Evropská centrální banka (ECB) se obává potenciálních rizik pro finanční trhy plynoucích z celoevropského stropu cen zemního plynu, o kterém blok již několik týdnů intenzivně debatuje. Opatření, jehož cílem je uchránit spotřebitele před vysokými náklady, se totiž uprostřed aktuální energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu ukazuje jako velmi kontroverzní.
Evropská komise v listopadu navrhla, že strop na jednu megawatthodinu by měl být 275 eur (zhruba 6700 korun). Několik členských států však tvrdilo, že taková hranice je příliš vysoká a její zavedení situaci nijak zásadně nezlepší. V rámci virtuálního obchodního uzlu TTF v Nizozemsku, jenž je klíčový pro stanovení ceny zemního plynu na území unijní sedmadvacítky, se totiž v pátek obchodoval kolem 135,50 eur (asi 3300 korun) za megawatthodinu.
Mezi členskými státy tak nadále pokračuje intenzivní diskuze. Tu podpořilo i vyjádření ECB, podle něhož by zavedení stropu mohlo mít dopady na finanční trhy. „ECB uznává, že mechanismy zaměřené na zmírnění extrémních cenových hladin na velkoobchodních trzích se zemním plynem mohou v zásadě zmírnit řadu rizik pro finanční stabilitu. Domnívá se však, že současná podoba navrhovaného mechanismu korekce trhu může za určitých okolností ohrozit finanční stabilitu v eurozóně,“ uvedla banka v nedávno zveřejněném dokumentu.
Dohoda je zatím v nedohlednu
Názor ECB je téměř totožný s obavami, které dříve vzneslo třeba Německo a Nizozemsko. Právě tyto státy totiž požadují silnější záruky, že cenový strop nenaruší trh. Podle jeho zastánců ale bude limit pravidelně monitorován, a pokud regulační orgány zjistí jakékoli potíže, může být de facto okamžitě zastaven.
Rozhodnutí o zavedení stropu by mohlo být přijaté už na příštím zasedání ministrů energetiky EU v belgickém Bruselu. „Doufáme, že se to příští týden uzavře. Stále se ale vedou diskuze o jistých bodech, takže uvidíme,“ řekl ve čtvrtek CNBC úředník pracující pro premiéra země EU, který si kvůli citlivosti jednání nepřál být jmenován. Podle jiného nejmenovaného úředníka z Bruselu se však „konsensus zatím zdá být nedosažitelný“.
Podle mnohých ministrů by strop měl být nižší
Někteří ministři energetiky už dříve označili původní návrh omezení cen na 275 eur za megawatthodinu za „špatný vtip“. Mnoho zemí, jako je Polsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko, má ale na zavedení cenového stropu velký zájem. Uvedené země totiž nejsou schopné zmírňovat dopady energetické krize na spotřebitele v takové míře jako jiné státy EU, a v důsledku toho prosazují celoevropská řešení.
Řecký ministr životního prostředí a energetiky Kostas Skrekas minulý měsíc řekl, že maximální cena by měla být nižší než 200 eur za megawatthodinu. „Nastavených 275 eur není žádný cenový strop. Nikdo nemůže dlouho vydržet kupovat plyn za takto vysokou cenu. Domnívám se tedy, že limit mezi 150 a 200 eury (3600 až 4900 korun) by byl mnohem vhodnější,“ podotkl Skrekas.
Dva evropští představitelé CNBC potvrdili, že nyní je projednáván návrh na zavedení stropu ve výši 220 eur (asi 5300 korun) za megawatthodinu. To by se však mohlo znovu změnit ještě před úterním setkáním unijních ministrů. Současný návrh také počítá se zavedením stropu pouze tehdy, když jsou ceny o 58 eur vyšší než referenční cena LNG po dobu deseti po sobě jdoucích dnů.
