Političtí vůdci krátce před začátkem jednání většinou připomínali dlouhodobé postoje svých zemí. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že současný Michelův návrh "opravdu není dobrý" a že jeho země spolu s Rakouskem, Dánskem a Švédskem trvá na snížení celkového objemu rozpočtu o desítky miliard eur proti Michelovým představám. Ty počítají pro období 2021-2027 s celkovou částkou 1,094 bilionu eur (téměř 28 bilionů korun).
O škrtání však nechtějí slyšet státy zvláště východního a jižního křídla EU, které z rozpočtu více dostávají než platí.
"Nebudeme souhlasit se změnou struktury rozpočtu a s jeho snížením," nechal se slyšet polský premiér Mateusz Morawiecki. Stejně jako další lídři zemí profitujících ze zemědělské a kohezní politiky odmítá jejich omezování ve prospěch nových priorit, jako jsou azylová politika, digitalizace či výzkum a vzdělávání.
Spory se očekávají i v otázce slev pro bohaté země, s nimiž bez konkrétní výše Michelův návrh počítá a na nichž Německo či Nizozemsko trvají. Rabaty, na něž se mají složit ostatní státy, mají podle představ Berlína či Haagu kompenzovat fakt, že mezeru v unijním rozpočtu ve výši přes deset miliard eur ročně způsobenou britským odchodem budou zaplňovat z větší části peníze zmíněných bohatých zemí.
Například italský premiér Giuseppe Conte či jeho český kolega Andrej Babiš před jednáním prohlásili, že slevy v budoucím rozpočtu jsou pro ně nepřijatelné.
Macronovi i von der Leyenové se návrh zamlouvá
Samotný začátek summitu plánovaný na 15:30 se o téměř dvě hodiny zpozdil, neboť politici ještě ladili vyjednávací strategii na bilaterálních schůzkách. Michel se sešel například s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, jejichž země mají jako největší unijní ekonomiky při rozpočtových rozhovorech značnou váhu.
Macron, který měl podle některých diplomatů velký vliv na podobu Michelova návrhu, dnes jako jeden z mála politiků označil jeho text za "krok správným směrem". "Budeme ale bojovat za jeho zlepšení," dodal s tím, že Francie by podobně jako Polsko chtěla více peněz na zemědělství.
Michel spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se rovněž sešel s vůdci kvarteta zemí požadujících snížení rozpočtu, které hodlá přesvědčit o změně postoje i prostřednictvím zmíněných rabatů.
Šéfka unijní exekutivy Michelův návrh ocenila, neboť podle ní klade důraz na priority komise - boj s klimatickými změnami a digitalizaci.
K dohodě nejspíš dojde až jindy
Méně spokojenosti dal najevo předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který s vůdci sedmadvacítky zemí promluvil bezprostředně před začátkem jejich jednání. "Výše rozpočtu, který je tu prezentován, je jednoduše nedostačující," řekl Sassoli, podle něhož by měly členské země přidat několik desítek miliard eur a najít nové vlastní zdroje na financování rozpočtu. Europoslanci, kteří tradičně požadují vyšší výdaje než členské státy, do vyjednávání o víceletém rámci však na rozdíl od ročních rozpočtů nemají možnost zasahovat. Musí s ním však vyslovit konečný souhlas a mohou tak jeho přijetí zablokovat, což podle Sassoliho není vyloučeno.
Národní lídři většinou očekávají, že summit se protáhne přinejmenším do pátku. Unijní činitelé připomínají, že v minulosti byly k dohodě o dlouhodobém rozpočtu potřeba alespoň dva summity. I nyní se předpokládá, že konečnou dohodu tato vrcholná schůzka spíše nepřinese.
Čtěte také:
Rozpočet EU: Brusel řeší klima a migraci, Češi jsou o dekádu pozadu
Tvrdý brexit by měl výrazné dopady na rozpočet EU v roce 2020, upozorňuje Oettinger
Podělte se s námi o migranty, nebo budeme vetovat rozpočet EU, hrozí Itálie
