Excentrik Steven Anthony Ballmer nahradil Gatese

Při vyslovení názvu společnosti Microsoft se většině lidí vybaví jméno jejího zakladatele Billa Gatese. Neméně důležitou postavou, jež měla na vývoj firmy takřka stejně významný vliv, je ale i současný generální ředitel Steve Ballmer.

Autor: ČTK

Právě mnohaletá symbióza technologického nadšence Gatese a byznysmena Ballmera stojí za úspěchem největší světové softwarové firmy, která z obou udělala miliardáře.

Na pódium před zaplněným sálem vbíhá holohlavý muž v plátěných kalhotách a šedé košili, na níž se v podpaždí rozlévají propocené skvrny. Divoce pobíhá z jedné strany na druhou, poskakuje, rozhazuje rukama, hecuje publikum a řičí, až mu hlas přeskakuje. Po chvíli se zastaví u řečnického pultu, pár vteřin se vydýchává a nakonec se svěří: „Mám pro vás čtyři slova: Já miluji tuto společnost! Jóóó!“

Teď nepopisujeme zábavnou estrádu ani sraz náboženské sekty. Historka pochází ze setkání zaměstnanců Microsoftu a jejím hlavním hrdinou je současný generální ředitel firmy Steve Ballmer. Excentrické výstupy, které lze na internetu najít v mnoha dalších obměnách, a kvůli nimž jednou dokonce musel prodělat operaci zničených hlasivek, jsou jeho specialitou. Ballmer, který byl dlouhá léta tím druhým vzadu za zakladatelem Billem Gatesem, šéfuje největší softwarové firmě světa už deset let.

Přestože přínos Steva Ballmera pro Microsoft je nesporný, v posledních letech čelí generální ředitel stále větší kritice. Podle novinářů i analytiků kvůli své orientaci na byznys propásl šanci prosadit se na nových technologických trzích a stojí za stagnací Microsoftu i růstem konkurence, jako je Apple Computer nebo Google. Ballmerovu pozici neupevnil ani žebříček top manažerů podle časopisu Harvard Business Review zveřejněný loni v prosinci. Zatímco zakladatel Apple Steve Jobs obsadil první místo a na čelních pozicích se objevila i jména šéfů dalších technologických firem jako Google, Amazon, eBay nebo Cisco, Steve Ballmer vypadl dokonce i z první stovky.

Jak Bill potkal Steva

Steve Ballmer se narodil 24. března v Detroitu. Jeho otec pracoval ve středním managementu společnosti Ford Motor Company a Steve se sestrou Shelly díky tomu vyrůstali na poměrně bohatém předměstí Detroitu. Už na základní škole se Ballmer zapsal jako talentovaný a nadšený student, exceloval především v matematice.

Stejně úspěšný jako na základní a střední škole byl Ballmer i na univerzitě. Na Harvardu od roku 1973 studoval aplikovanou matematiku a vedle studia si našel čas na manažování univerzitního fotbalového klubu nebo práci ve školních novinách Harvard Crimson a literárním magazínu. Jako rozhodující pro jeho budoucí život se ale na Harvardu ukázala jiná věc. Na hodinách a pokerových dýcháncích se Steve Ballmer potkal s dalším talentovaným studentem. Jmenoval se Bill Gates.

Oba kolegové z vysokoškolské koleje si padli do oka. Bill Gates ale po krátké době studium přerušil, aby se mohl věnovat podnikání. Na rozdíl od zakladatele Microsoftu Ballmer univerzitu dokončil. Po získání titulu v oborech matematika a ekonomie pracoval rok a půl na pozici marketingového manažera ve společnosti Procter & Gamble. S prací však nebyl příliš spokojen, a tak se v roce 1980 rozhodl vrátit ke studiu. Tentokrát nastoupil na Stanford, kde chtěl získat titul MBA. V té době mu do života podruhé vstoupil Bill Gates. Ballmer hledal o letních prázdninách brigádu a rozhodl se to zkusit v Seattlu, kde Bill Gates s Paulem Allenem rozjížděli svůj softwarový byznys.

Gates ho ale nakonec přesvědčil, aby školy nechal a věnoval se práci pro firmu naplno. Do Microsoftu nastoupil jako celkově čtyřiadvacátý zaměstnanec a vůbec první „neprogramátor“. Nástupní mzda činila 50 tisíc dolarů ročně.

„Geek“ a byznysmen

Role v začínající firmě byly od začátku rozděleny jasně: Gates s Allenem se věnovali technickým záležitostem a programování, Ballmer dostal na starosti prodej a zpeněžení jejich nápadů. Spory mezi Gatesem a Ballmerem o strategii a směřování mladé firmy pak byly zejména v prvních letech spolupráce takřka na denním pořádku. Nakonec se ale naučili spolupracovat a z rozdílných pohledů – obchodního a technického – se dohodnout na kompromisech, díky nimž firma utěšeně rostla.

V roce 1981 se Ballmer také zasloužil o reorganizaci vlastnických podílů ve firmě. Vypracoval korporátní strukturu a akcie rozdělil mezi sebe a oba zakladatele. Bill Gates poté vlastnil 53 procent akcií, Paul Allen 35 a Steve Ballmer 8 procent. Zavedl také nový systém zaměstnaneckých akcií. Ty měly jednak zaměstnance zainteresovat přímo na obchodních výsledcích firmy, jednak je měly v Microsoftu udržet. Díky Ballmerovi se tak z mnoha původních pracovníků Microsoftu včetně jeho samotného stali později milionáři.

V 80. letech 20. století šéfoval Steve Ballmer oddělení vývoje operačních systémů, tedy jádru byznysu Microsoftu. V pozdějších letech se objevoval na dalších pozicích, především marketingových a obchodních. Mimochodem, v reklamě na první verze Windows vystupoval Ballmer osobně. Při pohledu na jeho schopnosti prodejce musí blednout závistí i teleshopingový pánbůh Horst Fuchs.

V roce 1986 se Microsoft vydal na burzu a ze Steva Ballmera se díky tomu ani ne v třiceti letech stal multimilionář. Gatesova i jeho motivace pro další růst ale nebyla finanční. Oba chtěli dosáhnout absolutní dominance na poli softwaru a postupně se jim to také povedlo. Vliv tvrdého byznysmena Ballmera na růst Microsoftu byl neoddiskutovatelný. Podle některých analytiků stál Steve Ballmer i za velmi agresivním přístupem při dobývání trhu. Nestačilo mu pouze uspět a posilovat pozici Microsoftu, navíc se ještě vždy snažil co nejvíce oslabit konkurenci. Na vlastní kůži to pocítila třeba společnost Netscape, již Microsoft po krátkém boji prakticky vymazal z obchodního rejstříku.

Dobývání trhů s sebou pro Microsoft přineslo také řadu soudních sporů, z nichž ten největší se odehrál v roce 1998. Firma byla obviněna z porušování hospodářské soutěže a zneužívání dominantního postavení na trhu, hrozilo jí dokonce rozdělení. Ballmer svého chlebodárce vášnivě obhajoval a odmítal se za agresivní obchodní praktiky omluvit, natož je změnit.

V Gatesově stínu

Na konci 90. let se Bill Gates postupně stahoval z vedení Microsoftu a čím dál více času věnoval svým filantropickým aktivitám. Na firmu mu nezbýval čas a situace vyústila ve jmenování Steva Ballmera nejprve prezidentem a posléze i generálním ředitelem společnosti.

Obchodně založený Steve Ballmer se po nástupu do funkce generálního ředitele Microsoftu ocitl v nelehké situaci. Od začátku musel čelit kritice, která by se dala shrnout do stručného konstatování – Ballmer nebyl Gates. Hned od jeho nástupu spekulovali novináři o tom, zda byznysmen Ballmer dokáže řídit přední technologickou firmu i bez vizionářských nápadů otce zakladatele. Sám Ballmer ale vždy tvrdil, že Gatese nahradit nelze, a proto se o nic podobného ani nepokouší. „Nikdo ho nikdy nemůže nahradit. Nikdo jiný nebude zakladatelem. Nemohli jsme si dát inzerát: Hledáme zakladatele 250miliardové firmy, který je zároveň neuvěřitelně bohatý,“ vysvětluje Ballmer v rozhovoru pro Seattle Times.

Obzvláště těžké to měl obchodní specialista mezi technickými zaměstnanci a programátory. Lidé zvyklí pracovat s jedničkami a nulami obchodníka v čele firmy respektovali mnohem méně než technologického guru a vizionáře Gatese. Podle nich byl jeho nový styl řízení společnosti příliš byrokratický a brzdil rozvoj a inovační schopnosti firmy. Motivační marketingové poučky je neoslovily. Jeden z mnoha příkladů můžeme najít na weblogu Mini-Microsoft, který už několik let píše anonymní zaměstnanec Microsoftu. Ten v jednom z příspěvků z června 2005 kritizuje motivační e-mail plný frází a superlativů, který šéf rozeslal zaměstnancům. „Inovace! Skvělé! Obrovské! Neuvěřitelné! Inovace! Dokonalé! Průlom! Skvělé!“ cituje ironicky blogger slova, která mu jako jediná z e-mailu zůstala v paměti.

A co na kritiku říká sám Ballmer? „Rozhodující jsou nakonec vždy výsledky. Máme tržní podíl? Máme spokojené zákazníky? Máme dobré hospodářské výsledky? Máme dostatek talentovaných zaměstnanců?“ ptá se v rozhovoru pro Business Week z roku 2005, tedy po pěti letech v čele firmy. „Za posledních pět let naše zisky vzrostly o 70 procent v průmyslu, kde je průměrný růst kolem 35 procent. Podívejte se na tržní podíly. Prakticky v každé oblasti, kde působíme, se tržní podíl během posledních let zvýšil. A talenty? Jen za posledního půl roku jsme přivedli lidi, jako jsou Steve Ozzie nebo Garry Flake. Myslím, že dál nemusím pokračovat,“ hájí se Ballmer.

Přežije letošní rok?

Hodnotíme-li Ballmera podle hospodářských výsledků, skutečně mu není příliš co vytýkat. Microsoft pod jeho vedením s výjimkou hospodářské recese posledních let zvyšoval tržby i zisky. Cena akcií společnosti se od roku 2000 sice snížila ze zhruba 40 na současných 30 dolarů, s novým operačním systémem Windows 7 a pomalu končící krizí ale opět mírně roste.

Na druhou stranu mají ale Ballmerovi kritici pravdu v tom, že se ředitel Microsoftu až příliš soustředí na obchodní stránku věci a udržení stávajících zákazníků. Na mnoha polích mu proto ujel vlak.

I proto v posledních letech novináři několikrát spekulovali o možném odvolání Ballmera z funkce generálního ředitele. Naposledy přišel s takovou prognózou týdeník Newsweek. Ten ve svém „desateru“ předpovědí na letošní rok odhaduje, že Ballmer v čele Microsoftu skončí. Jaké důvody pro to uvádí? Vyčítá mu zejména právě zaspání na nových technologických trzích. Dalším důvodem je pak fiasko s operačním systémem Windows Vista. Kdyby šéfoval jiné firmě, byl by podle Newsweeku Ballmer už dávno na dlažbě. Vzhledem k dlouholetému přátelství se zakladatelem Microsoftu nebo nedostatku vhodných kandidátů na nového šéfa uvnitř Microsoftu je ale výměna na pozici CEO firmy málo pravděpodobná.

Loajalita jako hlavní přednost**

Jednou z největších manažerských předností Steva Ballmera je schopnost motivovat podřízené. Přestože z videí kolujících po internetu se jeho excentrické vystupování na setkáních se zaměstnanci jeví komicky, v praxi často funguje. „Po pracovní schůzce se Stevem máte chuť pro něj projít i skrz zeď,“ říká nejmenovaný zaměstnanec marketingového oddělení Microsoftu. Dalším znakem Ballmerovy povahy je obrovská loajalita. Svědčí o ní nejenom dlouhá doba strávená v Microsoftu, ale také například auto, které řídí. Zásadně se drží značky Ford, protože jeho otec právě u tohoto výrobce dlouhá léta pracoval.

Mezi zaměstnanci se Ballmer proslavil také svou výbušností. Svědectví podává například bývalý zaměstnanec Mark Lucovsky. Když na poradě šéfovi Microsoftu oznámil plán odejít ke konkurenčnímu Googlu, reagoval prý Ballmer velmi agresivně. Rozčílil se doběla, hodil přes celou konferenční místnost židlí a křičel: „Zas… Eric Schmidt (šéf Googlu, pozn. red.) je hajzl! Já toho chlapa pohřbím. Zabiju zas… Google!“ Alergii na konkurenci prokázal i v jiném případě, když si ho jeden ze zaměstnanců Microsoftu chtěl vyfotit mobilním telefonem iPhone od Apple. Ballmer mu prý telefon vytrhl z ruky, hodil jej na zem a před zraky tisíců zaměstnanců předstíral, že na něj dupe. Od té doby před šéfem programátoři i manažeři Microsoftu své iPhony pečlivě schovávají…

V osobním životě je Ballmer o poznání klidnější. Od roku 1990 je ženatý s Connie Snyderovou, s níž má tři děti. Ve volném čase, kterého není mnoho, si zlepšuje handicap v golfu a je také vášnivým fanouškem basketbalu. A to dokonce do té míry, že se před několika lety angažoval v záchraně basketbalového klubu Seattle Supersonics. Společně s několika dalšími investory chtěli klub odkoupit, aby NBA zůstala v Seattlu. Nakonec neuspěli a klub se přestěhoval.