Obě Evropské komise, které sestavoval José Manuel Barroso, nestály za nic. Nicméně se našly výjimky, kterých jste si mohli vážit, protože velmi dobře věděly, co dělají. Samotný Barroso mi k srdci sice nikdy nepřirostl, nicméně po mnoha setkáních vám jeho výbušnost, kterou na veřejnosti neukazuje, přijde sympatická. Od Jean-Clauda Junckera jsem čekal víc. Zábavný společník s obrovským přehledem by měl sestavit komisi lepší. Jak jen jsem se mýlil.
To, co dnes médiím představil, lze považovat pouze za vtip. Za nic jiného. Jak proboha někdo může jmenovat Miguela Ariase Caňeta eurokomisařem pro klimatickou změnu (akci) a energetiky, když neuznává obnovitelné zdroje a drží podíl v těžařské firmě? Že by něco na způsob evropského Andreje Babiše?
Tím to ovšem nekončí. Marně se od dopoledne snažím dopátrat rozdílu mezi komisařem pro energetiku a energetickou unii, který navíc dostala Slovinka Alenka Bratušek. Poměrně zajímavé portfolio tak připadlo zemi, která stojí kvůli politikům před bankrotem a v energetice neznamená vůbec nic.
Čtěte: Jourová ke svému portfoliu: Není to neúspěch, ale zklamání cítím
Vrchol pak představuje jmenování bývalého francouzského ministra financí Pierra Moscoviciho komisařem pro hospodářství a finance. Člověka, který má svůj podíl na tom, že francouzské hospodářství je v troskách a veřejné finance v totálním rozkladu. Je to člověk, který bude nutit státy dodržovat deficit veřejných financí, ačkoliv tak sám nečinil.
Nepochybně vás zajímá, jak je to ve skutečnosti s portfoliem pro Věru Jourovou. Bude mít na starosti spravedlnost, spotřebitelskou ochranu a rovnost žen. Upřímně je to ten největší odpad, který mohlo Česko získat. V podstatě jde o odřezky z několika bývalých portfolií, kde jsou nulové pravomoci. Nicméně tady byl Juncker spravedlivý. Sklidili jsme, co jsme zaseli. Zbytek si ale snad Evropa nezasloužila.
Další komentáře autora: