Na oživení ekonomik zemí Evropské unie v boji se světovou krizí by mělo jít z rozpočtu Unie pět bilionů korun.
Více úvěrových peněz by měly získat malé a střední firmy – v příštím roce až 750 miliard korun. Záchranný balíček by měl podpořit také zaměstnanost. Definitivní rozhodnutí padne na summitu tento týden.
HLAVNÍ BODY UNIJNÍHO ZÁCHRANNÉHO PLÁNU
• Rozsáhlá evropská iniciativa na podporu zaměstnanosti: členské státy by již měly počátkem příštího roku v Evropském sociálním fondu mít k dispozici 1,8 miliardy eur (45 miliard korun) na pomoc lidem, které krize připravila o práci.
• Vytvoření poptávky po práci: členské státy by měly zvážit nižší sociální odvody z nízkých mezd, aby zaměstnavatelé měli zájem o pracovníky s nižší kvalifikací, měl by se rozšířit počet služeb, na které se vztahuje snížená sazba DPH.
• Posílení možností financování firem: Především by mělo jít o vyšší objem půjček ze strany Evropské investiční banky pro malé a střední firmy.
• Snížení administrativní zátěže podniků a zlepšení podmínek pro podnikání: Založit firmu by v celé EU nemělo trvat déle než tři dny s nulovými náklady. Formality pro přijetí prvního zaměstnance by mělo být možné vyřídit na jednom místě, zjednodušit se mají požadavky na účetnictví pro malé podniky a snížit kapitálové požadavky na firmy. Veřejná správa by měla začít platit firmám faktury do jednoho měsíce. Elektronické faktury by měly být zrovnoprávněny s papírovými. O 75 procent by se měly snížit poplatky za patenty a jejich obnovování a náklady na evropské ochranné známky by se měly snížit o polovinu.
• Zvýšení investic do modernizace evropské infrastruktury: Do rozpočtu EU by mělo přijít dalších pět miliard eur (126 miliard korun) na evropskou energetickou síť a sítě pro vysokorychlostní internet, EIB by měla zvýšit prostředky na boj se změnou klimatu, energetickou bezpečnost a investice do infrastruktury o šest miliard eur ročně, Evropská banka pro obnovu a rozvoj by pak na tyto účely měla vydat dvakrát více peněz.
• Zvýšení úspor energií.
• Urychlené zavádění „zelených“ produktů: Komise navrhne sníženou sazbu DPH pro „zelené“ produkty a služby, které by měly zvýšit zejména energetickou účinnost budov; členské státy by měly rychle zavést požadavky na výkon různých přístrojů, které by měly přispět k tomu, aby byly ohleduplnější k životnímu prostředí. Komise připraví opatření, která by měla snížit energetickou spotřebu domácích spotřebičů, jako jsou televize či pračky.
• Zvýšení investic do inovací, výzkumu a vzdělávání.
• Vývoj „čistých“ technologií v automobilovém průmyslu a stavebnictví: Automobilky z EU by mohly dostat pět miliard eur na vývoj „ekologických“ vozidel, navíc budou mít možnost žádat o další půjčky od EIB, partnerství soukromého a veřejného sektoru ve stavebnictví by mělo pomoci zavádět ekologické technologie v tomto oboru. Pro tyto účely bude k dispozici jedna miliarda eur.
• Vysokorychlostní internet pro všechny: Cílem je stoprocentní pokrytí Unie vysokorychlostním internetem do konce roku 2010. Komise na tyto účely vyčlení další jednu miliardu eur.
(ina, čtk)
Evropská investiční banka poskytne příští rok malým a středním podnikům půjčky v objemu třicet miliard eur, tedy zhruba 750 miliard korun. To je zhruba o třetinu více ve srovnání s objemem úvěrů, který tato banka malým a středním podnikům běžně ročně půjčuje. Úvěry budou součástí záchranného plánu evropské ekonomiky, který v objemu 200 miliard eur schválila Evropská komise.
Finanční injekce má pomoci obnovit hospodářství Evropské unie, která se vypořádává s následky finanční krize. Plán bude předložen ke schválení představitelům členských států EU na summitu, který se bude konat 11. a 12. prosince.
Snadněji by měly úvěrové peníze získávat především ty firmy, které působí v oblasti výzkumu, inovace či ochrany životního prostředí. Brusel rovněž plánuje navrhnout snížení sazeb DPH u ekologických výrobků a služeb, přičemž toto opatření má být namířeno především do stavebnictví. Tím chce podpořit poptávku po ekologicky šetrných produktech. Mimo to chce Komise navrhnout i některá opatření, která mají vést k úsporám energií u některých spotřebních výrobků, především u televizí, osvětlení, myček či klimatizací.
Další finanční pomoc ve výši nejméně pěti miliard eur má jít evropským automobilkám, které v posledních měsících prodělávají vlivem poklesu poptávky způsobeného světovou finanční krizí. Tyto peníze by měly použít na vývoj vozidel šetrných k životnímu prostředí. I automobilky by měly mít navíc možnost žádat o další půjčky od Evropské investiční banky. Záchranný balíček by měl rovněž podporovat zaměstnanost prostřednictvím peněz ze sociálního fondu a pomoci rychlejšímu čerpání peněz ze strukturálních fondů.
Pomoc hlavně z rozpočtů členských zemí
Celkový objem záchranného plánu pro ekonomiky Evropské unie, který Evropská komise schválila, dosahuje výše dvou set miliard eur, tedy asi pěti bilionů korun. Prostředky pro financování by podle předsedy komise José Barrosa (na snímku) měly pocházet jak z rozpočtů členských zemí, které by na záchranný plán měly poskytnout 170 miliard eur, tak z rozpočtu Evropské unie, jež má dát zbylých 30 miliard eur. Celková finanční pomoc by tak podle vyjádření Barrosa měla dosáhnout výše 1,5 procenta ročního hrubého domácího produktu zemí EU.
Ekonomika všech 27 členských států EU ve třetím čtvrtletí podle předběžných odhadů Eurostatu klesla o 0,2 procenta po stagnaci v předchozích třech měsících. Ekonomika eurozóny, tedy zemí, v nichž se platí eurem, klesla také o 0,2 procenta. Zaznamenala už druhý pokles za sebou, což znamená, že už jsou tyto země v recesi.
Postupující světová finanční krize dál snižuje odhady růstu ekonomik. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpovídá podle své aktuální prognózy v příštím roce u zemí eurozóny pokles hrubého domácího produktu o 0,6 procenta. Před půl rokem přitom čekala růst 1,4 procenta. Podle aktuální prognózy pro globální ekonomiku Mezinárodního měnového fondu ze začátku měsíce zaznamenají vyspělé země v příštím roce pokles ekonomiky o čtvrt procenta. Rovněž MMF tak reagoval na zhoršení globálních vyhlídek v uplynulém měsíci. Takový pokles ekonomiky za celý rok by přitom byl vůbec prvním od 2. světové války.
Zvýší se rozpočtové deficity?
Pro příští rok proto Evropská komise odhaduje rozpočtové deficity členských zemí Unie poměrně značně odlišné. Zatímco v Irsku očekává deficit v rozsahu sedmi procent HDP, Finsko by
mělo mít naopak přebytek v rozsahu 3,6 procenta HDP. Pokud jde o největší evropské ekonomiky, komise očekává, že Velká Británie skončí v příštím roce s deficitem ve výši 5,6 procenta, Francie 3,5 procenta, Itálie a Španělsko by se měly vejít pod tři procenta a Německo by mělo mít pouze mírný deficit ve výši 0,2 procenta HDP.
Součástí záchranného plánu je proto i návrh na zvýšení „flexibility“ v rámci Paktu stability a růstu. Ten za normálních okolností požaduje, aby členské země udržovaly deficity veřejných financí pod hranicí tří procent HDP. Komise ale nyní navrhuje, aby se prodloužilo období, během nějž mají členské země možnost beztrestně překračovat hranici tří procent, ovšem pouze v případech, kdy bude nadměrný deficit mimořádný a dočasný a nebude příliš překračovat tříprocentní hranici.
