HLASY ČTENÁŘŮ(reakce na přijetí směrnice o službách) Kolegium komisařů Evropské komise projednalo modifikovanou verzi návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu, která měla přetavit originální verzi Komise, návrhy Evropského parlamentu a Rady do zbrusu nového textu.
HLASY ČTENÁŘŮ (reakce na přijetí směrnice o službách) Kolegium komisařů Evropské komise projednalo modifikovanou verzi návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu, která měla přetavit originální verzi Komise, návrhy Evropského parlamentu a Rady do zbrusu nového textu.
Nový návrh, i když dával dopředu tušit zklamání, byl přesto očekáván s notnou dávkou naděje. Jestliže názory v Evropském parlamentu byly podloženy především politickými zájmy a závěry v Radě pro změnu zájmy národními, od Komise se očekával určitý nadhled, neutralita a především snaha o realitu. Je to přece Komise, kdo garantuje plnění revidovaných cílů růstu a zaměstnanosti, kdo nabádá členské státy k přijetí nezbytných reforem, kdo chce udržet v Evropě solidní průmyslovou bázi, kdo chce dát malým a středním podnikům lepší podmínky pro jejich vnik a rozvoj.
Modifikovaná verze Komise potvrzuje rozkol v řadách samotných komisařů, postrádá jakékoliv ambice, je vedena snahou po kompromisu a těží jen z kosmetických úprav, a to převážně v oblasti technických a administrativních opatření.
Duch liberalizace se ztrácí a rehabilitace jednoho z pilířů jednotného trhu se stane během na dlouhou trať.
Drastická redukce rozsahu směrnice po prvním čtení v Evropském parlamentu zůstává zachována a naopak korekce zmateného hlasování o zdravotních službách přinesla jejich úplné vyloučení. Eliminace některých služeb, jako například služeb agentur práce a bezpečnostních služeb, postrádá jakékoliv opodstatnění i věcné argumenty a je naprosto v rozporu s cílem zvýšení zaměstnanosti a mobility v Evropě.
Derogace služeb ve veřejném ekonomickém zájmu a mezinárodního práva veřejného z článku 16 je také v rozporu se záměrem směrnice stát se účinným nástrojem liberalizace vnitřního trhu službami.
Nedošlo k zásadní úpravě klíčového článku 16 směrnice „svoboda poskytování služeb“. Komise se marně snaží vytvořit iluzi, že princip země původu zůstane zachován při správné interpretaci a implementaci všech ustanovení článku. Je to právě naopak, vytrácí se právní jistota a členské státy dostávají dostatečný prostor i argumenty pro zachování stávajících restrikcí a vytváření dalších.
Došlo však i k určitým pozitivním změnám oproti návrhům Evropského parlamentu. Do hry se vrátila „notifikace a screening“. Jde o povinnost členských států oznamovat Komisi nově zavedená opatření omezující poskytování služeb a právo Komise do tří měsíců od oznámení přezkoumat kompatibilitu nových opatření s komunitární legislativou. Slůvka „shall“ a „should“ však tyto povinnosti značně změkčují.
Články 24 a 25 (vysílání pracovníků) naprosto zbytečně vypadly ze znění směrnice. Přitom šlo jen o to najít správnější a přesnější formulaci, která by zdůraznila skutečnost, že směrnice je bez jakékoli „prejudice“ ke směrnici o vysílání pracovníků.
Vyloučení pracovního práva, včetně kolektivních dohod a tzv. „industrial actions“ ze směrnice o službách vyvolává značné obavy. V intencích směrnice o službách není regulovat tuto oblast, ale jen vytvořit principy právního rámce aplikovatelného pro přeshraniční poskytování služeb při respektování stávající komunitární legislativy. Vyloučení pracovního práva vytváří živnou půdu pro chybnou interpretaci, která jde proti zájmům směrnice.
Podnikatelé a zaměstnavatelé na všech úrovních již několikrát vyjádřili své zájmy, naděje a zklamání v průběhu celého vyjednávacího procesu o směrnici o službách na vnitřním trhu. Nyní se k tomu přidávají i obavy, že všechny naděje na účinný nástroj liberalizace služeb v Evropě jsou ztraceny, neboť rakouské předsednictví bude mít snahu uzavřít jednání v rámci své vlády v EU. Podnikatelé a zaměstnavatelé na národní i evropské úrovni chtějí a potřebují směrnici o službách na vnitřním trhu co možná nejdříve, nechtějí se však smířit s kompromisem, který nemá ani ambice, ani přidanou hodnotu a nikdy nepovede k vytvoření efektivního nástroje liberalizace služeb v Evropě.
Ing. Vladimíra Drbalová, Svaz průmyslu a dopravy ČR členka Evropského hospodářského a sociálního výboru při Evropské komisi
