Devítiletá kauza moravského podnikatele Františka Příplaty, kterého Rumunsko obvinilo z nabádání k vraždě odboráře, spěje ke konci.
Autor: Martin Siebert
Brněnský soud minulou středu nevyhověl žádosti rumunských orgánů, aby si obviněný odseděl osm let za mřížemi. Příplata poskytl hned po rozhodnutí soudu exkluzivní rozhovor týdeníku Profit.
Jak celá kauza vlastně začala? Koho jste měl nabádat k vraždě odborového předáka?
V roce 2000 jsem měl v Rumunsku továrnu na výrobu nábytku. Zdeněk Zemek, další český podnikatel s aktivitami v této zemi, tou dobou zprivatizoval válcovny trub Tepro ve městě Jasy. Požádal mě, abych mu za odměnu pomohl s kupní smlouvou a se stabilizací firmy. Odborářský předák Virgil Sahleanu tehdy po rumunské vládě chtěl zrušení kupní smlouvy s českými investory. Poté byl z mě neznámých příčin zavražděn. Člověk podezřelý z vraždy mně poté měl údajně při policejním výslechu obvinit z toho, že jsem jej k akci nabádal. Na tomto základě jsem byl zatčen a strávil jsem dvanáct měsíců ve vězení. Pak jsem byl tři roky vyšetřován na svobodě ve městě Oradea.
Po vynesení rozsudku, podle kterého jste měl strávit dalších osm let ve vězení, jste ale na nic nečekal a utekl přes zelenou hranici do Maďarska.
Byl jsem nevinný a věděl jsem, že dalších osm let v rumunských věznicích bych nepřežil. Vyšetřování, což potvrzují i čeští diplomaté, neprobíhalo standardně, byl cítit velký politický tlak na mé odsouzení. Po zatčení ke mně nechtěli pustit českého konzula, i když jsem na to měl právo. Neposkytli mi tlumočníka, ve vazbě jsem často čelil mrazu. Útěk mi zbyl jako jediná cesta k přežití. V Česku jsem pak čekal na rozhodnutí brněnského soudu čtyři roky, ale výsledek je jasný – proces byl nezákonný a vykonstruovaný. Na vraždě odboráře v továrně, která mi ani nepatřila, jsem skutečně neměl nejmenší zájem. Šlo o to, zvrátit privatizaci těch válcoven, což se několik dnů po mém zatčení podařilo. Rumuni mě vedle toho připravili o moji výrobnu nábytku.
|PŘÍPLATOVI POMOHLA VÝPOVĚĎ DIPLOMATA|
|František Příplata čekal v Česku na soud čtyři roky. Mezitím soudci v Brně studovali rumunský soudní spis, jehož listy naskládané na sebe měly výšku dva a půl metru. Řada stránek byla přitom psána rukou v rumunštině. Podnikateli nakonec pomohla výpověď diplomata Heřmana Chromého: „ Nedostalo se mu při procesu těch nejzákladnějších věcí, na které měl plné právo,“ řekl u soudu. Chromý považuje proces za vykonstruovaný. |
O jaký majetek jste v Rumunsku přišel.
Celkovou ztrátu jsem si vyčíslil na devět milionů dolarů.
Rozhodnutím brněnského soudu ale kauza zdaleka nekončí, státní zástupce si nechal lhůtu na rozmyšlenou pro odvolání a prý jste také podal žalobu na Rumunsko do Štrasburku.
Ano, požaduji revizi procesu a odškodnění od rumunského státu. Rozhodnutí by mohlo padnout v roce 2011. Do té doby sice budu, pokud se státní zástupce neodvolá, v Česku bezúhonný, ale stále asi bude platit mezinárodní zatykač, který byl vydaný na základě rozhodnutí soudu v Bukurešti. Když vyjedu na Slovensko nebo do jakékoli jiné země Evropské unie, budu vydán zpět do Rumunska.
Byznysu s nábytkem jste se nevzdal? **
V Uherském Hradišti provozuji obchodní firmu. Vymýšlím různé nábytkové sestavy, nechávám je u dodavatelů vyrobit a pak je prodávám v Česku i zahraničí. Potýkám se s řadou obtíží. Prodávejte něco třeba v Německu, když tam nesmíte vycestovat. Některé nápady mi už kvůli tomu ukradli dodavatelé. Rumunská kauza na mě bude dopadat ještě dlouho. Ale pořád funguji, mám další nápady a věřím, že nejhorší už je za mnou.
