Měnová politika EMU
„Špatně načasované, neodpovídající, nestimulující, takové přívlastky si od průmyslové sféry vysloužil poslední krok Evropské centrální banky, která minulý čtvrtek snížila klíčovou refinanční sazbu o půl procentního bodu na 2,50 procenta. Zápůjční s azbu, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám, srazila ze 4,50 na 3,50 procenta a depozitní sazbu posunula ze dvou na 1,50 procenta.
Banka pod vedením Wima Duisenberga, která má nyní v rukou měnovou politiku jedenácti zemí Evropské hospodářské a měnové unie, necítí, že by na trhu vznikaly inflační tlaky. Ke snížení sazeb ale podle ní vedly „specifické okolnosti, které se vz tahují ke třetí fázi měnové unie“.
Hlasy po snížení sazeb se ozývaly nejčastěji z německých vládních kruhů, podle kterých by tato akce vedla k poklesu nezaměstnanosti a růstu hospodářského produktu „eurozóny . Naopak průmyslová scéna poslední rozhodnutí ECB kritizuje a poukazuje na to, že pokulhávajícímu ekonomickému růstu pomohou spíše pozitivní strukturální změny a nezaměstnanost vyřeší pružnější trh práce.
Čeká se, že po snížení sazeb bude euro méně atraktivní, z dlouhodobého pohledu by však o něj mohl být větší zájem. Podle analytiků se stabilizují očekávání, protože banka teď asi dlouho se sazbami hýbat nebude.
