Nové elektronické firmy...
Celý podtitul: Nové elektronické firmy ubírají velkou část akciových obchodů těžkopádným starým burzám
V době, kdy se investoři na celém světě rychle vracejí na trh a objem obchodů prudce stoupá, by velké evropské burzy měly mít tučné roky. Mnoho nových firem však ubírá byznys z Londýnské burzy (LSE), Deutsche Börse a dalších zavedených burzovních domů, a proto se stará garda středisek obchodování usilovně snaží udržet pozice hlavních míst pro nákup a prodej akcií. Konkurence začíná působit problémy. Dle firmy Thomson Reuters se před dvěma lety Londýnská burza podílela na všech obchodech s předními britskými akciemi 95 procenty, v červenci však tento podíl klesl na pouhých 64 procent. Mocná Deutsche Börse ve Frankfurtu zažila ve stejném období pokles vlády nad německým obchodováním z téměř monopolu na 75 procent. Finanční poradenská firma Celent se domnívá, že koncem příštího roku by podíl obou burz mohl klesnout pod 50 procent. „Úřadující instituce reagovaly skutečně pomalu,“ tvrdí Anshuman Jaswal, analytik kapitálových trhů v Celentu. Nováčky jsou nízkonákladové elektronické obchodovací systémy podobné těm, které v devadesátých letech vzaly útokem USA. Ačkoli nejsou k dispozici drobným akcionářům, intenzivně je využívají institucionální investoři, jako jsou hedgeové fondy a investiční banky. Tyto začínající firmy používají nové platformy pro obchodování s velkými bloky akcií – obvykle jde o nejlikvidnější cenné papíry na velkých burzách – a zároveň se vyhýbají vysokým poplatkům, jež si účtují burzy. Na nových platformách se v současnosti obchoduje například s více než třetinou akcií telekomunikačního gigantu Vodafone. Nové firmy dostaly velkou vzpruhu od regulačních orgánů Evropské komise. V listopadu 2007 – právě když ceny akcií dosahovaly vrcholu – změna v pravidlech otevřela finanční služby celokontinentální soutěži a pro makléře znamenala nutnost hledání nejlevnějších obchodních míst. Teď, kdy se akcie konečně dostávají z osmnáctiměsíční paniky, staré burzy začínají pociťovat aktivitu nových soupeřů. „Je to neodvratný trend. Bereme si větší podíl na trhu,“ konstatuje Mark Howarth, generální ředitel londýnské firmy Chi-X Europe, která je dnes třetí největší obchodní platformou v regionu, za burzami LSE a NYSE Euronext. Klíčem úspěchu nováčků je rychlost a nízké režijní náklady. Obchody provádějí mnohem rychleji než zavedení hráči a na milion obchodů zaměstnávají méně než třetinu lidí. Jejich poplatky proto činí méně než deset procent toho, co si účtují velké burzy. „Nová technologie a nižší náklady jsou tím, co obchodníci opravdu chtějí,“ uvádí Mark Hemsley, generální ředitel BATS Europe, divize společnosti BATS Exchange z missourského Kansas City, třetí největší americké obchodní platformy.
Blesková rychlost
V reakci na to burzy LSE, Deutsche Börse a NYSE Euronext od ledna snížily poplatky nejméně o 25 procent a významným obchodníkům začaly nabízet slevy. Některé burzy po vzoru soupeřů spouštějí vlastní nízkonákladové platformy. Například v listopadu bude v šesti zemích debutovat Xetra International společnosti Deutsche Börse. Nikdo neočekává, že velké evropské burzy zmizejí. Méně sofistikovaní investoři budou nadále obchodovat v zavedených institucích a při zotavování ekonomiky se budou zlepšovat i příjmy z dalších zdrojů, jako je kótování nových akcií. Pro velké burzy však skončila doba, kdy měly na evropské obchodování monopol. Phillip Silitschanu, ředitel evropského výzkumu z finanční poradenské firmy Aite Group, říká: „Burzy se budou muset naučit hrát ohleduplně s novou konkurencí.“
Popisek s. 58: Deutsche Börse ve Frankfurtu.
Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl
