Krájení českého energetického koláče zavonělo až v Bruselu. K rozdělování porcí elektřiny, uhlí a tepla bez varování dorazila letka unijních inspektorů. Na mušku si vzali přesun majetku mezi energetickým gigantem ČEZ a skupinou J&T.
Autor: Jakub Stadler
Kontrola se však v Česku zřejmě neobjevila náhodou, prý si ji „pozval“ Czech Coal z impéria Pavla Tykače.
Tuzemský podzim v energetice je plný napětí. Úřednická vláda Jana Fischera začala uvažovat o prolomení limitů na těžbu uhlí v severních Čechách a jako státní prioritu označila dodávky uhlí pro teplárenství. Hádky mezi Ruskem a Ukrajinou stále hrozí kolapsem dodávek plynu, jaký už jsme zažili počátkem letošního roku. Stát dokonce po letech vyhlásil pro firmy v půlce listopadu akutní cvičení pro případ energetického kolapsu. A z Bruselu dorazila přepadová inspekční kontrola. Důvod? Energetické společnosti na tuzemském trhu si totiž začaly přehazovat majetkové podíly jako horké kousky pizzy.
Kdo získá nejlepší a nejvýnosnější díl? Podle všeho bude tím vítězem státní firma ČEZ. Tato společnost se státní kontrolou (sedm hlasů deseti) ovládá v tuzemsku nejen celou jadernou energetiku, většinu elektráren a rozvody energií, ale aktuálně si brousí zuby i na ovládnutí teplárenství.
Teplo je totiž vedlejší produkt výroby elektřiny, i tak může být ovšem lukrativním zbožím. Teplárenství jako obor je opět na vzestupu. „Účinnost elektráren se významně zvyšuje, pokud lze využít i teplo, nejen elektřinu. A my, protože jsme významný hráč na poli elektrické energie, tak zákonitě máme zájem i dále růst v oblasti výroby tepla a dodávky tepla odběratelům,“ vysvětluje zájem ČEZ jeho obchodní ředitel Alan Svoboda.
Do odvětví hodlá tuzemský gigant investovat přes dvacet miliard korun, čímž míří na pozici největšího dodavatele v zemi. K prvním krokům už došlo. ČEZ oznámil převzetí patnácti procent ve firmě Dalkia ČR a dalších 85 procent v její ústecké dceřince. Získá tak kontrolu nad uhelnou elektrárnou a menším paroplynovým zdrojem v Trmicích. Už díky této koupi vystřídá ČEZ Dalkii na teplárenském trůnu. „V budoucnu se může stát, že budeme vlastnit ústeckou Dalkii celou, vyplývá to ze smlouvy,“ říká výkonný ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Teplo zahřívá i peněženky akcionářů
Jeho expanze tím ale nekončí. Společnost je totiž domluvena se skupinou J&T, že od ní převezme téměř poloviční podíl v Pražské teplárenské a v mělnické teplárně Energotrans, jež J&T nedávno koupila od britské International Power. Hodnota těchto aktiv se pohybuje kolem 15 miliard korun – v takové výši na ně ČEZ alespoň poskytl podle agentury Reuters záruku, když je finanční skupina J&T kupovala. Převzetí tepláren ovšem musí povolit antimonopolní úřad. ČEZ už připravuje podklady pro podání žádosti.
„Chceme více podnikat v teplárenství. Teplo je regulovaný byznys, nepodléhá cenovým výkyvům tolik jako výroba elektřiny. Je to stabilizující prvek,“ vysvětluje Beneš. ČEZ už také nemá doma šanci posilovat ve výrobě elektřiny. „Jsme dominantním hráčem, další růst je z pohledu konkurence i antimonopolního úřadu problém. V teplárenství to tak není,“ dodává. Výroba tepla se pro ČEZ má stát z „doplňkového byznysu“ jednou z klíčových aktivit. „Nemáme přitom ambici být v teple jedničkou na trhu,“ tvrdí výkonný ředitel státní firmy.
Jenže podle statistik Energetického regulačního úřadu bude ČEZ už po převzetí Dalkie dodávat na trh přes 18 milionů gigajoulů tepla ročně – tedy nejvíc ze všech hráčů. A to v tom není započítáno chystané převzetí podílu v Pražské teplárenské. Podle některých expertů se může stát, že antimonopolní úřad firmě povolí nové akvizice jen s podmínkou, že některé ze svých elektráren prodá. To ale nemusí být problém.
Beneš totiž nedávno veřejně potvrdil, že ČEZ jedná s důlní firmou Czech Coal o výměně své elektrárny Počerady za její uhelný důl ČSA. Czech Coal by si tak splnil sen – získat odbyt pro své vlastní uhlí z lomu Vršany, u něhož Počerady leží. „Nám se zase nabízí možnost získat důl, který má cenné zásoby,“ neskrývá zájem Beneš. Podle něj by byl obchod výhodný pro obě strany.
Po koupi tepláren v Ústí a Mělníku se v obou lokalitách ČEZ chystá stavět paroplynové elektrárny s výrobou tepla. Třetí plynový zdroj chce stavět v Počeradech – a to i v případě, že by zdejší uhelnou elektrárnu vyměnil s těžaři za důl.
| UNIJNÍ KONTROLA |
| Evropská komise zasahuje proti firmám, které jsou podezřelé z narušení hospodářské soutěže, již 45 let. První případ se objevil v roce 1964, kdy Brusel zasahoval proti německému výrobci elektroniky Grundig. Ten tehdy nelegálně poskytl exkluzivní práva jednomu ze svých francouzských prodejců. S tím, jak se evropská ekonomika zvětšovala, začalo být zřejmé, že právo, které chrání hospodářskou soutěž v EU, začíná být nedostatečné. Proto členské státy přijaly v roce 2003 nařízení „1/2003“, které nadřazuje rozhodnutí Evropské komise závěrům národních antimonopolních úřadů. Penále může být vyměřeno až do výše deseti procent celkového ročního obratu podniku. |
Energetičtí experti mají jasno. ČEZ si podle pozorovatelů trhu zjevně už nějaký čas připravoval půdu pro investice do teplárenství. Zřejmé to začalo být v létě, kdy na zákonodárce tlačil, aby se k bezplatným povolenkám na vypouštění škodlivých emisí po roce 2013 dostaly vedle elektráren i teplárny. Senátoři pak během listopadové schůze nový „povolenkový“ zákon schválili a doporučili, aby jej sněmovna projednala zrychleně, tedy ještě letos.
Energetická razie jako z mafiánských filmů
Do relativní idyly ale minulý týden v úterý razantně zasáhli unijní inspektoři. Firemním právníkům a manažerům to zrovna zábavné nepřipadalo, romantici si ale mohou přijít na své. Zásah byl totiž jako z akčního filmu. Dvacítka kontrolorů s kufříky přiletěla bez ohlášení do země, rozdělila se na skupiny a bez okolků zabavovala počítače i mobily.
Až po začátku akce vychází oficiální zpráva z Bruselu. Zhuštěno: „Evropská komise v ranních hodinách spustila razii ve společnostech ČEZ a J&T. Komise firmy podezřívá, že mohly narušit hospodářskou soutěž, což mohlo vést k zvyšování cen energie.“
Akce byla naplánovaná téměř na minuty. Letadlo s dvaceti kontrolory Evropské komise přistálo v Praze v půl deváté ráno. Krátce poté se rozdělili do tří týmů, které už po hodině nastoupily do centrál společností ČEZ, Severočeských dolů a dceřiných společností J&T. Asistovali jim lidé z českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ti měli na telefonu i policii k případnému zásahu, pokud by kontrole nebyl umožněn přístup do společností.
Přestože jde o firmu s dominantní rolí státu, informován nebyl předem premiér ani ministr financí. Zasahující úředníci Evropské komise zabavili vedoucím manažerům mobilní telefony a začali hned kopírovat data z počítačů. Jen na ústředí ČEZ bylo okamžitě zapečetěno třináct kanceláří. Na místo kontrol vyrazily okamžitě týmy firemních právníků.
Důvod razantního zásahu vysvětlil Profitu mluvčí Evropské komise v Česku Martin Stašek: „Komise má důvod se domnívat, že činnost prováděná společností ČEZ jednostranně nebo společně s dalšími účastníky mohla vést ke značnému narušení českého velkoobchodního trhu s energiemi a k posílení dominantní pozice společnosti ČEZ na tomto trhu. Domnělé protiprávní jednání může zahrnovat vyloučení konkurence a zvyšování cen na velkoobchodním trhu.“
„Nezákonné spolčení by mohlo vést k vytěsňování konkurence a k růstu cen na českém energetickém trhu,“ potvrzuje mluvčí antimonopolní komise z Bruselu Jonathan Todd.
Za výsadkem unijních kontrolorů do Česka stojí nepochybně již naznačený konkurenční boj. Skupina J&T ve spojení s ČEZ totiž koupila letos v červenci od britské firmy International Power druhou největší tuzemskou energetickou výrobnu elektřiny International Power Opatovice. To se hrubě nelíbilo těžební firmě Czech Coal, za níž stojí miliardář Pavel Tykač, který měl o Opatovice také zájem a transakci napadl u tuzemského i evropského antimonopolního úřadu. Český antimonopolní úřad obchod ale schválil už 6. listopadu. Nyní přišla nadnárodní kontrola. Czech Coal připouští, že současné události mohou se stížností souviset, jasně se k tomu ale firma vyjadřovat nechce. „Netajíme, že podle nás nejsou některé kroky ČEZ a J&T v souladu se soutěžním právem. Už dřív jsme řekli, že se hodláme bránit stížností do Bruselu,“ potvrdil minulý týden Hospodářským novinám šéf dozorčí rady Czech Coalu Jan Dobrovský.
Nejde přitom o pouhé zmaření uvažovaných fúzí. V krajním případě může pokuta za zneužití dominantního postavení a ovlivňování cen na trhu dosáhnout až deseti procent obratu firmy za poslední kalendářní rok. Teoreticky by tak ČEZ mohl dostat pokutu osmnáct až dvacet miliard korun.
