Existenční minimum hraje důležitou roli při stanovení dávek hmotné nouze. Kolik činí v roce 2023?

3. 4. 2023

Doba čtení: 6 minut

Někteří lidé se v životě dostanou do situací, kdy potřebují finanční pomoc od státu, aby byli schopni pokrýt náklady na základní životní potřeby. Pro takové případy existuje v České republice systém pomoci v hmotné nouzi, který má tuto podporu občanům zajistit. K posouzení nároku a stanovení výše dávek se pak využívají určité ekonomické ukazatele, mezi které patří mimo jiné takzvané existenční minimum.

Co je to existenční minimum

Existenční minimum je zákonem stanovená hranice příjmů, kterou jedinec či rodina potřebují pro pokrytí nákladů na základní životní potřeby. Jedná se tedy o limit, jimž musí jedinec disponovat, aby uspokojil potřeby nutné pro přežití. Mezi existenční náklady, které se týkají každého člověka, pak patří výdaje na stravu, hygienu a oblečení.

Existenční minimum definuje a upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a dále s ním pracují také zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Aktuální částky jsou pak stanoveny nařízením vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek existenčního a životního minima.

V čem se liší životní a existenční minimum

Zákon kromě existenčního minima definuje ještě jednu hranici příjmů, a tou je takzvané životní minimum. Tyto dva termíny však neznamenají jedno a totéž, jak by si mnoho lidí mohlo myslet. Ačkoliv spolu úzce souvisí, každý z nich se používá v jiných situacích a především mají stanovenou rozdílnou výši.

Životní minimum na rozdíl od toho existenčního představuje společensky uznatelnou hranici příjmů pro pokrytí základních potřeb. Jednoduše řečeno to znamená, že se jedná o hraniční částku, kterou daná osoba musí disponovat, aby mohla vést důstojný život a neocitla se na okraji společnosti. Oproti tomu existenční minimum je hranice nutná pro přežití a společenské postavení v tomto případě nehraje roli.

Výše existenčního minima

Výše existenčního minima je stanovena nařízením vlády, přičemž v poměrně pravidelných intervalech dochází k její valorizaci. Obvykle se tak děje na začátku roku, avšak vláda může rozhodnout také o mimořádném navýšení, které většinou probíhá v letních měsících. K růstu existenčního minima dochází na základě zvýšení spotřebitelských cen, což vede také k navýšení nákladů na základní životní potřeby. Jakmile se spotřebitelské ceny zvýší o pět procent a více, vzroste i životní a existenční minimum. Aktuální částka existenčního minima přitom činí 3 130 korun.

Jaký je účel existenčního minima

Existenční minimum slouží především pro účely posouzení hmotné nouze. Na základě tohoto posouzení se pak stanovuje výše dávek, které budou dotyčnému poskytnuty. Dále se tato zákonem určená hranice příjmů využívá jako nástroj motivace osob k aktivní snaze zlepšit svoji finanční situaci, získat si práci a plnit své závazky.

V případě osob, jež se nacházejí v hmotné nouzi, ale zároveň odmítají pracovní nabídky od úřadu práce a neprojevují žádnou snahu zvýšit své příjmy, bude stát při posuzování jejich situace a stanovování výše dávek uplatňovat zmíněné existenční minimum. Naopak u osob, které se samy snaží aktivně svoji situaci zlepšit, se počítá s částkou životního minima, tudíž tito občané mají nárok na vyšší dávky.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Systém pomoci v hmotné nouzi je forma pomoci osobám, které bojují se sociálním vyloučením a kvůli nedostatečným příjmům nejsou schopny dlouhodobě uspokojovat své životní potřeby. Stát v rámci tohoto systému nabízí takovým osobám možnost čerpat dávky v hmotné nouzi, mezi něž patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Příspěvek na živobytí představuje dávku hmotné nouze, která má jednotlivci nebo rodině pomoci pokrýt náklady na základní životní potřeby. Nárok na tento příspěvek daným osobám vzniká, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahují jejich příjmy částky živobytí. Tato částka se stanovuje individuálně na základě možností a snahy dotyčné osoby zlepšit svou životní situaci.

Přečtěte si také:

Doplatek na bydlení je jednou z dávek pomoci v hmotné nouzi. V čem se liší od příspěvku na bydlení?

Další dávkou hmotné nouze je pak doplatek na bydlení, jehož cílem je pomoci osobám, jejichž příjmy nejsou dostatečně vysoké, pokrýt náklady spojené s bydlením. Třetím a zároveň posledním příspěvkem je mimořádná okamžitá pomoc, která se vyplácí občanům, jejichž situaci je potřeba bezodkladně řešit. Stát v rámci mimořádné okamžité pomoci definuje šest takových situací:

osoba nesplňuje podmínky nároku pro poskytnutí pravidelných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci jí hrozí vážná újma na zdraví,
dotyčného postihla mimořádná událost v podobě živelní pohromy, ekologické havárie či jiné události, kterou nebylo možné předvídat nebo jí předejít, a daná osoba bude bez poskytnutí finanční pomoci ohrožena ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb,
osoba nemá dostatek prostředků k zaplacení jednorázového poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů,
dotyčný nedisponuje prostředky pro nákup nebo opravu předmětů dlouhodobé spotřeby,
osoba nemá dostatek peněz pro úhradu odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí.
dotyčný je ohrožen sociálním vyloučením (osoby vracející se z vězení, dětského domova a podobně).

Existenční a životní minimum neřeší náklady na bydlení, ale pouze náklady na uspokojení životně důležitých potřeb nutných pro přežití. V rámci pomoci v hmotné nouzi se tak obě minima dotýkají první zmíněné dávky, tedy příspěvku na živobytí. Stanovení výše této dávky pak ovlivňují následujícím způsobem:

dospělý jedinec má automaticky nárok na existenční minimum,
nezaopatřené dítě má nárok na své životní minimum,
osoby, které se aktivně snaží uplatnit své nároky a pohledávky, aby si zajistily vyšší příjem, mají nárok na zvýšení příspěvku o jednu polovinu rozdílu mezi existenčním a životním minimem,
v případě, že daná osoba dluží déle než tři měsíce na alimentech, má nárok pouze na příspěvek ve výši existenčního minima bez možnosti jeho navýšení,
osoba, jež byla propuštěna ze zaměstnání v posledních šesti měsících z důvodu hrubého porušení pracovní kázně nebo předpisů, má také nárok pouze na příspěvek ve výši existenčního minima bez možnosti jeho navýšení.

Jak se posuzuje nárok na dávky hmotné nouze

Při posuzování nároku na dávky v hmotné nouzi je potřeba zjistit, jaké čisté příjmy daný jedinec nebo jedinci čerpají, přičemž se započítávají buď příjmy jednotlivce, nebo společně posuzovaných osob v závislosti na tom, kdo o dávky žádá. Dané příjmy, které je možné zohlednit, se sečtou a výsledek se následně porovná s částkou životního minima. Podle tohoto srovnání se pak stanoví, zda má dotyčný na příspěvek od státu nárok.

Zohledňují se však pouze některé zdroje, nikoliv úplně vše. Například jednorázové sociální dávky, příspěvek na bydlení, daňové bonusy, odměny za darování krve a mnoho dalšího se do posudku vůbec nepočítá. Nárok na dávky se stanovuje výhradně na základě následujících zdrojů:

příjmy ze zaměstnání a podnikání,
náhrady mzdy,
příjmy z investic, úroků a podobně,
příjmy z pronájmu nemovitosti,
důchody,
některé sociální dávky.

Jaký je rozdíl mezi existenčním a životním minimem?

Existenční i životní minimum jsou zákonem stanovené hranice příjmů nezbytné pro pokrytí nákladů na základní životní potřeby. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že životní minimum je společensky uznatelná hranice. To znamená, že její výše je stanovena tak, aby pokryla tyto náklady a člověk mohl vést důstojný život a neocitl se na okraji společnosti. Na rozdíl od toho existenční minimum představuje částku nutnou pro přežití, která nezohledňuje společenské postavení.

Kolik je existenční minimum v roce 2024?

V roce 2023 vzrostla částka existenčního minima o 5,2 procenta na 3 130 korun a tato částka zůstává stejná také pro rok 2024. K navýšení tohoto limitu dochází na základě rozhodnutí vlády podle toho, jak se vyvíjí spotřebitelské ceny. Pakliže dojde k nárůstu těchto cen o pět procent a více, dojde také k valorizaci existenčního a životního minima. Výše těchto částek je pak stanovena v nařízení vlády.

K čemu slouží existenční minimum?

Existenční minimum se využívá jako nástroj motivace osob ke snaze zvýšit vlastním přičiněním své příjmy a aktivně si hledat práci, ale také jako ukazatel pro posouzení nároku a stanovení dávek pomoci v hmotné nouzi. Platí, že to, jak daná osoba přistupuje k získání práce a snaze zvýšit své příjmy a plnit své závazky, se odráží na výši sociálních dávek v hmotné nouzi. V případě osob, které se snaží svoji situaci zlepšit, se při určování těchto dávek počítá s částkou životního minima, která je vyšší než minimum existenční.