V Německu se ve velkém staví čerpací stanice na zemní plyn Českomoravská plynárenská předvedla první domácí čerpací stanici na zemní plyn. Tato stanice, která může být umístěna na dvoře domu nebo firmy, je napojena na běžnou uliční síť plynovodu. Tisíc veřejných čerpacích stanic na stlačený zemní plyn by mělo stát do roku 2006 v Německu.
V Německu se ve velkém staví čerpací stanice na zemní plyn
Českomoravská plynárenská předvedla první domácí čerpací stanici na zemní plyn. Tato stanice, která může být umístěna na dvoře domu nebo firmy, je napojena na běžnou uliční síť plynovodu.
Tisíc veřejných čerpacích stanic na stlačený zemní plyn by mělo stát do roku 2006 v Německu. Do konce letošního roku jich bude tři sta. Ambiciózní plán německých firem má naději na úspěch již vzhledem k tomu, že tempo výstavby těchto stanic se v SRN stupňuje. Podle Bernharda Becka z plynárenské firmy Gasversorgung Suddeutschland (GVS) se německé firmy letos dohodly na realizaci tohoto programu, který je zároveň podporován Evropskou unií. Ještě před několika lety se přitom čerpací stanice na stlačený plyn daly spočítat na prstech jedné ruky. Sama GVS, která působí ve spolkové zemi Baden-Wurttemberg, otevřela první veřejnou stanici před třemi roky. V současnosti jich provozuje 40. „Je to nový segment trhu,“ vyjádřil se Beck k důvodům, proč se plynárenské firmy zajímají o výstavbu čerpacích stanic.
Nová podnikatelská aktivita pro plynárny
„Plynárenství se po prvních úspěších rozhodlo program dále rozšířit,“ dodal. Připustil, že zatím se nejedná o ziskový obor, protože investice do výstavby stanic jsou značné. GVS má proto zisk zatím především z prodeje plynu pro vytápění a průmyslovou výrobu. Ročně jej prodá v množství 75 miliard kWh. Od založení firmy GVS v roce 1964 byly všechny regiony spolkové země Baden-Wurttemberg sko celoplošně připojeny na dálkovou rozvodnou plynárenskou síť. V současnosti je v této zemi zásobováno zemním plynem 750 měst a obcí, což jsou téměř dvě třetiny. S razantní plynofikací území firma již nemůže počítat, a proto se pro ni novou, zajímavou podnikatelskou aktivitou stává využití plynu v dopravě. Podle odborníků se pro plynárenské firmy jedná v tomto oboru o investice, které zisk přinesou až za několik let, kdy se postaví v Německu síť stanic a ve velkém počtu začnou jezdit automobily na plyn. Plynárenské firmy v SRN také podporují nákup plynových vozidel, které jsou zpravidla o něco dražší než auta na klasická paliva, benzín nebo naftu. Do programu se zapojují rovněž petrolejářské firmy, které v něm spatřují značnou perspektivu. Zásoby ropy se tenčí, cena paliv vyráběných z ropy bude stoupat a lze také očekávat, že Evropská unie může přijmout, z důvodu diverzifikace paliv a ochrany životního prostředí, razantnější opatření pro přechod na alternativní pohonné hmoty.
Petrolejářské společnosti nechtějí být stranou
S tím, jak se zvyšuje počet aut na plyn, se tradiční distribuční společnosti snaží při „benzínkách“ postavit alespoň stojan na stlačený plyn, protože nechtějí přicházet o zákazníky. Firmy Shell nebo Aral proto začaly spolupracovat s plynárenskými společnostmi a společně realizují výstavbu celostátní sítě pro nové palivo. V současnosti jezdí v SRN 15 500 automobilů na stlačený plyn, což je jen nepatrný zlomek z celkového počtu 40 milionů aut. Podle Becka by na tisíci čerpacích stanic mohl čerpat již milion aut jezdících na ekologické palivo. Zda za čtyři roky bude jezdit v SRN tento počet aut, si odborníci netroufnou odhadnout, ale faktem je, že počty automobilů na stlačený plyn v Evropské unii rychle stoupají. „Německo je v Evropě lídrem v tomto oboru,“ poznamenal k tomu Jan Žákovec z Pražské plynárenské. Téměř všechny větší automobilky začlenily do svého programu tovární výrobu plynových aut, která mají (na rozdíl od přestavovaných vozidel) nádrže zakomponovány do karosérie, zpravidla umístěny pod sedadla nebo podvozek. Kromě Německa se nový program začíná prosazovat i v dalších státech Evropské unie. Například ve Francii jezdí na stlačený plyn každý třetí nový autobus. V popředí je již od 60. let Itálie, kde je na severu země nejhustší síť čerpacích stanic a jezdí nejvíce plynových aut v Evropě. Plynofikace dopravy je zde v poslední době ještě podpořena vládou. V Itálii působí několik předních výrobců plynových zařízení, které se společně s holandskými technologiemi používají ve většině plynových vozidel v Evropě.
