Evropu zachvátila revoluce

6. 4. 2005

Bezplatné digitální služby si získávají miliony diváků

Deirdre Mannová přísahá, že nikdy neměla pocit, že je sto let za opicemi. Třebaže pětašedesátiletá bývalá realitní agentka z anglického Sussexu znala spoustu lidí, kteří přijímali desítky televizních kanálů přes kabel nebo satelit, byla spokojená s obyčejnou starou analogovou televizí a přes anténu na střeše chytala čtyři kanály. Bylo to koneckonců zadarmo oproti třiceti nebo čtyřiceti dolarům měsíčně za kabel nebo satelit.
Potom paní Mannová navštívila přátele žijící u Londýna, a byla ohromena křišťálově čistým obrazem a širokým výběrem programů britské digitální TV služby Freeview. Během několika týdnů zaplatila 149 dolarů za digitální přijímač Grundig, který jí umožňuje zdarma přijímat signály šířené vzduchem. „U běžných kanálů BBC je lepší obraz a dívám se na spoustu nových programů, které jsem nikdy předtím neměla,“ poznamenává.
Deirdre Mannová patří k téměř pěti milionům britských diváků, kteří v současnosti sledují Freeview, díky čemuž jde o nejúspěšnější digitální televizní vysílání v Evropě. V roce 2002 ho spustila BBC, skupina British Sky Broadcasting Group (BskyB) Ruperta Murdocha a přenosová firma Crown Castle International Corporation a jeho současnou nabídku tvoří 32 televizních kanálů a 20 rozhlasových stanic.
Popularita služby Freeview je tím pozoruhodnější, protože Británie už zažila debakl jedné digitální televize: v roce 2002 zkrachovalo vysílání stanice ITV Digital. Televizní služba za patnáct dolarů měsíčně, kterou v roce 1988 zahájily společnosti Carlton Communications a Granada, jež později fúzovaly, zbankrotovala, když zaplatila příliš vysokou částku za vysílací práva na fotbal a nepodařilo se jí přitáhnout dostatek abonentů. Freeview povstala z jejího popela a dosáhla úspěchu tím, že se místo měsíčních poplatků rozhodla pro staromódní příjmy z reklamy.

Smečka následníků.

Británie není jedinou evropskou zemí, která se vrhla na bezplatné digitální vysílání. Švédsko odstartovalo podobnou službu v roce 2002 a loni vzrostl počet jejích diváků o 88 procent, Německo ji zavádí postupně v jednotlivých regionech. V Itálii dnes přijímá digitální televizi vzduchem milion diváků a 31. března bylo ve Francii zahájeno vysílání digitální pozemní televize (Télévision Numérique Terrestre neboli TNT), které má do roku 2007 pokrývat 85 procent území.
Je nebezpečí, že nástup digitálního vysílání otřese televizí starého světa. Vždyť tři pětiny Evropanů se pořád ještě dívají pouze na analogovou televizi, což obvykle představuje jen půl tuctu kanálů. Londýnská společnost Informa Media Group, zabývající se průzkumem trhu, předpovídá, že nové služby digitální terestrické televize (DTT,) jako Freeview a TNT, jejichž nabídka je až šestkrát větší, do roku 2008 přilákají 16,5 milionu evropských domácností oproti dnešním 6,3 milionu. To by mohlo zpomalit růst kabelových a satelitních služeb, které budou muset vylepšit nabídku nebo snížit cenu, aby přitáhly nové zákazníky. „Pro kabel a satelit je to obrovská konkurenční hrozba,“ uvádí Windsor Holden, analytik firmy Juniper Research z anglického Basingstoku.
Digitální náskok Evropy by také mohl být vzorem pro zbytek světa. Americká federální komise pro komunikace (FCC) nařídila, aby všechny televizory s úhlopříčkou větší než třináct palců měly do roku 2007 zabudované digitální tunery. Na cestě k DTT jsou také Japonsko a Korea. Analytici přesto tvrdí, že nejlepší vyhlídky na digitální vysílání mají země, kde je málo rozšířený příjem satelitní a kabelové televize. Například v USA platí za satelit nebo kabel přes 85 procent domácností, které možná nebudou mít o digitální vysílání zájem.
Slibnější přechod na digitální vysílání v Evropě pohání široká škála zájmů. Na prvním místě to jsou národní vlády, které chtějí odstrčit televizní společnosti od dnešních analogových TV kmitočtů, aby získaly zpátky spektrum a pak ho vydražily. Takové prodeje by mohly vynést mnohamiliardové částky a zároveň otevřít nové kmitočty pro záchranné služby a mobilní sítě. Analogové televizní vysílání bude v Británii zastaveno do roku 2012. Španělsko dokonce posunulo cílové datum o dva roky dopředu, do roku 2010, ačkoliv digitálně se tam začne vysílat až koncem letošního roku.
Další skupinou, jež z toho bude těžit, jsou výrobci přijímačů DTT, které se prodávají za 95 až 165 dolarů. Evropské společnosti, jako Royal Philips Electronics a Thomson, už úspěšně obchodují v Británii i jinde a očekávají, že letos prodají milion přijímačů na francouzském trhu. To přitahuje konkurenci asijských rivalů, jako je Sagem se sídlem v Paříži, nebo finského mobilního gigantu Nokia Corporation. Za 645 dolarů prodává Nokia přijímač s diskovou mechanikou o kapacitě 80 gigabytů pro nahrávání televizních pořadů a bezdrátovým spojením s telefony s fotoaparátem, jejichž snímky lze promítat na obrazovce.
Nikdo není zapálenější pro DTT než konvenční televizní společnosti. Ačkoli jsou jejich kanály přenášeny kabelem a satelitem, v digitálním vysílání vzduchem vidí šanci na rozšíření řad diváků a prodej většího množství reklam. „Chceme své kanály zpestřit a samozřejmě vydělávat víc peněz,“ přiznává Philippe Holl, mluvčí francouzského zábavního kanálu M6 – tento kanál spouští v TNT novou hudební a filmovou stanici W9. Riziko spočívá v tom, že stejné množství peněz z reklamy bude rozloženo ve větším počtu kanálů. „Každému připadne z koláče menší krajíc,“ konstatuje Windsor Holden z firmy Juniper.
DTT by také mohla odloudit diváky, což je nebezpečí, proti němuž poskytovatelé placené televize už nyní vybízejí k boji. Francouzská kabelová společnost Noos a satelitní poskytovatel TPS tvrdí, že kvůli TNT nebudou snižovat ceny. Avšak v očekávání jejího příchodu vylepily v pařížském metru reklamní tabule propagující speciální nabídky a rozšířené služby. Britská společnost BSkyB provádí radikálnější krok. Tiše spustila bezplatnou základní satelitní TV službu, aby odrazila nápor Freeview v naději, že se diváci později snáze přikloní k programovým balíkům placené televize.
Kabelové a satelitní společnosti by mohly rovněž získat pomoc od Evropské komise. Ta začala loni v červenci zkoumat, zda lze subvence poskytnuté v Berlíně a v Itálii na urychlení přechodu na DTT považovat za protiprávní státní podporu. Války o digitální televizi v Evropě právě začínají – a když povedou k nižším cenám a většímu množství programů, užitek z toho budou mít nadšení diváci.

Chci svou DTV Jste zahlceni odborným slangem a zkratkami? Tady je stručný úvod k novým televizním technologiím.

ANALOGOVÁ TV
Většina evropských zemí nabízí zhruba půl tuctu kanálů konvenčního TV vysílání zdarma vzduchem. Takto přijímá TV signál asi 58 procent z 233 milionů evropských domácností. Diváci mohou sledovat několik desítek kanálů přes analogovou kabelovou službu zhruba za 30 dolarů měsíčně. Analogový kabel má dnes dalších 28 procent evropských domácností.

DIGITÁLNÍ TV
Aby se dosáhlo lepší kvality a bylo možné sledovat více kanálů, lze televizní signál převést na nuly a jedničky a posílat ho divákům digitálně. Donedávna se tak dělo jen přes satelitní nebo digitální kabelové systémy. Abonenti musejí mít digitální přijímač (set-top box) – obvykle dotovaný operátorem – na dekódování zašifrovaného signálu. DTV sleduje asi 30 milionů Evropanů, z nichž většina platí nejméně 40 dolarů.

DTT
Vezměte si stejnou kvalitu, jako má DTV, vysílejte ji vzduchem a máte digitální terestrickou televizi (Digital Terrestrial Television). Počet kanálů je zpravidla menší než u kabelových nebo satelitních systémů, ale neplatí se měsíční poplatek – jen pořizovací náklady 100 dolarů za přijímací soupravu. Očekává se, že do konce roku 2006 bude využívat DTT asi deset milionů evropských domácností.

TV PŘES DSL
Další novinka. Digitální TV signály se rozdělí na datové pakety, které mohou být posílány přes internet do počítače nebo televizoru vybaveného speciálním digitálním přijímačem. Obři jako France Télécom se odhodlaně pouštějí do DSL TV, ale do roku 2006 se bude na televizi přes internet dívat jen asi 2,5 milionu Evropanů.

HDTV
Všechny současné systémy, ať analogové nebo digitální, po drátě nebo bezdrátové, posílají TV signály v konvenční kvalitě. Ovšem za dveřmi už je televize s vysokou rozlišovací schopností, která víc využívá kmitočtu ke křišťálově čistému obrazu, ale vyžaduje drahé nové přijímače. V čele jsou satelitní a kabeloví poskytovatelé a je možné, že vysílání vzduchem a přes DSL bude zaostávat, protože má malou šířku pásma.