Aféra prudce zasáhla i burzovní obchody
Mluvčí společnosti Eva Nováková uklidňuje, že přítomnost auditorů neovlivňuje chod firmy. Akcie však minulé úterý, den po zahájení kontroly, ztratily 2,5 procenta své hodnoty. Procentní výkyvy nevypadají na první pohled významně, přesto tato nedůvěra trhu snížila cenu firmy za jediný den přibližně o dvanáct miliard korun. Společnost kontrolu chápe jako logický důsledek svého růstu, je ale přesvědčena o tom, že veškeré její kroky na trhu s elektřinou jsou v souladu se zákony, pravidly i dobrými mravy.
Přestože není možné do uzavření kontroly, která může trvat několik týdnů, uvádět podrobnosti, Jonathan Todd naznačuje, na co se inspektoři zaměřují. Základem je, zda najdou dokumenty nebo jiné důkazy o vzniku kartelu mezi ČEZ a J&T na ovládnutí trhu. I proto je skupina účetních profesionálů v Severočeských dolech a hledá, zda nenabízejí oběma sledovaným společnostem uhlí za výhodnější cenu než ostatním účastníkům na trhu. Czech Coal navíc už dříve naznačoval, že v létě mohla J&T koupit International Power (vlastní opatovickou elektrárnu, mělnickou teplárnu a výnosnou firmu Pražská teplárenská) skrytě za peníze ČEZ, protože sama na převzetí majetku za 22 miliard korun neměla. A samotnému ČEZ by koupi zase nedovolil antimonopolní úřad.
ČEZ hodlá ovládnout také teplárenství
I když je unijní kontrola zaměřena především na trh s elektřinou, stranou nezůstává ani teplárenství. ČEZ uzavřel s českou teplárenskou jedničkou na trhu, společností Dalkia, smlouvu na koupi 85 procent akcií ve firmě Dalkia Ústí nad Labem za cenu 6,3 miliardy korun. Akvizice zahrnuje zejména teplárnu Trmice a zhruba pětinový podíl v Tepelném hospodářství Ústí nad Labem. Zároveň ČEZ získá 15procentní podíl v samotné Dalkii ČR za 3,6 miliardy korun. „Celkovou prodejní cenu hodnotím střízlivě, částka za podíl v Dalkii je přiměřená, jedná se o sedminásobek provozního zisku, což je dnes na trhu s energetickými firmami obvyklá cena,“ říká analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák.
„Novému vlastníkovi by nákup měl umožnit realizovat projekt paroplynové elektrárny a optimalizovat provoz v oblasti,“ přeje úspěch ČEZ předseda představenstva společnosti Dalkia Zdeněk Duba. Část výnosů z prodeje bude podle něj použita pro další rozšíření aktivit Dalkie v Česku.
V teplárenské oblasti ale domácí energetický gigant hodlá proniknout i za hranice Česka, možná i Evropské unie. A to už Brusel u společnosti, která patří do elitní evropské energetické desítky, samozřejmě zajímá. Evropské kontrolní orgány opatrně připustily, že podnětem k největší razii do Česka nebylo pouze upozornění Czech Coalu na situaci na domácím trhu. ČEZ totiž letos zahájil neopominutelnou zahraniční expanzi. Snaha o průlom na turecký trh se sice nezdařila, v rukávu ale této polostátní společnosti zůstávají další karty. Ve hře je například nákup podílu zhruba 21,3 procenta v německé firmě ENSO Energie Sachsen Ost. Pro ČEZ by získání této akvizice znamenalo převzetí až 900 tisíc zákazníků v Německu. „Případná fúze by posílila pozici ČEZ v regionu, kde již vlastní 50 procent důlní a elektrárenské společnosti Mibrag,“ neskrývá záměry firmy mluvčí ČEZ Eva Nováková.
Konsorcium Severočeských dolů Chomutov ze Skupiny ČEZ a skupiny J&T převzalo stoprocentní podíl v Mibragu letos v červnu. Obě firmy v ní drží shodný podíl. Celková hodnota transakce byla 404 milionů eur (zhruba 10,5 miliardy korun). Tuto koupi od amerických společností URS Corporation a NRG Energy Inc. Evropská komise v květnu schválila.
Velký zájem má tuzemský energetický gigant i o polský trh. Už několik let provozuje v Katovicích černouhelnou elektrárnu Elcho a téměř rok vlastní i další energetickou společnost Elektrownia Skawina. Nyní soutěží o elektrárny a teplárny ve městech Zabrze a Bytom. „Je to obrovský teplárenský trh, který sousedí s naší elektrárnou, kde máme volnou kapacitu tepla,“ uvedl nedávno šéf polské části ČEZ Petr Ivánek. Začátkem září polský list Parkiet také informoval, že by společnost ČEZ a polský plynárenský monopol PGNiG mohly spolupracovat při stavbě plynové elektrárny na západě Polska. Elektrárna s výkonem asi 800 megawattů by měla vzniknout v areálu chemičky Zaklady Chemiczne Police. Teplo z elektrárny by měla podle plánů odebírat chemička a obyvatelé města. Elektrickou energii by pak firma PGNiG prodávala na trhu.
