Aby se vyřešila krize evropské měny, měly by ji přestat používat státy, které na to nemají. Německu se ale bude dařit dobře
Kdyby byl na posledním diskusním obědu Deloitte Academy pořádaném ve spolupráci s týdeníkem Euro v České národní bance dosluhující prezident Václav Klaus, zřejmě by si notoval s jeho hlavním hostem. Tím byl ekonom Hans-Werner Sinn, prezident německého výzkumného institutu Ifo. Podobně jako Klaus nešetřil kritikou způsobu, jakým se Evropská unie snaží zachránit jednotnou měnu. Též navrhuje radikálnější řešení problémů, než jaké by EU chtěla slyšet. Na rozdíl od českého prezidenta ale prezident výzkumného ekonomického institutu na euru vidí i pozitiva. A to si s ním Německo užilo své.
Velkému bratru se daří Sinn je toho názoru, že Německo není jednoznačným vítězem evropské krize, ač se tak o něm občas mluví. Po zavedení eura následovalo dlouhé období adaptace, během něhož rostla nezaměstnanost, docházelo i k prudkým poklesům ekonomiky, německý kapitál se přesunul k investicím na jihu Evropy. Našemu západnímu sousedovi se daří zhruba od roku 2009, kdy i pomocí reforem kancléře Gerharda Schrödera překonal vlastní „euro krizi“.
„Svůj podíl na německém úspěchu má i pokračující evropská krize, která Německu vlastně pomáhá. Jedním z důvodů je, že němečtí investoři se bojí rizik na Jihu a svoje peníze raději investují na domácí půdě. Dokud bude krize pokračovat, neskončí ani německý boom,“ prohlásil Sinn a dodal, že jeho země zůstává silná i v průmyslové výrobě. Německo navíc posiluje v exportu, v globálním měřítku by se v budoucnu mohlo zařadit na druhé místo za Čínou.
Pro Česko jsou to dobré zprávy. Německo stále zůstává naším nejsilnějším ekonomickým partnerem, byť „papírově“ ho ve statistikách předhání daňově výhodnější Nizozemsko. Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera sice závislost tuzemského exportu na Německu mírně klesá, ale provázanost ekonomik je pořád znát. Bude-li se dařit Německu, Česko se nemusí přehnaně bát. A to není všechno.
„Česko prošlo poměrně bolestivou konsolidací fiskální politiky. Nemáme prakticky žádný strukturální deficit. Například Slovensko a Polsko mají vyšší deficity i s rychlejšími růsty,“ připomněl guvernér. Na jeho slova navázal Josef Kotrba, vedoucí partner společnosti Deloitte ČR, která byla patronem setkání. „Obecně se Česku daří, fiskální politika jde vcelku dobře. Problémem může být naše podobnost s evropským Jihem v tom, že jsme příliš ochranářští na trhu práce i v sociální oblasti,“ řekl a dodal, že v Řecku není problém narazit na zaměstnance s doživotními smlouvami.
běžte z kola ven České republice by prospělo, kdyby se pustila do reforem, které jí pomohou v mezinárodní konkurenceschopnosti. To by ostatně potřebovala i celá eurozóna. „Už se zapomíná, že prvním důvodem existence eura bylo zvýšení evropské konkurenceschopnosti ve světě. Evropě se ale při srovnání se světem v růstu nedaří lépe než dříve. Posledních pět let se jen zachraňuje,“ prohlásil Singer.
Kromě německého příkladu úspěšného, i když náročného zavedení změn připomněl Kotrba slovenský poreformní rozjezd. Sinn zdůraznil irskou cestu, tou se ale eurozóna vydat nemůže.
„Aby se země přiblížily průměrným hodnotám eurozóny, musely by státy jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko snížit ceny a mzdy o třicet procent.
Německo by naopak muselo zvyšovat o dvacet procent. Jedinou cestou pro vyřešení problémů s eurem je, aby Řecko a možná i další státy na jihu z projektu eura odešly,“ je přesvědčený Sinn. Tento směr vývoje by jim mohl přinést snazší splácení dluhů i možnost rychlejšího růstu.
Na druhou stranu ale na setkání, kterému byla partnerem Německá obchodní komora, zazněly obavy z publika. Nebyly by u těchto zemí případné pokroky po exitu vymazány vysokou inflací? Nebylo by lepší je ještě nějakou dobu tlačit k reformám? „Jsou tady potřeba strukturální reformy, ale strategie bailoutu vyznívá tak, že se rozdávají peníze, aby se nereformovalo,“ komentoval připomínky Kotrba.
Souhlas byl patrný napříč panelem expertů, kde citované odborníky doplňoval ještě v roli moderátora bývalý centrální bankéř a ekonomický expert v Deloitte ČR Luděk Niedermayer. Aby k reformám došlo, musí na to tlačit trh.
Problémem je růst cen na Jihu, a ty z přílišné výšky kvůli dluhu neklesnou. Euro se tak stává pastí pro jižní státy, zároveň ale způsobuje problémy Severu, který je směrem dolů posílá. „To děláme v podstatě už šest let, kdy ECB povolila tisk peněz pro bankovní sektor. Vlastně celou tu dobu financujeme jejich deficit,“ reagoval Hans-Werner Sinn. l •
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