Evropská unie přišla s akčním plánem a směrnicemi
Rozvoji nového programu pomáhá podstatně nižší cena plynu proti benzinu a naftě. Plyn stojí zpravidla polovinu co ropné produkty. Kromě snadnější výroby, od místa těžby až po konečnou spotřebu, se plyn bez větších úprav dopraví potrubím, k tomu přispívají rovněž nižší spotřební daně. Například v Německu je zákonem garantovaná výrazně nižší daň na plyn jako automobilové palivo až do roku 2009. V současnosti je v EU připraven nový zákon, který by měl být přijat do roku 2004. Rovněž garantuje výrazně nižší daně pro plyn. V yspělé evropské státy se tím snaží podpořit větší využití ekologického paliva. Při zakoupení paliva za deset Euro tak na benzín ujede auto v Německu 117 kilometrů, na naftu 197 a na plyn 261 km. EU se snaží také administrativními kroky podpořit využití plynu v dopravě. V prosinci loňského roku přijala Evropská komise akční plán a dva návrhy směrnic zabývajících se využitím alternativních paliv v dopravě. Akční plán nastínil další postup k dosažení náhrady benzinu a nafty v roce 2020, a to z jedné pětiny. T ato náhrada by měla být provedena za využití biopaliv, především bioplynu a skládkového plynu, dále zemním plynem a v poslední fázi pak využitím vodíku ve spalovacích motorech a palivových článcích. V roce 2020 by každé desáté vozidlo mělo v Evropské unii jezdit na stlačený nebo zkapalněný zemní plyn. V současnosti jich je v Evropě v provozu 425 tisíc, z toho 370 tisíc v Itálii. K dispozici je 900 čerpacích stanic. Legislativní podpora EU alternativním palivům vychází především z ekologických předností. V ozidla na zemní plyn produkují výrazně menší množství škodlivin, vliv na skleníkový efekt je u těchto vozidel v porovnání s benzinem a naftou rovněž výrazně menší. Zemní plyn je také považován za spojovací článek mezi současnými pohonnými hmotami a naprosto čistým, bezemisním palivem, kterým je vodík. Experti předpokládají, že vodík se bude ve značné míře vyrábět ze zemního plynu, který je mu svým složením ze všech látek nejbližší. K tomuto účelu se bude také moci využít již postavená síť čerpacích stanic na zemní plyn. Zkušenosti ze současného využívání plynu v dopravě pomohou urychlit v pozdějších letech nástup paliva, které při spalování produkuje pouze čistou vodu. Dalším důvodem je, že cenové nůžky mezi plynem a ropnými palivy se budou dále rozevírat. Zásobny zemního plynu mají proti ropě nejméně dvojnásobnou životnost. Evropská unie se zaměřila na podporu zemního plynu také z důvodu provozních předností proti jiným palivům - plynová auta jsou tišší, spolehlivější a jejich provoz bezpečnější než nabízejí naftové a benzinové motory.
Změny v palivech se dotknou i České republiky
K záměně paliv dojde také v České republice, která bude přitom vycházet z evropské legislativy. O perspektivní segment trhu se zajímají také tuzemské plynárenské firmy. Minulý týden představila například Českomoravská plynárenská (ČMP), která je dceřinou společností GVS, novinářům a odborné veřejnosti dosud v České republice nepoužívanou tzv. domácí čerpací stanici pro stlačený zemní plyn. T ato stanice, která může být umístěna na dvoře domu nebo firmy, je napojena na běžnou uliční síť plynovodu. Malé čerpací stanice lze rychle pořídit, mohou být instalovány všude tam, kde je zaveden zemní plyn, a jejich velikost lze libovolně zvětšovat dalším přiřazením kompresoru. V České republice zatím doplňují velice řídkou sít čerpacích stanic na zemní plyn. Postavení veřejných čerpacích stanic, které se skládají z kompresoru, zásobníků plynu a výdejního stojanu, jsou podstatně dražší než tento domácí kompresor. Jeho nevýhodou je pomalé plnění auta palivem, které trvá několik hodin a realizuje se proto v době, kdy vozidlo není v provozu, přes noc nebo při delší přestávce jízdy. První domácí čerpací stanice musela podle vyjádření místopředsedkyně ČMP Marie Ostrožné projít administrativně i časově náročným schvalovacím řízením. Firma zatím nepočítá s dalším rozšiřováním počtu těchto čerpacích stanic v České republice. V ětšímu prodeji bude bránit cena, která činí 5 500 dolarů. Hlavní činnost ČMP spočívá ve výstavbě nových plynárenských distribučních sítí v dosud neplynofikovaných obcích. Firma vznikla v roce 1996 jako první soukromá distribuční plynárenská firma. Kromě hlavního podnikatelského záměru spočívajícího v plošné plynofikaci měst a obcí je podle představitelů firmy snahou akcionáře a představenstva společnosti využití zemního plynu v automobilové dopravě. Vedle čerpací stanice firma dovezla do České republiky osobní automobil na plyn Smart od firmy Daimler Benz. Smart je určený především pro městský provoz. S nádržemi na zemní plyn o objemu 57 litrů ujede 250 kilometrů při maximální rychlosti 135 km za hodinu. V České republice v současnosti jezdí na zemní plyn přibližně 350 vozidel, z toho je 250 osobních aut a přes 80 autobusů. Největšími provozovateli vozidel na zemní plyn je Pražská plynárenská se 70 osobními a dodávkovými vozy a ČSAD Havířov, kde jezdí 42 autobusy v městském a příměstském provozu. První autobusy zde byly přestavěny na zemní plyn v roce 1991. V eřejných čerpacích stanic na plyn je v tuzemsku devět, dalších pět je určeno pro potřeby firem. Zemní plyn je v současnosti nejlevnější pohonnou hmotou v České republice. Cenově se mu blíží pouze propan-butan (LPG), plyn vyráběný z ropy, s nímž bývá stlačený plyn často zaměňován. Stlačený zemní plyn stojí od 9 do 12 korun za kubík včetně DPH. Kubický metr plynu je přitom ekvivalentem jednomu litru benzinu.
Legislativní podpora EU alternativním palivům vychází především z ekonomických předností.
FOTO: ARCHIV
