Námluvy se dějí v okamžiku, kdy čínská měna čelí útokům spekulantů a pochybám běžných obyvatel země
Číňané ztrácejí důvěru ve vlastní měnu. Vzhledem ke skomírajícímu hospodářskému růstu vystupňovala Čínská lidová banka (PBOC) snahu o obnovení stability jüanu, když s využitím svých obřích zahraničních rezerv podpořila devizový kurz a omezila odliv zdrojů ze země. Guvernér PBOC Čou Siao-čchuan sice opakovaně podotkl, že pokračující znehodnocování se neopírá o žádný základ, ale zdá se, že mu v zemi málokdo dopřává sluchu. Jen v posledním čtvrtletí roku 2015 dosáhl čistý odliv kapitálu objemu 367 miliard dolarů.
Ani tato drolící se důvěra v Číně ale nezabránila Západu - a zejména Evropě - tuto měnu podpořit. Když Mezinárodní měnový fond (MMF) v prosinci minulého roku oznámil, že se jüan připojí k americkému dolaru, britské libře, euru a japonskému jenu v měnovém koši, z něhož se skládá platební jednotka fondu nazvaná „zvláštní práva čerpání“ (SDR), šlo zjevně o politické rozhodnutí.
Málokdo by se totiž odvážil tvrdit, že jüan kritéria MMF pro zařazení do měnového koše splňuje. Jüan není volně směnitelný a přístup k němu je uvnitř i vně Číny omezený.
Některé zahraniční pobočky čínských bank nabízejí vkladové účty denominované v jüanech a oprávnění investoři mohou nakupovat v pevninské Číně dluhové nástroje navázané na tuto měnu. Jejich objem je ale omezený.
Jistě, ve statistikách vztahujících se k obchodu si jüan vede dobře. Podle finanční sítě SWIFT jde o druhou nejpoužívanější měnu obchodního financování, kde předstihla euro. V mezinárodních platbách se pak řadí na páté místo. Tato čísla jsou však nafouknutá o transakce s Hongkongem, které představují zhruba 70 procent mezinárodních obchodních plateb zúčtovaných v jüanu. Jinak ale tato měna figuruje v zanedbatelném množství smluv. Králem fakturace zůstává americký dolar a euro je s odstupem druhé. Dokonce i podíly japonského jenu a britské libry jsou vyšší než podíl jüanu, byť jsou rovněž velmi nízké.
AMERICKÝ ÚSTUPEK
Za rozhodnutím MMF přidat čínskou měnu do koše SDR byl do značné míry americký ústupek Evropě. USA léta tvrdily, že jüan by tam mohl být jen v případě, že Čína otevře svůj kapitálový účet, uvolní kurz své měny a bude mít nezávislejší centrální banku. Nic z toho se nestalo.
Jakmile ale Čína založila s evropskou podporou Asijskou banku pro infrastrukturní investice, stáhly USA své námitky. Měnový koš SDR koneckonců hraje v globálních financích méně významnou roli a připuštění jüanu bylo pokládáno za malou daň za udržení Číny v brettonwoodských institucích.
Evropské investice do jüanu ale daleko přesahují politickou symboliku. Vedoucí evropští představitelé jsou silnými stoupenci internacionalizace jüanu a snah reformně orien tovaných čínských předáků. Doufají, že začlenění jüanu do SDR podnítí Čínu k další liberalizaci svého kapitálového účtu.
REZERVNÍ MĚNA
Evropské vlády a centrální banky také aktivně pracují na tom, aby z jüanu učinily životaschopnou rezervní měnu, která zvýší obchod s Čínou. Britský ministr financí George Osborne dal jasně najevo, že by uvítal, kdyby se londýnská City stala nejdůležitějším zahraničním trhem pro obchodování a služby denominované v jüanech.
Zbytek Evropy je neméně zapálený. Evropský kontinent je dnes domovem největšího počtu bankovních zúčtovacích operací v jüanech. Ve Frankfurtu, Paříži, Miláně, Lucemburku, Praze a Curychu vyrostla zahraniční centra pro operace v této měně a většina evropských centrálních bank ji přidala do svých portfolií - případně o tom uvažuje. V říjnu 2013 podepsaly PBOC a Evropská centrální banka bilaterální dohodu o měnovém swapu v objemu 45 miliard eur, což je největší čínská dohoda tohoto druhu mimo Asii.
Evropa doufá, že podporou jüanu coby rezervní měny posílí liberalizátory v Číně a přivítá tuto zemi v jádru světových mocností, které rozhodují o globálních měnových otázkách. Bohužel to ale dělá v době, kdy jüan čelí spekulativnímu útoku a samotní Číňané ztrácejí důvěru ve svou měnu. Evropská snaha by mohla uspět, avšak pokud Čína ještě více nerozšíří dostupnost své měny a ještě více neotevře svůj trh, pak toto úsilí téměř jistě ztroskotá.
Evropa je dnes domovem největšího počtu bankovních zúčtovacích operací v jüanech. Zahraniční centra pro operace v této měně vyrostla ve Frankfurtu, Paříži, Miláně, Lucemburku, Praze a Curychu.
O autorovi| NICOLA CASARINI je vedoucím výzkumu pro Asii v římském Istituto Aff ari Internazionali; MIGUEL OTERO-IGLESIAS je analytikem mezinárodní politické ekonomie na Elcanově královském institutu v Madridu; Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka
