Chystaný odchod Británie z Evropské unie přesvědčil řadu lidí ve zbylých státech osmadvacítky, že členství v unii jejich zemi přináší spíše výhody než nevýhody. Vyplývá to z průzkumu, který provedla německá politická nadace Friedrich-Ebert-Stiftung (FES). Ve všech osmi zemích zahrnutých v anketě včetně České republiky od roku 2015 výrazně vzrostl počet lidí, kteří si členství v bloku považují.
Největší rozdíl v názoru na přínos členství v Evropské unii zaznamenala studie v Německu. Zatímco si v roce 2015 cenilo výhod členství své země v bloku 34 procent dotázaných, letos to bylo již 64 procent. Druhý nejvyšší nárůst zaznamenalo Slovensko, kde se počet lidí kladně hodnotících unii zdvojnásobil na 52 procent. Nejméně vzrostl počet občanů, kteří si myslí, že výhody členství převažují nad nevýhodami, v Itálii: z 27 procent před dvěma lety na 31 procent letos.
V České republice je nejnižší podíl lidí kladně hodnotících výhody členství v EU z osmi sledovaných zemí (Německo, Španělsko, Slovensko, Švédsko, Nizozemsko, Francie a Itálie). Počet stoupenců evropského bloku tu ale vzrostl výrazněji než v Itálii a stejně jako v Nizozemsku či ve Francii - o dvanáct procentních bodů - ze 13 procent v roce 2015 na 25 procent letos.
Ve všech osmi zkoumaných zemích více lidí než před dvěma lety spojovalo EU s „rostoucí prosperitou“ a „příležitostmi“ a více jich vyjádřilo i podporu přesouvání pravomocí z národních států do Bruselu - především v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zdanění nadnárodních korporací či ochrany osobních dat. Naopak rozhodování na národní úrovni by podle většiny respondentů mělo zůstat v oblasti důchodů, nezaměstnanosti či rozpočtové politiky.
Z cesty do Evropy je cesta od Evropy. Visegrád pro nás ztrácí smysl
„Zatímco nadcházející odchod Británie z Evropské unie přidělal mnoho starostí, nezpůsobil paniku,“ konstatovali výzkumníci z nadace FES, která je myšlenkově zpřísněná s německou sociální demokracií. Chystaný brexit podle nich mohl sehrát spíše opačnou roli: Věcí, které mnozí dříve považovali za dané, si nyní více považují.
Podle studie mohlo v pozitivnějším vnímání EU sehrát kromě brexitu svou roli také zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států.
Za prioritu, které by se měla EU věnovat, označili respondenti ve všech osmi zemích migrační politiku. Lišili se ale v tom, jak by se měla řešit. Zatímco Němci a Italové dávají přednost společnému evropskému řešení, Češi a Slováci se vyslovili pro řešení na národní úrovni. Rozdíly panují podle průzkumu také ve vnímání eura. Zatímco lidé v Německu a Francii ho podporují, Italové společnou evropskou měnu nepovažují za bezpečnou.
Přečtěte si také:
