Evropská komise (EK) vyhověla zemím ze střední a východní části Evropské unie, které už dlouho volaly po zákazu dvojí kvality potravin. Směrnice o nekalých obchodních praktikách bude podle návrhu EK nově jednoznačně uvádět, že je nezákonné uvádět na trh v různých zemích EU identicky vyhlížející produkty, ovšem s výrazně odlišným složením.
„Naším cílem je, že zmizí ty ošizené verze. To je absolutně můj prvotní cíl,“ poznamenala. Pokud to nenastane, budou muset firmy zboží horší kvality přestat prodávat pod identickým, a tedy zákazníky matoucím označením. Spotřebitel tedy musí jasně vidět, že kupuje nižší kvalitu.
„My říkáme, že je neférová obchodní praktika, když prodáváte pod stejnou značkou různé složení a jedno z toho je vyloženě méně kvalitní nebo ošizené. Potom, ať ten výrobce se zpovídá,“ vysvětlila komisařka. Změny už podle ní začaly a některé obchodní řetězce již určité potraviny nenabízejí.
Komise k úpravě přistoupila na základě žádostí obchodních inspekcí členských zemí EU, které podle komisařky chtěly mít v unijní legislativě „černé na bílém“, co je v souladu s pravidly, a co už ne. „Ale než abychom čekali, až to bude účinné, to je lepší už mezi tím něco dělat. A to je přesně to, co já teď po inspekcích budu chtít, aby už teď testovaly a produkty tlačily z trhu,“ řekla komisařka.
Změna je součástí širších úprav spotřebitelských pravidel v EU, které dnes komise navrhla a o kterých nyní budou jednat členské země EU a Evropský parlament. Vše by mělo být projednáno a schváleno ještě před volbami do europarlamentu na jaře 2019. Pak budou mít státy čas na to, aby nová pravidla převedly do svého národního zákonodárství.
| Dvojí kvalita |
|---|
| Pod pojmem dvojí kvalita potravin se často rozumí například používání náhražek masa ve východních státech EU u výrobků, v nichž je na západě EU maso obsaženo. Podobně je tomu u menších podílů ovoce například v jogurtech. |
Na praxi, kdy firmy v zemích ve střední a východní části EU prodávají stejně vypadající, ale méně kvalitní zejména potravinářské či drogistické výrobky, Česká republika i další státy upozorňovaly a stěžovaly si několik let, dlouhou dobu marně. Až v prosinci 2016 se společně obrátily na Evropskou komisi, aby věc řešila prostřednictvím úpravy unijního práva.
Loni v září označil podobnou praxi za nepřípustnou v europarlamentu předseda komise Jean-Claude Juncker. Jourová už loni doporučovala státům situaci řešit důsledným vymáháním už existujících pravidel.
Potravinová bezpečnost v Evropě: Jak se falšuje olivový olej
Dobrý byznys: falšování olivového oleje vynáší stejně jako drogy
Součástí dnešních návrhů jsou i pokuty za porušování unijního spotřebitelského práva. V případě poškozování spotřebitelů napříč EU ve velkém rozsahu mohou tyto pokuty představovat až čtyři procenta z ročního obratu firmy v každé ze zasažených zemí.
Evropská komise dnes v podkladech pro novináře zdůraznila, že společnosti a obchodníci nadále mohou v různých zemích uvádět na trh a prodávat zboží s různým složením tak, aby to odpovídalo požadavkům a preferencím tamních spotřebitelů. „Nicméně výrazně odlišné složení identicky označených výrobků je pochybné ve chvíli, kdy je zboží na trh uváděno způsobem, který má potenciál oklamat zákazníka,“ uvádí unijní exekutiva.
Komise nyní zpracovává konkrétní metodiku, kterou by se měly řídit úřady při provádění potřebných kontrol a potravinářských testů. Sama navíc hodlá v květnu letošního roku koordinovat testovací kampaň zaměřenou právě na potravinářské výrobky, a pomoci tak úřadům v jednotlivých zemích s prosazováním už existujících společných pravidel.
Český stát loni provedl několik testování kvality potravin. Z posledního šetření vyšlo, že z 21 testovaných dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku, jich bylo stejných sedm. Tři výrobky byly mírně odlišné, 11 jich bylo jiných.
Dále čtěte:
