Nejvíce potravinového odpadu na světě, až 300 kg ročně, připadá na jednoho obyvatele Evropy či Severní Ameriky. Vyplývá to ze studie Švédského Ústavu pro potraviny a biotechnologie.
Foto: Profimedia
Velkou měrou, 7-8%, se na znehodnocování potravin, podílí používání nevhodného či vůbec žádného obalu. Filip Linek ze společnosti OSKAR PLAST uvádí, že jeden obyvatel vyspělé země v průměru znehodnotí až 115 kg potravin ročně špatným zpracováním, plýtváním nebo používáním nevhodných obalů. Evropané tak znehodnotí 13x více potravin, než obyvatelé jižní nebo jihovýchodní Asie.
Příčinou potravinových odpadů ve vyspělých zemích je především nešetrné chování spotřebitelů stejně jako nedostatek koordinace mezi jednotlivými subjekty v dodavatelském řetězci. S jídlem je plýtváno od základní zemědělské produkce až po finální spotřebu v jednotlivých domácnostech. Nejvíce se se potravinami plýtvá právě ve vyspělých zemích Evropy a Severní Ameriky, kde je potravin dostatek. „Alarmující by pro nás měl být fakt, že spotřebitelé ve vyspělých zemích znehodnotí celkem až 220 milionů tun potravin ročně. Přibližně stejný objem 230 milionů tun potravin je celková produkce pro jednu miliardu lidí v subsaharské Africe,“ dodává Filip Linek ze společnosti OSKAR PLAST.
V méně vyspělých zemích je potravinový odpad způsoben zejména technickými omezeními v podobě špatného skladování v nedokonalých chladicích zařízeních. Na vině je pochopitelně také, podobně jako ve vyspělých zemích, používání nevhodných nebo dokonce vůbec žádných obalů. „Sami si dokážete přestavit, jak významnou pomoc bychom mohli poskytnout rozvojovým zemím, pokud bychom dokázali, třeba jen část z obrovských objemů potravinových odpadů vyspělých zemí, dopravit do míst, kde je jich nedostatek,“ uvádí Filip Linek a dodává: „Kromě samotného chování lidí, můžeme snížit objem odpadů z potravin používáním kvalitních obalových materiálů, které dokáží uchovat potraviny čerstvé a kvalitní.“
