Evropská komise dnes pro pro roky 2021 až 2027 navrhla dlouhodobý rozpočet Evropské unie ve výši 1,135 bilionu eur (asi 28,4 bilionů korun) v závazcích, což podle ní odpovídá 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND) společenství. Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU komise navrhuje kromě jiného vyšší investice do obrany či výzkumu.
V prostředcích na platby návrh Evropské komise počítá s 1,105 bilionu eur (přes 27,6 bilionu korun), tedy 1,08 procenta HND, v cenách roku 2018, plyne z informací komise.
V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.
Návrh dnes v Evropském parlamentu představili komisař pro rozpočet Günther Oettinger a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Odchod Velké Británie je fakt, který je třeba zohlednit. Pečlivě jsme prošli všechny naše postupy a navrhujeme ambiciózní, ale vyvážený rozpočet, který je spravedlivý ke všem,“ poznamenal Juncker.
Pokud by komise jen sečetla nejrůznější potřeby plynoucí ze stávajících i nových postupů a požadavků členských zemí, dostal by se podle Junckera rozpočet někam ke dvěma procentům HND sedmadvaceti unijních zemí. „Takový návrh by okamžitě všechny státy i mnoho z vás odmítlo,“ řekl předseda komise europoslancům. Komise dnes připomněla, že rozpočet se mírně zvýšil, v zásadě ale velikostí odpovídá stávajícímu finančnímu období 2014-2020.
O návrhu komise nyní bude jednat europarlament a jednomyslně se na něm musí shodnout i členské země. V nadcházejících debatách bude zřejmě sporný návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu. Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a Maďarsku.
Podle dnešního návrhu by z podnětu komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.
Přečtěte si esej: S eurem na věčné časy a nikdy jinak
Evropská komise chce v rozpočtu pro roky 2021 až 2027 omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a asi o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpají ČR i další méně rozvinuté země ze středu a východu unie. Naopak posílit plánuje EK financování priorit, jako je lepší správa hranic, bezpečnost a obrana, ale i investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.
Nové priority hodlá komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především „čerstvými penězi“. Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen, EK ale navrhla také nové vlastní zdroje rozpočtu.
Mělo být to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram. Tyto nové zdroje mají podle EK představovat 12 procent celkového rozpočtu unie a mohly by ročně představovat asi 22 miliard eur (přes 562 miliard korun).
Budoucí dlouhodobý rozpočet má mít podle návrhu komise jasnější strukturu. Nynější rozdělení na 58 programů má nahradit jen 37 nových, kapitoly rozpočtu mají mít jasné a srozumitelné názvy. Komise navrhuje i daleko větší pružnost při využívání peněz, zdůvodňuje to zkušeností z migrační a uprchlické krize v roce 2015.
Pokračující trend. Ekonomická úroveň se má přibližovat zemím eurozóny
Jedním z nových programů má být funkce „investiční stabilizace“, která má pomáhat udržet úroveň investic v případě velkých asymetrických šoků. Úvěry mají představovat zvláštní finanční podporu v době, kdy budou veřejné finance napjaté a kdy bude třeba zachovat prioritní investice.
Evropská komise také plánuje vznik speciálního konvergenčního nástroje, který by měl pomáhat zemím mimo eurozónu s přípravou na přijetí společné měny.
Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech plánuje Evropská komise představit v příštích týdnech. Až později v květnu tak bude jasné, s jakými dalšími podmínkami chce EK spojit přístup k fondům soudržnosti. Často je v této souvislosti zmiňována například míra nezaměstnanosti či zatíženost migrací.
| Experti: Rozpočet je pro Česko příznivý |
|---|
| Plánovaný rozpočet Evropské unie na období 2021 až 2027 je podle analytiků pro Česko příznivý a celkově neznamená podstatné změny. „Evropská komise si je vědoma, že k dalekosáhlým změnám chybí vůle členských zemí. Návrh tedy usiluje o posílení financování priorit, jako jsou ochrana hranic a digitalizace, aniž by zvyšovala procentní odvody jednotlivých zemí. Za zmínku stojí i výdajová částka 25 miliard eur, která má sloužit jako technická pomoc zemím přijímajícím euro,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Komise se podle něj pokusila o takový návrh, který reaguje na nové výzvy, ale přitom bere v potaz politickou realitu v evropských zemích. „Aktuální návrh dlouhodobého rozpočtu počítá s poklesem prostředků zhruba o pět procent. To je vzhledem k očekávanému až desetiprocentnímu poklesu svým způsobem dobrá zpráva. Případný růst je mimo současnou politickou realitu Evropy. Pětiprocentní pokles není navíc žádná katastrofa, protože v posledním programovém období právě takový podíl ani Česká republika nedočerpala a v současném období jsme na tom s čerpáním ještě hůře,“ doplnila analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Podle analytika Komerční banky Marka Dřímala je na straně výdajů vidět snaha o změnu. „Mají se snížit například dotace zemědělcům, naopak fondy se mají více zaměřit na podporu regionů zasažených strukturálními problémy a země s větším počtem migrantů. Některé české politiky jistě nepotěší zdvojnásobení prostředků na program Erasmus,“ podotkl Dřímal. |
Přečtěte si také:
