Litevci řekli Unii "ano"V referendu k začlenění Litvy do Evropské unie se kladně vyjádřilo 89,9 procenta hlasujících, zatímco proti jich bylo jen 8,9 procenta. Z 2,6 milionu zapsaných voličů se referenda nakonec zúčastnilo 63,3 procenta (z toho 7,3 procenta korespondenčně), což vysoce překonalo původní očekávání a bohatě splnilo požadavek padesátiprocentní účasti pro platnost hlasování.
Litevci řekli Unii „ano“
V referendu k začlenění Litvy do Evropské unie se kladně vyjádřilo 89,9 procenta hlasujících, zatímco proti jich bylo jen 8,9 procenta. Z 2,6 milionu zapsaných voličů se referenda nakonec zúčastnilo 63,3 procenta (z toho 7,3 procenta korespondenčně), což vysoce překonalo původní očekávání a bohatě splnilo požadavek padesátiprocentní účasti pro platnost hlasování.
Reuters: „Ano“ řeknou všichni kandidáti
Výsledky průzkumu 43 analytiků ve finančních a akademických institucích po celé Evropě podle agentury Reuters ukázaly, že lze očekávat souhlas se vstupem do EU také v pěti dalších referendech plánovaných na letošní rok. Dokonce i v Polsku, kde může protivládní opozice výsledek ovlivnit nejvíce. Podle průzkumu jsou šance na souhlas voličů v polském červnovém referendu 80procentní.
Výsledek referenda může zrušit jen Ústavní soud
Výsledek referenda o vstupu České republiky do Evropské unie by mohl zrušit jen Ústavní soud, pokud by vyhověl případné stížnosti na nezákonnost postupu při plebiscitu. V Česku, na rozdíl od Slovenska, Polska či Lotyšska, neplatí podmínka, že hlasování bude neplatné v případě, pokud se ho nezúčastní aspoň polovina voličů. České zákony o referendu žádnou hranici pro účast nemají. O vstupu země do U nie by teoreticky mohl rozhodnout jen jeden jediný volič, který by odevzdal správně označený lístek. Se stížností na postup při provádění referenda se bude moci na Ústavní soud obrátit kterýkoli volič, a to do deseti dnů po ukončení hlasování, tedy do 24. června.
EU nově definovala střední, malé a minipodniky
Evropská komise stanovila novou definici pojmů „střední podniky“, „malé podniky“ a „mikropodniky“, která bude od 1. ledna 2005 sloužit k identifikaci podniků pro účely podpor a úlev poskytovaných na evropské i národní úrovni. Komise zachovala stropy počtu zaměstnanců, zvýšila však limit obratu nebo platební bilance podniků. „Střední podnik“ bude nadále takový, který zaměstnává méně než 250 lidí. Jeho obrat však může dosahovat až 50 milionů eur ročně, zatímco dosud to bylo 40 milionů, případně jeho platební bilance nemá převyšovat 43 milionů proti dosavadním 27 milionům. Za „malý podnik“ bude považován ten, který má pod 50 zaměstnanců, obrat nejvýše deset milionů eur místo nynějších sedmi nebo desetimilionovou finanční rozvahu (dosud pět). Mikropodnik zaměstnává méně než deset lidí a hlásí obrat či bilanci ve výši dvou milionů eur ročně.
ČR se podílí na nových chemických pravidlech
Na přípravě nových pravidel pro nakládání s chemickými látkami v EU se podílejí i čeští experti. Návrh počítá s tím, že všechny chemické látky, které se dnes vyrábějí a prodávají v množství nad jednu tunu, budou podrobovány testům. Jedině ty, které dostanou povolení, budou moci být používány na vnitřním trhu EU. Látky, o nichž se ví, že jsou rizikové, budou podrobeny přísnějšímu režimu. Záměr zavést systém registrace, vyhodnocování a povolování desetitisíců dosud nepodchycených chemikálií vyvolal u chemického průmyslu nevoli.
Berlusconi slíbil podpořit tureckou kandidaturu
Kandidatura Turecka na vstup do Evropské unie bude mít od Itálie stále širší podporu. Prohlásil to italský premiér Silvio Berlusconi, jehož země od 1. července přebírá předsednictví v U nii. Turecko je kandidátem na vstup do EU již od roku 1999. Berlusconi zdůraznil, že tureckou kandidaturu podporuje v rámci úsilí o takzvanou velkou Evropu, která by podle něho měla zahrnovat také Turecko, Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. „Přejeme si velkou Evropu, která bude čelit Spojeným státům a bude s nimi jednat a vyjadřovat své názory nikoli z pozice podřízenosti, ale z pozice rovnosti,“ řekl italský premiér, který patřil ke stoupencům amerického zásahu v Iráku.
