Evropští členové Severoatlantické aliance a Kanada odmítli obvinění, že nevynakládají dost peněz na obranu, jak jim vyčetl americký prezident Donald Trump.
Trump, který příští týden odcestuje do Bruselu na potenciálně rozhádaný summit NATO, poslal podle listu The New York Times v červnu dopisy několika spojeneckým zemím, například Německu, Belgii, Norsku, Kanadě, Itálii, Portugalsku a Španělsku, a ostře jim vytýkal příliš nízké výdaje na obranu. Například premiérce Erně Solbergové vyčetl, že Norsko je jediným aliančním státem se společnou hranicí s Ruskem, který nemá věrohodný plán, jak dosáhnout zvýšení obranných výdajů na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Na summitu v roce 2014 ve Walesu se státy NATO zavázaly, že na vojenské výdaje budou vydávat dvě procenta HDP. Velká část spojeneckých zemí včetně Česka ale dosud tento závazek neplní.
Dopisů bylo údajně rozesláno dvanáct, úplný seznam příjemců ale v médiích chybí. Noví členové NATO ze střední a východní Evropy v publikovaných výčtech nejsou. Česká vláda podle své mluvčí Trumpův dopis neobdržela. Vláda premiéra Andreje Babiše se podle ní zavázala „navýšit postupně rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
Na loňském summitu NATO Trump odmítl vyjádřit jednoznačnou podporu článku alianční smlouvy o kolektivní obraně a namísto toho sekýroval vůdce dalších států, aby splnili dvouprocentní závazek. Obavy v mnoha evropských metropolích ohledně výsledku letošního summitu NATO vzrostly poté, co Trump minulý měsíc na summitu G7 odmítl prohlášení zasazující se o volný obchod, urazil kanadského premiéra a pak si na 16. července naplánoval schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, připomněl Bloomberg. V Bílém domě nicméně ujišťují, že prezident je oddán spojenectví v NATO.
Jak se proclila ocel. Spor Číny a USA může způsobit i války
Norský ministr obrany Frank Bakke-Jensen v prohlášení potvrzujícím obdržení Trumpova dopisu uvedl, že Norsko od roku 2013 zvýšilo reálné výdaje na obranu o 24 procent a 27 procent svého obranného rozpočtu vynakládá na vyzbroj, což přesahuje alianční průměr. Norsko nedávno zařadilo do výzbroje stíhačky F-35 a hlídkové letouny P-8. „Sdílení břemene bude klíčovou otázkou červencového summitu NATO a Norsko se těší na pokračování diskuse na toto téma,“ uvedl ministr.
Italský premiér Giuseppe Conte řekl, že Řím „přispívá k alianční obraně, a to i v podobě, která není ekonomicky vyčíslitelná“. A také se „podílí na úkolech, které jsou pro NATO strategické“.
V Itálii jsou základny amerického námořnictva a letectva, jakož i zpravodajská střediska. Země je také zapojena do vojenských operací v Iráku, Afghánistánu, Libyi, Turecku, Kosovu, Libanonu, Somálsku a v Pobaltí.
Nizozemsko obdrželo Trumpův dopis minulý týden a o jeho obsahu debatoval premiér Mark Rutte při pondělní návštěvě v Bílém domě, uvedl premiérův mluvčí. Rutte řekl, že chápe Trumpovu výzvu a že jeho vláda na obranu vynaloží více peněz.
Kanada se loni zavázala zvýšit obranné výdaje o více než 70 procent během následujícího desetiletí. „Tento plán byl důkladně vyčíslen, je plně finančně zajištěn a slouží kanadským obranným potřebám,“ uvedla mluvčí ministra obrany. „Kanada je hrdá, že se podílela na každé operaci NATO od založení aliance před více než šesti desetiletími,“ dodala.
NATO minulý měsíc uvedlo, že evropští členové a Kanada hodlají letos zvyšovat obranné výdaje čtvrtý rok za sebou. Výdaje mají vzrůst o 3,8 procenta, což celkově od roku 2015 činí růst o 15 procent a 87,3 miliard dolarů (asi 1,95 bilionu korun).
Přečtěte si rozhovor s Petrem Pavlem:
Česká armáda? Jde správným směrem, ale pomalu, říká Petr Pavel
V Evropě dvouprocentního cíle loni dosáhly pouze Estonsko, Řecko a Británie; v případě Polska šlo o 1,99 procenta. Nejvíce na obranu vynakládají Spojené státy (3,6 procenta), zatímco Kanada 1,3 procenta. U Česka výroční zpráva NATO pro rok 2017 uvádí 1,05 procenta.
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová novinářům řekla, že Trumpův dopis svědčí o tom, jak je NATO důležité, a že společným cílem je posílit alianci. Německo ale podle ní nemá zapotřebí „dělat dojem“ na kohokoliv a je připraveno, což také ukazuje, chopit se své odpovědnosti v alianci svými vojenskými schopnostmi a přispěním.
„Dopis nepřidává nic k tomu, o čemž jsme již hovořili s prezidentem Trumpem osobně,“ uvedl šéf španělské diplomacie Josep Borrell. „Vysvětlili jsme prezidentovi Trumpovi, že opravdu vynakládáme jedno procento našeho HDP, ale tento výdaj je velice aktivní,“ dodal.
Americké vlády včetně předchozího prezidenta Baracka Obamy se dlouhodobě snažily přimět evropské vlády ke zvýšení výdajů na obranu, ale až Trump tyto výzvy dostal na novou úroveň, když je ve svých vyjádřeních na twitteru spojil s přístupem evropských aut na americký trh, podotkl Bloomberg.
Čtěte také:
