodnocení práce z domova v Česku a ve zbytku Evropy může mít vliv i to, že zahraniční firmy se o své pracovníky v době pandemie staraly mnohem více, než je standardem u nás. Zatímco v tuzemsku si ze začátku pandemie až 32 procent lidí zvolilo za své pracovní stanovitě postel či gauč, kde po osmi hodinách bolí záda, korporace v západní Evropě kupovaly kancelářským zaměstnancům ergonomické židle a stoly.
