Česko v Londýně
S velkým ulehčením přijala Evropská banka pro obnovu a rozvoj minulý týden zprávu, že Česká spořitelna konečně opravdu jde do doprivatizace. V hospodářských denících v Praze a Londýně už vyšel investiční inzerát. Jestliže to ale čeští úředníci a politici pokazí, česká hvězda zapadne za kopec.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uspořádala počátkem minulého týdne ve svém sídelním městě Londýně výroční zasedání, které mělo mimo jiné odpovědět na otázku, jak po loňských neúspěších dál. Předcházely a doprovázely ho četné odborné semináře a národní investiční prezentace. Na všech těchto akcích ležel těžký stín jugoslávské války a obav z vývoje v Rusku.
Pokud jde o naši zemi, pozornost se soustředila na Českou spořitelnu, v níž má EBRD zhruba dvanáctiprocentní podíl, který si pravděpodobně bude chtít po určitou dobu po vstupu strategického investora ponechat. Podle Kurta Geigera, jenž evropsk ou banku zastupuje v dozorčí radě ČS, se bude o její majoritní podíl ucházet až patnáct zájemců. Jak tento odborník soudí, vítěz asi bude muset být velmi zkušený v drobném bankovnictví, které je doménou spořitelny. On i další bankéř i investiční inzerát vnímají jako krok potvrzující snahu české vlády o rychlou doprivatizaci bank.
Ušpiněné stříbro
Londýnské zasedání EBRD nicméně ukázalo, že lesk České republiky ve světě je už dávnou minulostí. Mnozí nás přirovnávali k Rumunsku. Zatímco Polsku nestačil k investiční prezentaci k tomu určený sál ani čas, Česko se stihlo představit ve s tejných, avšak poloprázdných prostorách za polovinu vymezené doby.
Nepřehlédnutelný pokles zájmu se vedoucí české delegace ministr financí Ivo Svoboda před novináři snažil zmírnit poznámkou, že snad za to může předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus svým odsouzením severoatlantického bombardování Jugoslávie. Informace o poklesu hrubého domácího produktu loni o 2,7 procenta a mlhavé nulové prognóze pro letošek nicméně v Londýně prezentoval Svoboda. Nepomohl mu ani čerstvě schválený vládní oživovací program pro průmysl. Ti, co nás sledují dlouhodobě, vědí ze světového tisku hlavně o hádkách uvni tř vlády. V Londýně pak měli všichni příležitost pochopit, že naplnění programu je velkým otazníkem, protože Češi při dotazech na revitalizaci občas zmateně mlčeli.
Ano i ne
Evropská banka pro obnovu a rozvoj v zásadě oživovací program přivítala, ale odmítla myšlenku, že by se stala akcionářem připravované Revitalizační agentury. „Myslíme si, že to není úloha, v níž bychom mohli být nejvíce užiteční. Jsme bank ou financující jednotlivé projekty, řekl ředitel české sekce EBRD Francouz Alain Pilloux. Pokud jde o jednotlivé projekty, je banka podle něj připravena své vstupy zvážit, ale podle zásad zdravého financování, případ od případu.
„Je to zmatek, prohlásil ale bez obalu k českému oživovacímu programu jeden ze soukromých bankéřů a zároveň vyslovil naději, že i jeho další kolegové budou program ignorovat. Ministr Svoboda, který v Londýně jednal s představit eli řady bank, včetně společností Goldman Sachs, Deutsche Bank či Merrill Lynch, je ale optimističtější. Podle jeho slov byl revitalizační plán přijat západními bankéři s pochopením jako cesta k dokončení privatizace. „Měli jedinou výhradu - proč se to neudělalo už dávno, prohlásil Svoboda.
Dva vzkazy
Evropská banka pro obnovu a rozvoj prochází složitým obdobím. Byla založena v roce 1991, aby podpořila rozvoj tržní ekonomiky včetně moderního veřejného sektoru hlavně v postkomunistických státech. Jejími akcionáři je 58 tak rozdílných zem í, jako jsou Albánie a Spojené státy, ale také Evropské společenství a Evropská investiční banka. Aktivity banky jsou zaměřeny na 26 zemí. Cílem EBRD není primárně zisk, avšak ani ztráta. Do konce loňského roku banka podepsala jenom v příp adě České republiky investice a půjčky v hodnotě 529 milionů ECU pro 28 projektů (nynějším kursem eura skoro 20 miliard korun). Kupříkladu Karosa získala půjčku 31 milionů ECU, v ČSA získala EBRD 24 procent. Loni ale banka utržila hlavně v důsledku finanční krize v Rusku celkovou ztrátu 261 milionů ECU. To ji přivádí ke změnám investiční politiky.
„V souladu s naším mandátem nemůžeme dělat ústupky od zásad zdravého bankovnictví, prohlásil prezident banky Němec Horst Köhler. „To znamená, že náš přístup možná bude muset být více selektivní než v minulosti. Kvalita projektů je stejně důle žitá jako jejich množství. Počet nových závazků v roce 1999 bude záviset na investičním klimatu.
Řečeno hezky diplomaticky, fakticky to ale znamená, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj bude obezřetnější, i když z politických důvodů asi nepřestane financovat i některé problematické projekty například v Rusku. Právě z tohoto důvodu se ale bude zároveň snažit uskutečnit více projektů v zemích se slibnou prosperitou. K nim ale ČR nyní nepatří.
Druhým důležitým rysem nové strategie EBRD bude větší důraz na podporu malých a středních podniků. „Ony přivádějí a kultivují podnikavost, nová pracovní místa, pružnost a sociální stabilitu, zdůraznil Köhler. Dalším výzmaným objektem inv estičního zájmu by se měly stát banky, které malé a střední podniky podporují.
