Stát se euroúředníkem v Bruselu je pro mnohé sen o zabezpečené práci v zahraničí. Být jím už ale nemusí být takové terno. Eurokraté jsou čím dál méně oblíbení, podobně jako celá Evropská unie. Jejich auta, registrovaná pod modrou poznávací značkou (Belgičané mají značky červené), už dříve někdy utržila nenávistný škrábanec. Teď ale kampaň proti obvykle slušně placeným eurokratům nebývale přitvrdila. Někdo si dal práci a vyrobil letáky s karikaturou úředníka oběšeného na kravatě, se žlutými hvězdičkami okolo hlavy a nápisem: „Oběs se na své kravatě.“ Letáky se ocitly za stěrači aut se zmíněnými modrými značkami, ale také ve vlacích a stanicích metra.
Úřednické odbory jsou na nohou. Jejich zástupci napsali rozhořčený dopis prezidentovi unie Hermanu van Rompuyovi, v němž varují před rostoucí protiunijní agresivitou. Požadují, aby vedení institucí zajistila lepší ochranu svých zaměstnanců. „Je zjevné, že dalším krokem budou už fyzické útoky,“ napsal jeden z odborových svazů.
Před zhruba měsícem skupinka přibližně deseti aktivistů obklopila lidi vystupující z metra na stanici Schuman, ležící mezi budovami Evropské komise a Evropské rady, a podle odborářů „vyhrožovala násilím a verbálně je urážela“. Sprejem pak na jednu ze zdí metra antiúřednicky naladění aktivisté zvěčnili hanlivý slogan „Eurocrats de merde“ a rozdávali letáky vyzývající, aby lidé přestali pro instituce pracovat.
Jak je vidět, euroúředníci nejsou u obyvatel Bruselu chováni ve velké lásce. Zatímco belgický daňový poplatník odevzdá na daních více než polovinu svého platu, euroúředníci platí daň minimální. Sekretářka pracující v komisi si tak vydělá jednou tolik, co její kolegyně pracující na základě belgické smlouvy. Bruselané si dlouhodobě stěžují na růst cen včetně nemovitostí vyvolané nadprůměrnými příjmy tisíců zaměstnanců institucí.
Léta bující evropská byrokracie leží v žaludku čím dál více i lidem mimo Brusel, kteří mohou mít pocit, že zatímco na ně dopadá těžká ekonomická situace, euroúředníky na jejich příjmu a statutu nic neohrožuje. A navíc na ně nyní bruselští úředníci nepříjemná opatření i sami uvalují.
Odbory ale vidí problém jinde. Podle nich jde o důsledek „negativní kampaně“ ze strany některých médií a členských vlád. Podle nich se pro politiky v Evropě stává Brusel snadným terčem, na který lze svádět nepopulární opatření. Komise pak dodává, že i instituce, přistoupily k úsporným reformám. Počet úředníků se má snížit, navýší se hodiny, které musejí odpracovat, a také způsob úpravy platů směrem nahoru má být realističtější.
Tyto argumenty ale obvykle jen sklouznou po zdi. Zabezpečeným euroúředníkům se hůře přesvědčuje ostatní, že skutečně rozumějí jejich potížím. Jak poznamenal jeden z nich, když komise nedávno navrhla rozpočet na rok 2013 skoro o sedm procent vyšší než letos: „I kdybychom měli stokrát pravdu, že navýšení je dané tím, že musíme členským státům zaplatit za rozjeté projekty, stejně tuto komunikační válku nikdy nevyhrajeme.“ Nenávistné kampaně si zaslouží odsouzení. Odbory by ale neměly podléhat hysterii, která je v očích „běžných“ lidí jen ještě více izoluje. Například když v době krize svolaly stávku za zvýšení svých platů.
