Před časem se v ulicích pražské „šestky“ okolo Vítězného náměstí objevily nové poutače. Jejich dominantou je vyobrazení „zbraně“ někdejších královských rotissérů - rožně. Hroty všech směřovaly z kulatého náměstí ven, směrem k centru. Vydal jsem se směrem, kterým nabádaly, a cesta mne dovedla až tam, kde končí její frekventovaná část, do míst, kam se chodec málokdy vydá. Ledaže by si šel koupit nový švédský osobní automobil nebo… hodlal pojíst v restauraci Zlatý rožeň.
Procházím ulicí v místech, kde končí obchody a vzhled se mění v poněkud fádní frontu činžovních domů. Ta je v jednom místě přerušena živě, ve zlatavé barvě piva vyvedeným dřevěným portálem s nezbytným vyobrazením kordu podobného D‘Artagnanovu meči, jen jílec je nahražen otáčecí klikou. Vstup je dále vyzdoben notoricky známým zelenobílým „křídlem“ - logotypem nejznámějšího našeho pivovaru. O vnější atraktivitu vstupu do restaurace se ale stará ještě jeden vývěsní štít. V barvě podvečerního slunce vyvedený kruh, v němž ostře vzhůru vyrůstají vysoké černé hroty. Jde o značku málo v Praze viděnou, značku nevelkého, v konkurenci doposud dobře přežívajícího pivovaru v Černé Hoře. Hřejivý, zvoucí a pohodu slibující vstup do podniku je mi dalším důkazem toho, že mířím správně.
Třikrát lomeným strmě klesajícím schodištěm se dostávám do vlastní restaurace. Dlouhá místnost v podzemí je kupodivu plná světla pronikajícího sem falešnými okny. Ta jsou navíc opatřena dobovými výjevy z řečeného moravského pivovaru, takže dříve než usednete, absolvujete malý obrazový průřez jeho historií. Jednoduchý mobiliář a další obrázky na mezistění navozují, seč mohou, přívětivou náladu dobré pivnice. Geometricky stropními překlady dělený strop a ostré rovné tmavé linky na zelenkavých stěnách společně s kovovými svítidly strohých tvarů a k tomu navíc témata fotografií v oknech však upomínají spíše na návštěvu některé z „továrních“ prostor pivovarských. Skrze úzké štěrbiny lustrů proniká jen sporé světlo, hlavní jeho proud směřuje ku stropu, betonová žebra překladů jsou tak ještě zdůrazněna. O to, aby lokál získal na přívětivosti, se stará dlouhý bar ze dřeva a cihel, hlavně však malý „šámbr“ na pódiu v rohu. Ten je ozvláštněn akváriem, v němž krom exotických ryb neustále vzlínají k hladině zadním světlem postříbřené myriády drobných bublin. Vytváří to neobvyklý efekt, který z akvárka činí atraktivní obrazovku s velezajímavým, snad nikdy se neomrzevším programem.
Tohle všechno jsem registroval poté, co mě jedna ze servírek objednala a upozornila, že je čas obědů, a budu tedy čekat déle. Nevadilo mi to, díky jejímu varování jsem byl připraven, a tedy nerozmrzen. Naopak s rostoucím respektem jsem pozoroval dobře organizovanou práci na place, kdy každý z personálu stíhal registrovat potřeby toho kterého hosta a včas na ně reagovat. A přestože se v lokále odehrával pravý polední „mazec“, dívky měly pro každého ještě úsměv. Trochu unavený, pravda, ale ve stavu, v jakém se s rukama plnýma poledních meníček točily sálem jako selky o posvícení, překvapující a milý.
Neuplynula ani polovina doby, kterou mi jako čas čekání předpověděla číšnice, a stál přede mnou předkrm. Dnes jsem se rozhodl trochu revoltovat, a když jsem v nabídce zaznamenal dvě jídla více než častým nasazováním na všemožné rauty téměř zprofanovaná, rozhodl jsem se pro ně. Teď se tedy pouštím do prvního z nich, marinovaného lososa v citronovém pepři s medovou omáčkou. Už pohled na krmi mě mimořádně těší. Ryba není servírovaná coby změť tenoučkých plátků zamotaných do sebe a trhajících se už při pouhém přiblížení hrotů vidličky. Stočeny do vzhledných elipsoidů se na talíři sebevědomě blyští řádně silné „hobliny“ růžového masa. Mám to takhle rád, i uherák si poroučím „natlusto“. Mezi pláty lososa protéká tenký zlatavý potůček a garnituru obstarávají čerstvé listy salátů a bělostná půlkolečka syrové cibule. S radostí se zakusuji do masa a shledávám, že chuťově nijak nezaostává za vzhledem. Čistá rybí chuť je zjemněna zvláštním dopadem omáčky - ta obohatí spektrum o medové valéry, které v okamžiku, kdy by zesládly nad únosnou mez, jsou „nakopnuty“ a oživeny pikantem citronu. V harmonii chuti zlobí jen cibule, snad byla opravdu použita jen coby ozdoba. Její příliš důrazný čpavý projev ubíjí jemný doběh sousta. Jen možná o čárku, o malou čárečku byla rybka slanější. Ovšem jen nepatrně, může to být též bráno za kapric zmlsaného obžery, hledajícího „mouchy“ za každou cenu.
Kuřecí soté se smetanou a kari - hlavní chod mého oběda - je dalším z pokrmů, jež naleznete pod pokličkou alespoň jedné „chaffiny“ při každém rautu. Zdejší soté vyhlíží dobře. Není řídké, kostičky masa jsou pevně obaleny hustou krémovou smetanovou omáčkou až jogurtové viskozity, plátky žampionů i červené proužky papriky mají ve vizáži jídla poměrně velký prostor. Bělostný komínek rýže, srpek rajčete, a to je vše. Chuť je jemná, možná až příliš. Curry se neprosadí přes vydatný vstup smetany, kuře, pokud vůbec, bylo marinováno zřejmě jen krátce a působí trochu dietně. Rýže pak do charakteru chuti téměř nepromluvila, fungovala jen jako „plnidlo“. Výsledkem byl poněkud neprůbojný, řekl bych až mdlý výraz. Navíc významně sytý, porce - díky hutnosti i množství - se téměř nedala zkonzumovat.
Na závěr si dopřávám lehký „dietní“ dezert - horké maliny se zmrzlinou. Zajímavý a potěšující je jejich zdejší servis. Podobně jako „café komplet“, na podnosu, kdy se kopeček zmrzliny velkopansky roztahuje ve skleněném poháru a horké, vonící ovoce je uloženo zvlášť ve stříbrném omáčníku. Závěr oběda vyzněl velmi lichotivě. Díky malému množství zmrzliny - poručil jsem si poloviční dávku - tato neovlivnila chuť ovoce svým trochu již návykovým chuťovým valérem, trochu globálním a poznamenaným unifikací velkovýrobce. Díky tomu mělo ovoce ryzí, ničím dále neupravený projev, s výjimkou onoho doteku zmrzliny. Ten ovšem jen vyčuhoval z druhého plánu, skryt za všemi ovocnými vstupy. Dovětkem byl příjemný závěr a i přes ta zatracená jadérka malin, která se tak ráda a pevně vklíní mezi zuby a ne a ne je dostat ven, byl dezert správnou tečkou za dobrým vcelku obědem.
Velice příjemně zněl konečný účet - 289 korun. I přes trochu „fabrický“ charakter restaurace bylo vše víceméně v pořádku. Zejména pak výkon obsluhy. Vždyť „vybouchat“ během chvíle nevímkolik poledních meníček, do toho si střihnout svatbu a navíc ještě ne zrovna málo hostů à la carte a při tom všem se tvářit radostně, to je nějaký výkon!
Value for Money 9/10
Plus: příznivá cena vín a vlastně i pokrmů
Minus: nepříliš hřejivý interiér lokálu
Restaurace Zlatý rožeň
Československé armády 22, 160 00 Praha 6
tel: +420 224 325 797, fax: +420 224 310 960, GSM: +420 603 443 582
e-mail: info@zlatyrozen.com, www.zlatyrozen.com
- Otevírací doba: po-pá 11.00–23.30, so 12.00–23.30
- Počet míst: restaurace celkem 120, salonek 50
- Druh kuchyně: česká s podílem mezinárodní
- Přijímané platební karty: všechny obvyklé
- Jídelní lístek: čeština, angličtina
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
- Země původu nabízených vín: Austrálie, Česko, Francie, Itálie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 7 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 10 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 50 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
100 g Drůbeží játra s jablky a červeným vínem 65 Kč
1 ks Pivní sýr podávaný jako tataráček 60 Kč
Česnečka se sýrem podávaná v chlebu 25 Kč
Tagliatelle s tomatovo-drůbežím ragů 90 Kč
250 g Hovězí roštěná na fazolích s hřebínkem slaniny 190 Kč
300 g Pečené kachní stehno s červeným zelím a knedlíkem 110 Kč
200 g Pangasius s teplou zeleninou a omáčkou Bagnacauda 130 Kč
150 g Kuřecí soté se smetanou a kari, rýže 105 Kč
150g Hovězí tournedos s drůbežímy játry , krokety 190 Kč
Palačinka s lesním ovocem a tvarohem 60 Kč
Výběr z vinného lístku:
0,75 l Castelvecchio Spumante brut 250 Kč
0,75 l Müller Thurgau 2003 pozdní sběr - Dobrá vinice 270 Kč
0,75 l Chardonnay 2004 Reserve - Languedoc - Roussillon 270 Kč
0,75 l Orvieto Classico 2003 DOC Farina 270 Kč
0,75 l Watteleglen (bílé) 2002 Beelgara - Austrálie 350 Kč
0,75 l Domaine de Ménard 2004 VDP rosé - Gascogne 270 Kč
0,75 l Modrý Portugal 2003 jakostní - Kobylí-Sonberg 270 Kč
0,75 l Chateau Les Fontenelles 2002 Bourdil - Bergerac 290 Kč
0,75 l Merlot barique 2003 Layranc - Languedoc - Roussillon 350 Kč
0,75 l Chianti 2003 DOCG Nottola 370 Kč
0,75 l Cabernet Sauvignon 2002 Beelgara - Austrálie 350 Kč
ČLÁNKY DO MAILU