Evropská komise na nabídce Prahy na nové sídlo Evropského bankovního úřadu (EBA) oceňuje dostatečné prostory či dopravní dosažitelnost; postrádá ale podrobnosti o dostupnosti školek či lékařské péče pro rodiny zaměstnanců agentury. Vyplývá to z dnes zveřejněného posouzení nabídek na nová sídla pro Evropskou lékovou agenturu (EMA) a EBA, které se kvůli brexitu odstěhují z Británie. Podrobnější informace komisi chyběly i u jiných nabídek.
Praha se o sídlo EBA uchází společně s Vídní, Bruselem, Paříží, Frankfurtem nad Mohanem, Dublinem, Lucemburkem a Varšavou.
O sídlo Evropské lékové agentury se uchází dokonce 19 metropolí včetně například Bratislavy. Čtyři města - Vídeň, Brusel, Dublin a Varšava - mají ambice hostit sídla obou úřadů, EBA i EMA. Německo pak nabízí Frankfurt bankovnímu úřadu a Bonn lékové agentuře.
Jednotlivé členské státy EU mohly své nabídky na sídla obou unijních institucí přihlásit do 31. července a komise je posoudila na základě kritérií, které schválilo 27 členských států (tedy bez Británie).
O tom, do které metropole se úřady postěhují, mají rozhodovat hlasováním zástupci členských zemí na okraj listopadové schůzky unijních ministrů zahraničí a ministrů pro evropské záležitosti. Tomu bude ještě v říjnu předcházet politická rozprava.
Česko jako nové sídlo unijní agentury pro bankovní dohled nabídlo plánovanou budovu na pražské Pankráci, která má být dokončena v roce 2019. Vládní zmocněnec Karel Dobeš v červenci vyjádřil přesvědčení, že Česko řadu potřebných informací již nemusí dokládat, protože Praha pět let úspěšně hostí sídlo Evropské agentury pro globální navigační družicový systém (GSA). Zmocněnec konstatoval, že Česko bude mít velkou konkurenci, ale jako svou výhodu prezentuje například bezpečnost a dobrou přístupnost hlavního města.
Evropský bankovní úřad v Praze? Dobrý nápad, myslí si starosta londýnské City
Česko nabídlo jako sídlo EBA pražskou kancelářskou budovu Mayhouse, která se má nacházet u magistrály mezi stanicemi metra C Pankrác a Pražského povstání a která podle internetových informací bude mít přes 7000 metrů čtverečních kancelářské plochy. Unijní agentura, která potřebuje zhruba 4000 metrů čtverečních, by se tam údajně mohla nastěhovat hned 1. března 2019, tedy den po plánovaném odchodu Británie z unie.
Česká nabídka rovněž slibuje, že EBA bude moci dispozici kanceláří přizpůsobit svým potřebám. Budova přitom podle nabídky poskytne odpovídající kancelářské prostory, nezbytnou logistiku i dostatek místa pro zasedací místnosti, archivy, výkonné komunikační sítě, mnoho prostoru pro úložiště dat a odpovídající úroveň bezpečnosti pro osoby i výpočetní techniku, shrnula Evropská komise s tím, že další technické detaily nebyly poskytnuty.
Z dalších předností české nabídky Evropská komise vyzdvihuje například snadnou dostupnost Prahy, která má přímé letecké spojení s 23 hlavními městy zemí EU, a také dopravní dostupnost samotné budovy s pomocí městské dopravy.
Chybí informace o školkách a nemocnicích
„Nabídka neposkytuje informace o školkách,“ píše ale komise v hodnocení hned na úvod kapitoly týkající se školských zařízení. Podrobnosti údajně Česko nedodalo ani ohledně slibovaných možností studovat v angličtině na univerzitách v technických i společenských oborech.
Podobně kapitola „Trh práce, sociální zabezpečení, lékařská péče“ obsahuje konstatování chybějících informací pokud jde o sociální zabezpečení a lékařskou péči pro děti a manžele a manželky pracovníků EBA.
Nabízená budova patří realitní skupině CPI Group miliardáře Radovana Vítka. Kvůli specifickým požadavkům EBA na kanceláře a zasedací místnosti by úřadu nepronajímal budovu stát, ale soukromý subjekt.
EBA byl založen v roce 2011 v reakci na světovou finanční krizi. Působí jako regulátor bankovního sektoru v EU, jeho úkolem je mimo jiné formulovat a koordinovat bankovní pravidla.
Přečtěte si také:
Úřad pro kyberbezpečnost povede Navrátil, bývalý šéf NBÚ
Stěhování kvůli brexitu: Banky přesunou tisíce pracovních míst
Vláda chce, aby bankovní úřad EU sídlil v Česku. Pomoci má zkušený Dobeš
